„Rusko nicméně roli ‚živého štítu‘ pojímá poněkud aktivněji, takže jeho jednotky mají hlídkovat na ‚linii dotyku‘ mezi Tureckem a Sýrií, přičemž budou udržovat kontakty se všemi zúčastněnými stranami, tedy Sýrií, Turky i Kurdy… Ti ostatně podle všeho nejsou americkou ‚zradou‘ až tak zaskočeni, jak se v prvních dnech zdálo, neboť v očekávání neodvratného přinejmenším poslední rok udržovali živé komunikační kanály nejen s Moskvou, ale i s Damaškem. Výsledkem je nyní rychlá dohoda se Sýrií, o níž se toho ovšem stále mnoho neví,“ psala Spencerová ve středeční kávičce na Primě. „Kurdové kromě bojů proti Daeši měli od USA také za úkol okupovat syrské ropné a plynové zdroje na východě země. Syrská armáda už je přitom podle všeho nejen v Manbídži, ale také v Rakká, v Tabká, ovládla pohraniční přechod do Iráku stejně jako řadu mostů přes Eufrat. Mezitím se množí nepotvrzené zprávy, podle nichž Rusko v posledních hodinách tureckému letectvu ‚zavírá‘ nebe nad Sýrií a ruské letouny ‚odchytily‘ nad Sýrií přinejmenším jednu útočící tureckou stíhačku F16,“ popsala dále.
V dalších odstavcích se rozepsala o tom, že Erdogan na nějaké výzvy k ukončení ofenzívy nehledí, když neustále opakuje, že proti kurdským teroristům, jak je nazývá, bude bojovat dále a že s teroristy se údajně nevyjednává. Turecko mělo podle Spencerové, která se odvolává na turecký zdroj, vyčistit 1 000 km2 a kurdští civilisté prchají dle jejích slov do iráckého Kurdistánu.
Mělo by být Turecko za útok a sever Sýrie vyloučeno z NATO?Anketa
Ve středeční Mladé frontě DNES napsal redaktor MF DNES Milan Vodička o tureckých plánech na přesídlení syrských migrantů. Dle něj mají až stalinský rozměr, jelikož mají být smělé a děsivé zároveň. „Když je prezident Erdogan poprvé zveřejnil, hovořil o milionu syrských uprchlíků, které přesune za hranice Sýrie,“ psal Vodička. Vše totiž mělo být detailně rozkresleno. Vystavět se mělo 140 vesnic, každá s pěti tisíci obyvateli. Mělo vzniknout padesát okresů, v každém mělo žít 30 000 lidí. Každý okres měl mít prý totožný počet škol, nemocnic a domů. Městečka se měla nacházet všude kolem hranic. Prvního října oznámil Erdogan v parlamentu, že práce již začaly. „Byla vytyčena přesná místa a náklady jsou vykalkulovány,“ pronesl.
Plán se však měl změnit, z milionu se dle Vodičky měly stát miliony dva. Tyto plány a válka dle statistik pomáhají příhraničním cementárnám. „Akcie cementáren v pohraničí stouply o třicet procent. A když začala válka, bylo to i čtyřicet procent,“ napsal. Tyto plány by měly pomoct dvěma problémům trápícím Turecko. Jedním má údajně být 3,6 milionu uprchlíků ze Sýrie, kteří žijí v Turecku, a druhým důvodem má být snaha naředit v pohraničí syrské Kurdy, tak aby se změnila demografie. „S nadsázkou řečeno, Turci se snaží vytvořit podél hranic narychlo jakési Sudety, aby Kurdové přišli o většinu a vliv,“ ilustruje Vodička na příkladu Sudet.
Fotogalerie: - O prodejní době
Dle Vodičky tu je další a velký problém. A to jak dostat uprchlíky do nových osad. „Mnozí se v Turecku jakž takž zabydleli; do pustých, vyschlých rovin pohraničí, kde pro ně není práce, se jim dobrovolně chtít nebude,“ napsal. Erdogan sice prý argumentoval syrskými pohraničními městy, Afrínem a Džaráblem, což jsou úspěšné projekty, tam se ovšem vraceli jejich obyvatelé zpátky domů. Syrští uprchlíci domů nejdou. „Experti odhadují, že by reálně mohly přijít statisíce lidí, ale o dvou milionech pochybují. Znamenalo by to, že lidé by museli být deportováni úředně. Tedy násilím – transporty,“ zakončil Vodička.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
