Kurdové? O těchto jejich krocích se nepíše, říká Spencerová o době před vpádem Turecka

16.10.2019 10:45

Živé štíty, takovou roli měli dle Spencerové američtí vojáci, kteří měli takto chránit kurdské jednotky před tureckým útokem. Tuto funkci dle ní nyní přebírají Rusové. Alespoň takto to psala na webu Primy v rubrice Svět při středeční ranní kávičce Terezy Spencerové. Redaktor MF DNES: „Experti odhadují, že by do nově vybudovaných vesnic mohly reálně přijít statisíce lidí, ale o dvou milionech pochybují. Znamenalo by to, že lidé by museli být deportováni úředně. Tedy násilím – transporty.“

Kurdové? O těchto jejich krocích se nepíše, říká Spencerová o době před vpádem Turecka
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Z kurdské vlajky svítí sluníčko

„Rusko nicméně roli ‚živého štítu‘ pojímá poněkud aktivněji, takže jeho jednotky mají hlídkovat na ‚linii dotyku‘ mezi Tureckem a Sýrií, přičemž budou udržovat kontakty se všemi zúčastněnými stranami, tedy Sýrií, Turky i Kurdy… Ti ostatně podle všeho nejsou americkou ‚zradou‘ až tak zaskočeni, jak se v prvních dnech zdálo, neboť v očekávání neodvratného přinejmenším poslední rok udržovali živé komunikační kanály nejen s Moskvou, ale i s Damaškem. Výsledkem je nyní rychlá dohoda se Sýrií, o níž se toho ovšem stále mnoho neví,“ psala Spencerová ve středeční kávičce na Primě. „Kurdové kromě bojů proti Daeši měli od USA také za úkol okupovat syrské ropné a plynové zdroje na východě země. Syrská armáda už je přitom podle všeho nejen v Manbídži, ale také v Rakká, v Tabká, ovládla pohraniční přechod do Iráku stejně jako řadu mostů přes Eufrat. Mezitím se množí nepotvrzené zprávy, podle nichž Rusko v posledních hodinách tureckému letectvu ‚zavírá‘ nebe nad Sýrií a ruské letouny ‚odchytily‘ nad Sýrií přinejmenším jednu útočící tureckou stíhačku F16,“ popsala dále.

Celý text Spencerové ZDE

V dalších odstavcích se rozepsala o tom, že Erdogan na nějaké výzvy k ukončení ofenzívy nehledí, když neustále opakuje, že proti kurdským teroristům, jak je nazývá, bude bojovat dále a že s teroristy se údajně nevyjednává. Turecko mělo podle Spencerové, která se odvolává na turecký zdroj, vyčistit 1 000 km2 a kurdští civilisté prchají dle jejích slov do iráckého Kurdistánu.

Anketa

Mělo by být Turecko za útok a sever Sýrie vyloučeno z NATO?

91%
4%
hlasovalo: 12648 lidí

Ve středeční Mladé frontě DNES napsal redaktor MF DNES Milan Vodička o tureckých plánech na přesídlení syrských migrantů. Dle něj mají až stalinský rozměr, jelikož mají být smělé a děsivé zároveň. „Když je prezident Erdogan poprvé zveřejnil, hovořil o milionu syrských uprchlíků, které přesune za hranice Sýrie,“ psal Vodička. Vše totiž mělo být detailně rozkresleno. Vystavět se mělo 140 vesnic, každá s pěti tisíci obyvateli. Mělo vzniknout padesát okresů, v každém mělo žít 30 000 lidí. Každý okres měl mít prý totožný počet škol, nemocnic a domů. Městečka se měla nacházet všude kolem hranic. Prvního října oznámil Erdogan v parlamentu, že práce již začaly. „Byla vytyčena přesná místa a náklady jsou vykalkulovány,“ pronesl.

Plán se však měl změnit, z milionu se dle Vodičky měly stát miliony dva. Tyto plány a válka dle statistik pomáhají příhraničním cementárnám. „Akcie cementáren v pohraničí stouply o třicet procent. A když začala válka, bylo to i čtyřicet procent,“ napsal. Tyto plány by měly pomoct dvěma problémům trápícím Turecko. Jedním má údajně být 3,6 milionu uprchlíků ze Sýrie, kteří žijí v Turecku, a druhým důvodem má být snaha naředit v pohraničí syrské Kurdy, tak aby se změnila demografie. „S nadsázkou řečeno, Turci se snaží vytvořit podél hranic narychlo jakési Sudety, aby Kurdové přišli o většinu a vliv,“ ilustruje Vodička na příkladu Sudet.

Dle Vodičky tu je další a velký problém. A to jak dostat uprchlíky do nových osad. „Mnozí se v Turecku jakž takž zabydleli; do pustých, vyschlých rovin pohraničí, kde pro ně není práce, se jim dobrovolně chtít nebude,“ napsal. Erdogan sice prý argumentoval syrskými pohraničními městy, Afrínem a Džaráblem, což jsou úspěšné projekty, tam se ovšem vraceli jejich obyvatelé zpátky domů. Syrští uprchlíci domů nejdou. „Experti odhadují, že by reálně mohly přijít statisíce lidí, ale o dvou milionech pochybují. Znamenalo by to, že lidé by museli být deportováni úředně. Tedy násilím – transporty,“ zakončil Vodička.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: tle

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bobošíková a Kotrba o Ukrajině a válce. Už se rýsuje výsledek

18:22 Bobošíková a Kotrba o Ukrajině a válce. Už se rýsuje výsledek

Jak ovlivní balík pomoci z USA a nové mobilizační předpisy pro Ukrajince vývoj rusko-ukrajinského ko…