V čele vládní sociální demokracie zůstal Hamáček, který získal zhruba 86 procent hlasů, jako první místopředseda ho ve vedení nově doplnil poslanec Roman Onderka. ČSSD si také schválila nové stanovy, které jí mají umožnit pružnější rozhodování. Zanikl mimo jiné ústřední výkonný výbor, jehož funkci nejdůležitějšího orgánu mezi sjezdy převzalo předsednictvo.

ODS přišla o dva poslance po rozkolu s Václavem Klausem mladším, kterého vedení vyloučilo v polovině března. Odůvodnilo to dlouhodobým názorovým rozkolem. Klause následovala poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková, která se stala jeho první místopředsedkyní v novém hnutí Trikolóra. Vedení budou občanští demokraté volit v polovině ledna 2020 na kongresu v Praze. Stranu vede od roku 2014 Petr Fiala a očekává se, že lídrem bude i v příštích sněmovních volbách v roce 2021, v nichž chce být hlavním Babišovým vyzyvatelem.

Do této role aspiruje i šéf Pirátů Ivan Bartoš, jehož stranu čeká volební fórum týden před ODS. Piráti letos řešili pozici místopředsedy Jakuba Michálka kvůli jeho údajnému arogantnímu jednání a psychické šikaně podřízených. Michálek obvinění odmítl, internetové hlasování pak skončilo bez usnesení, protože se nenašlo dost hlasů pro odvolání, ale ani proti. V reakci na výsledek se funkce místopředsedy vzdal europoslanec Mikuláš Peksa. Šéf poslaneckého klubu Pirátů Michálek v lednu do vedení strany kandidovat znovu nebude.

O tři z dosavadních 22 poslanců přišlo letos hnutí Svoboda a přímá demokracie, když ho v březnu opustili Lubomír Volný, Marian Bojko a Ivana Nevludová. Vstoupili následně do nově založeného hnutí Jednotní Alternativa pro Patrioty. Ve Sněmovně tak nyní tvoří pětici nezařazených zákonodárců spolu s Klausem a Majerovou Zahradníkovou. SPD letos vedení nevolila a nebude ani v příštím roce, volební konferenci čeká až v roce 2021.

Komunisté v létě odhlasovali další podporu koalice ANO a ČSSD, kterou KSČM letos podržela při hlasování o nedůvěře a pomohla jí prosadit i klíčové zákony včetně státního rozpočtu. O novém vedení bude strana rozhodovat příští rok v dubnu v Brně. Stejně jako posledně by předseda Vojtěch Filip měl mít vážné vyzyvatele.

Lidovci si v lednu připomněli sté výročí vzniku, v březnu pak při volbě předsedy upřednostnili ze tří poslanců Výborného před Janem Bartoškem a Marianem Jurečkou. Výborný vystřídal po osmi letech Pavla Bělobrádka, v listopadu ale oznámil, že na mimořádném sjezdu strany koncem ledna 2020 ve funkci skončí. Rozhodl se tak z rodinných důvodů, na konci září mu náhle zemřela manželka na srdeční selhání. Má tři děti.

TOP 09 povede příští dva roky poslankyně Markéta Pekarová Adamová. Delegáti sněmu jí dali přednost před senátorem Tomášem Czerninem, kterého následně zvolili prvním místopředsedou. Do nejužšího vedení se naopak nedostal dosavadní šéf strany Jiří Pospíšil. Starostové a nezávislí v dubnu jako nástupce předsedy Petra Gazdíka vybrali tehdejšího kolínského starostu Víta Rakušana.

Brněnský dohledový úřad podal v listopadu vládě podnět k rozpuštění čtyř stran a pozastavení činnosti dalších 35, všechny jsou mimoparlamentní. Strany porušily povinnosti transparentního hospodaření.