Lidé dokáží o penězích rozhodovat lépe než egoističtí politici. Docentka Švihlíková prozradila, jak to již leckde funguje

14.06.2014 8:23 | Zprávy

REPORTÁŽ S plánem, jak uvést do praxe nový model demokratického vládnutí, vystoupila na debatě s veřejností v Ostravě ekonomka Ilona Švihlíková. O rozdělování veřejných peněz by podle ní mohli rozhodovat nejen politici, ale i běžní občané. Veřejnost by si sama řekla, jak naloží s částí rozpočtu.

Lidé dokáží o penězích rozhodovat lépe než egoističtí politici. Docentka Švihlíková prozradila, jak to již leckde funguje
Foto: Petr Kupka
Popisek: Ilona Švihlíková

Problémy lokální ekonomiky by mohlo řešit podle docentky Švihlíkové větší zapojení občanů do rozhodování. „Jde o téma, které se dotýká blížících se komunálních voleb, ať už kandidátů, nebo voličů,“ upozornila na začátek. Pak představila systém takzvaného participativního rozpočtování, které zavedlo brazilské město Porto Alegre v roce 1989.

Tady se procesu každý rok účastní 50 tisíc lidí na shromážděních, další hlasují pomocí papírových dotazníků. Přímo se rozhoduje o cca 20 procentech rozpočtu města, pro zbytek rozpočtu se nastavují priority. Tento systém přerozdělování peněz se rozšířil do více než tří tisíc měst v Latinské Americe. Ve středomořských zemích ho přejala některá města v Itálii, Španělsku, Francii nebo Nizozemí a šíří se do střední a východní Evropy: Německa, Polska a Slovenska.

Cílem je zlepšit nakládání s veřejnými financemi

Rychlejší v aplikování novinky jsou Slováci. Tady systém využívá Bratislava, Ružomberok nebo Bánská Bystrica. „U nás je to věc hodně neznámá, ale snažíme se o to, aby se stala tématem komunální kampaně a byla realizována. Cílem je zlepšit nakládání s veřejnými financemi. V současné době panuje nepřehlednost a nejasnosti v uzavírání smluv. Mohou se ztrácet obrovské částky, které pak chybí pro řešení nezaměstnanosti a sociálních věcí. Osvěta umožňuje negativní jevy potlačit. Občané dostávají větší přehled o tom, kam peníze jdou,“ vysvětlila Švihlíková. „Z rozpočtu se vždy vyčleňuje určitá část, která se pak postupně navyšuje, a v případě této části určují sami občané, jak se s ní bude hospodařit a jaké priority vidí,“ dodala. Po zvolení politických zástupců totiž může dojít k tomu, že se začnou rychle odlišovat názory členů politických stran a veřejnosti. Účast na rozhodování při dělení peněz je podle participativního rozpočtování ale otevřená občanům stále. Veřejnost nemusí být nijak organizovaná. „Participativní rozpočet je něco, co pomůže občany vtáhnout do aktivity a dát jim do ruky konkrétní nástroj. Mohou se podílet se na tom, co považují za důležité,“ doplnila docentka. 

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Daniela Černá

Ing. Markéta Šichtařová byl položen dotaz

Politické neziskovky

Jak se pozná politická neziskovka? Kdo by to měl určovat? Protože podle mě je politicky orientovaná většina neziskovek.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Přidejte Ukrajinu.“ Pavel mění Babišovi program. Holec se neudržel

20:11 „Přidejte Ukrajinu.“ Pavel mění Babišovi program. Holec se neudržel

Prezident Petr Pavel žádá, aby nová vláda ANO, SPD a Motoristů v programovém prohlášení jasně popsal…