Lidé hejtmany neznají! Debata v Českém rozhlase odkryla leccos o volbách. Vrátilo se téma 30 korun a ČSSD

09.09.2020 21:21

Český rozhlas Radiožurnál a ČRo Plus přinesly první z debat před nadcházejícími krajskými volbami. Už dvacet let máme v České republice kraje, kterým vládnou jejich hejtmani a zastupitelé. Dokáže krajská samospráva zajistit školy a zdravotní péči nebo udržovat místní komunikace? Nedělal by to někdo jiný lépe? I na to se tří krajských představitelů zeptal moderátor Jan Bumba.

Lidé hejtmany neznají! Debata v Českém rozhlase odkryla leccos o volbách. Vrátilo se téma 30 korun a ČSSD
Foto: Hans Štembera
Popisek: Volební zákon, ilustrační foto
reklama

Hosty debaty byli tři muži, kteří v krajské politice působili či působí, ale v nadcházejících volbách již nekandidují – někdejší hejtman Olomouckého kraje Jan Březina, náměstek středočeské hejtmanky Miloš Petera a exhejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský. Spolu s nimi v pořadu vystoupil i ústavní právník Jan Wintr. 

Anketa

Obáváte se dalšího vývoje situace kolem nemoci COVID-19? (Ptáme se od 9.9.2020)

37%
hlasovalo: 24045 lidí

První otázka směřovala k tomu, zda lidem kraje přirostly k srdci a znají například jméno svého hejtmana. „Myslím si, že v tomto směru by se ještě leccos mělo zlepšit. Jak zájem o krajské volby, tak dejme tomu znalost kolísá. Díval jsem se na průzkumy. Myslím si, že obyvatelé, kteří by měli mít zájem na tom, jak bude řešena dopravní obslužnost, kdo bude zajišťovat vzdělání pro jejich děti, jak budou opraveny komunikace, by asi měli věnovat víc pozornosti tématu krajů,“ podotkl s tím, že někteří lidé svého hejtmana znají – ať už v kladných, nebo záporných souvislostech.

Na stejnou otázku odpovídal i náměstek Petera. „Je to složitá otázka. Přikláním se k tomu, že hejtman i rada kraje jsou velmi důležité instituce, které by občané měli vnímat. Myslím si, že ta znalost není tak vysoká,“ podotkl. „Souhlasím s tím, že každý nemá stejnou startovací čáru, někdo je víc ve sdělovacích prostředcích, někdo méně,“ dodal. 

A co míní Tošenovský? „Je to velmi různorodé. Jsou to individuality, jsou to individuální osoby. Odvíjí se to i od toho, kdy byly katastrofy přírodní i osobní...,“ řekl ke znalosti hejtmanů. „A to, co já vnímám, je, že lidé ještě i po těch dvaceti letech úplně nerozlišují a nejsou schopní rozlišit, co přesně řídí a ovládá kraj a co dělají jednotlivá města,“ zmínil Tošenovský. 

Podle průzkumu, na který se následně Český rozhlas odvolal, nezná svého hejtmana ani padesát procent dotázaných. „Já si myslím, že lidé jdou na kraj, když mají nějaký problém. Jinak ten kraj nenavštíví. Leckde na tu instituci je to daleko,“ poznamenal k tomu Petera. Lidé podle něj více chodí na město, obec, tam, kde bydlí, a na kraj jdou až tehdy, když se nedomluví. „Je špatně, že lidé chodí na kraj až ve chvíli, kdy je nějaký problém. Je potřeba dělat osvětu, my děláme pravidelná setkání s představiteli obcí a měst,“ dodal.

Březina míní, že samotná znalost hejtmana neznamená ještě pozitivní věc, protože hejtman se může proslavit i něčím negativním. „Myslím, že bych mohl jmenovat, nebudu, ale prostě někdo je mediální hvězda, i hodně negativní, zná ho doslova každý obyvatel Středočeského kraje... samozřejmě jsou i ty pozitivní konotace, já si myslím, že spousta občanů Moravskoslezského kraje si myslí, že v jejich čele stojí Evžen Tošenovský, protože jeho mediální prezentace, aniž se o ni snažil, během povodní a tak dále byla taková, že si lidé tu postavu toho hejtmana zafixují. Ale sám o sobě si myslím, že by se nemělo na ten kraj a jeho kompetence dívat skrze osobu hejtmana, ale všichni by si měli uvědomit, že jezdí po nějakých silnicích, že děti chodí do nějakých škol a že jsou to významné věci,“ dodal.

Tošenovský se pak vrátil do doby, když kraje vznikaly. „Vznik krajů není technické rozhodnutí: je potřeba. To bylo politické rozhodnutí, aby vznikla samospráva,“ uvedl. A jak velkou bolestí je podle Březiny dělení peněz od státu do krajů? „Kolega Tošenovský si určitě moc dobře pamatuje ty začátky, kdy ochota s těmi povinnostmi na kraj zároveň předávat z centra příslušné prostředky byla minimální a leckdy to byly otázky i složitých jednání, abychom vlastně ty úplné počátky vůbec přežili. Ale dnes je doba na to, aby někdo udělal docela slušnou analýzu a revizi. Pouze si opravdu myslím, že dnes máme na starosti jiné věci a že to asi ještě počká,“ sdělil Březina.

Anketa

Je dobře, že Zeman nebude zvát Vystrčila na setkání ústavních činitelů?

86%
14%
hlasovalo: 20036 lidí

Petera pak jen dodal, že kraje jsou závislé na tom, co pošle stát. „My samozřejmě ten rozpočet naplňujeme v rámci rozpočtového určení daní, který je stanoven, tam já se domnívám a souhlasím s oběma kolegy, že je potřeba udělat nějakou revizi po dvaceti letech. Protože za těch dvacet let se ten demografický vývoj a řada dalších věcí změnily v tom českém státě. A tady například došlo k přesunu lidí v rámci různých krajů a samozřejmě to rozpočtové určení daní vycházelo z něčeho, co bylo před rokem 2000. Takže souhlasím s tím, že tohle je velký problém, samozřejmě my jako všechny kraje jsme vlastně v této chvíli hodně navázaní na státní rozpočet a na to, a jak rozhodne vláda v určitých věcech,“ poznamenal Petera. 

Následovala pak otázka na to, zda je současný systém přehledný pro občana. „Tak v určitých oblastech je to určitě pro ně nepřehledné. Já dám takový konkrétní případ. Zrovna dneska za mnou přišli na kraj a chtěli mít vynětí ze zemědělského půdního fondu a stěžovali si, že pětkrát rozhodl vlastně úřad v Poděbradech a čtyřikrát krajský a nebyly schopné se spolu domluvit. Takže je to někdy pro ně těžké a potom ztrácejí iluze o té funkci. Kraj plní vcelku dobře v určitých oblastech to metodické řízení obcí s pověřenou působností, ale i dalších obcí, které spravuje,“ míní Petera.

Anketa

Vyhraje hnutí ANO krajské volby?

70%
13%
hlasovalo: 14440 lidí

A co podle pánů rozhoduje krajské volby? Je podle nich třeba zaujmout voliče nějaký tím velkým tématem, které rezonuje všude, protože kdyby se soustředily strany v kampani jenom na ty krajské problémy, tak by to nezabralo? „Bohužel tak to je. U nás politika velmi klesla na úroveň marketingových hráčů, a tím se z toho stává, že nosnými tématy jsou centrální témata, i když ten kraj na ně třeba vůbec nemá jakýkoliv vliv. To je výsledek naší politické scény, kam jsme se dostali. Bohužel to tak je,“ sdělil Tošenovský. 

„Je to tak, jak říká pan Tošenovský. V roce 2008 vyhrál poplatek ve zdravotnictví ČSSD volby pomalu ve všech krajích, takže samozřejmě ta nosná témata jsou centrální. Vidíte to i na tom, že když si dneska projíždíte billboardy, tak je na nich předseda strany koukající zezadu. Nebo někdo jiný. A mělo by to být o těch lidech, kteří do kraje kandidují. A oni v drtivé většině prezentují centrální témata. A já si myslím, že by to tak být nemělo, ale asi jsme na to moc malé kraje, abychom byli schopní odlišit jednotlivé problémy těch krajů. Ono to je někdy složité. Takže je to o tom marketingu. Každý chce uspět a zatím se to jeví, že ta centrální témata to nejvíc rozhodují,“ poznamenal Petera. 

Považuje toto Jan Wintr za faul? „Faul by to byl v případě, když se na těch volebních billboardech lže. Jinak samotné to upozorňování na jiná témata, než jsou ta témata krajská, je bohužel i politologicky viděno dost rozšířené po světě, souvisí to i s tím, že ty kraje jsou méně vidět než centrální politika. Ale stejný fenomén vidíte i u prezidentské volby. Prezident má v podstatě velmi omezené pravomoci, nicméně i ty prezidentské debaty jsou o tématech, které ten prezident nemůže moc ovlivnit, čili tohle prostě, takhle ta politika funguje,“ uvedl k tomu Wintr. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: vef
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Poradci za půl milionu měsíčně a pak tohle... Petr Žantovský je ohromen nepovedeným útokem Hřiba na Hrad. I ČT kvůli tomu „zalezla“

7:35 Poradci za půl milionu měsíčně a pak tohle... Petr Žantovský je ohromen nepovedeným útokem Hřiba na Hrad. I ČT kvůli tomu „zalezla“

TÝDEN V MÉDIÍCH Čím dál silněji se francouzští politici a intelektuálové vymezují vůči idejím, přich…