Který z uvedených lídrů má vaši největší důvěru?Anketa
„Já to vidím hlavně z pohledu lidí. Chci, aby se lidem ušetřilo v rodinných rozpočtech a v Polsku je to teď skutečně výhodnější,“ vysvětloval, proč i ze své pozice poradce premiéra takto radí lidem, aby raději na velké nákupy odcestovali do sousedního státu, byť ví, že „je to špatně, že se nenakupuje tady a neodvádějí se daně“.
Polsko sice – stejně jako Česko – bojuje s vysokou inflací a cenová hladina tam v únoru meziročně vzrostla o 18,4 procenta, přičemž potraviny meziročně zdražily přibližně až o 20 procent, nákupy se Čechům stále v sousední zemi značně vyplatí i kvůli tomu, že se tamější vláda rozhodla krotit růst cen prostřednictvím daňových úlev a v zemi od začátku loňského roku minimálně až do konce června roku letošního zavedla nulovou daň z přidané hodnoty (DPH) na základní potraviny.
Fotogalerie: - Zakupy w Polsce
Právě DPH je v Česku naopak dlouhodobě nejvyšší ze všech zemí střední Evropy a daňové zatížení obyvatel v tomto ohledu předčí i mnohé nejbohatší západní země včetně Lucemburska či Německa.
Podle Křečka ovšem Česko – vzhledem k rekordním schodkům státního rozpočtu v posledních letech – aktuálně nemá příliš možností občanům pomáhat prostřednictvím daňových úlev tak, jak to dělají vlády některých jiných států. „Rád bych řekl, ať snížíme nebo zrušíme DPH na potraviny, ale my jsme bohužel v této chvíli v situaci, kdy je státní rozpočet tak vybraný, že kdybychom podsekávali další příjmy státního rozpočtu, tak se dostaneme do situace, kdy stát začne finančně kolabovat,“ nastínil s tím, že by že řešením situace mohlo být více kontrol u velkých zemědělců, aby konkurenční prostředí skutečně fungovalo a nemohla se zneužívat tržní síla. Zatím dle něj však lidem nepomůže nic jiného, než že jednou týdně vyjedou „nakoupit jinam“.
Změna DPH se chystá, rodinné rozpočty ovšem nepotěší
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) podle informací České televize na úpravě DPH přesto pracuje, jeho návrh reformy daně z přidané hodnoty však zřejmě české občany nepotěší.
Návrh, o němž se chystají jednat vládní strany, totiž počítá s tím, že by se DPH u potravin a nealkoholických nápojů i v Česku mohlo trvale snížit ze současných 15 na 14 procent, s úsporou ale počítat nelze.
Zatímco potraviny mohou zlevnit „až“ o 1 procento DPH, zdraží obří paleta dalších nezbytných statků, jelikož Ministerstvo financí plánuje přesun ze současné 10procentní sazby DPH do 21procentní sazby u ubytovacích služeb, vodného a stočného, tepla, opravy obuvi, kožených výrobků a kol a také u sportovních a kulturních akcí. Zvýšit DPH z 10 na 14 procent pak chce ministerstvo například u léků, veřejné dopravy, stravovacích služeb, knih, novin a časopisů a bezlepkových výrobků.
Domácnostem kvůli zamýšlenému vládnímu zvyšování daní tak ve výsledku zbyde v rodinném rozpočtu méně, a to drastičtěji. Jednoprocentní změna u DPH pak navíc jen stěží změní nepoměr v cenách u nás a v sousedních zemích. Na nákupy do Polska se tak v brzké době zřejmě jen tak jezdit nepřestane.
Stejný obchod, jiná cena
Jak již několikrát upozornily i ParlamentníListy.cz, úspory v obchodech v zahraničí nejsou zdaleka jen v řádu desetikorun, ale u větších nákupů mohou rodiny ušetřit oproti Česku stokoruny až tisícikoruny – a to nejen v Polsku, byť je tam rozdíl i kvůli aktuálně silné koruně z okolních zemí u mnoha výrobků nejmarkantnější.
Upozorňovali jsme v tomto ohledu například na cenu másla, která aktuálně v Evropě kvůli přebytku mléka klesá. V Česku se dá pořídit už pod třicet korun za 250 gramů, stále se ale nejedná o tak výhodný „kauf“ jako v zahraničí. V Polsku je totiž možné v akci sehnat 200 gramů másla v přepočtu i pod 20 Kč.
V akci se dá u nás máslo sehnat za 33,90 nebo 29,90 nebo dokonce 28,90 korun, jenže i tato nízká cena je větší než ta, kterou má polský supermarket Biedronka, který podle letáku máslo prodává za 3,89 polských zlotých. Což je v přepočtu méně než 20 korun. Akce má samozřejmě svá úskalí. Cena je pro ty, kdo nakoupí dvě másla a více, přičemž denní limit je 6 másel a pro nákup musí mít zákazník aplikaci Moje Biedronka. A také máslo váží 200 gramů, přičemž obvyklá váha v Česku je 250 gramů. V přepočtu by ale stále stálo pod 25 korun. „Proti polskému máslu se to české nerovná ani z poloviny…“ oceňují tovar navíc někteří zákazníci.
Odlišné ceny lze zaznamenat i u obchodních řetězců, které působí v obou zemích a za necelých dvacet korun za 200 gramů se dá pořídit v Polsku i máslo Oselka v německém řetězci supermarketů Lidl. V českém Lidlu je pak podobné nacenění akorát sen.
Právě Lidl také již před několika týdny řešil nepříjemnost s videem, které naznačovalo, že „sleva by nemusela být slevou“. Rýže Basmati stála dle slevového označení „v akci“ 34,90 Kč, nicméně pod cenovkou byla na regále ještě jiná, jež označila cenu 34,90 Kč za standardní. Řetězec se brání, že šlo o nedorozumění.
„Tohle je Lidl, ale to stejné dělá i Kaufland, i Albert, bohužel. Snad jen v Bille jsem to nikdy nezažil,“ poukazovali pak mnozí zákazníci na sociálních sítích, že dle jejich zkušeností nejde o ojedinělý omyl, ale něco, na co jsou již v Česku bohužel zvyklí.
Ministr Nekula tuší, kdo šponuje ceny potravin. O DPH ani dovoz nejde
Právě to, že se tytéž zahraniční obchodní řetězce „u nás zjevně chovají jinak, než v okolních zemích“, přiměla k reakci ministra zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL).
Podle komentáře ministra na serveru Seznam Médium s vysokými cenami potravin v českých obchodech „opravdu nemůžeme bojovat tím, že rezignujeme na příčinu a začneme hromadně jezdit na nákupy do Polska“. Křečkovo doporučení, aby lidé jezdili nakupovat do Polska, pokud je trápí vysoké ceny potravin v českých obchodech, je dle něj „krátkozraké, a to z pohledu spotřebitelů i státu“.
Poukázal, že řešením není ani regulace cen, „jak někteří populisticky rovněž navrhují, případně zdánlivě líbivé zastropování cen u obchodníků“, jelikož se to již mělo vymknout z rukou například na Slovensku, kde „zastropovali například cenu jedné kostky másla na téměř 80 Kč nebo jedno vejce na 9 korunách“.
„Poměrně jednoduché a efektivní řešení“ podle Nekuly existuje, předpokladem ovšem má být to, že se „subjekty na trhu budou chovat férově, nebo alespoň tak, jako na západ od našich hranic“.
Připojil povšimnutí, že růst cen energií se propisoval do zvýšených cen potravin napříč celou Evropou, v Česku přesto potraviny zdražovaly rychleji a více než ve většině EU. „Proč tomu tak ale bylo, když náklady rostly zemědělcům, výrobcům potravin i obchodníkům v celé Evropě podobně?“ táže se ministr. O náklady či rozdíly v DPH na základní potraviny prý nejde.
„Přestože někteří rádi tvrdí, že za vyšší ceny potravin v ČR může právě o procento či dvě vyšší DPH než jinde, rozdíl ve finální ceně na pultu je maximálně v desítkách haléřů. Přechodné snížení DPH na potraviny v Polsku nemělo na jejich cenu v obchodech téměř žádný dopad, ale ‚odskákal‘ to státní rozpočet. A stačí se podívat na položky, které nejsou v akci a rozdíly jsou najednou ty tam,“ míní šéf rezortu zemědělství.
Příčinou dle něj nejsou ani ceny našich zemědělců nebo ceny, za které své zboží prodávají výrobci potravin. „V Česku máme například špičkové mlékárny, které mají srovnatelné technologie se západní konkurencí. Mléko nakupují levněji než například mlékárny v Německu. Náklady na pracovní sílu jsou přitom v Německu rozhodně vyšší. Například kostku másla dokážou české mlékárny vyprodukovat za srovnatelnou, či nižší cenu než německé, ale i polské mlékárny,“ jmenoval.
Fotogalerie: - Nakupování v Rakousku
Právě ono dražší máslo u nás tak dle ministra nepochází z výrazně dražšího mléka, i přesto že je o „o 10, ale i 20 Kč dražší než dovozové“.
Jaké to má tedy vysvětlení? „Obchodní řetězce vlastněné zahraničními vlastníky se snaží pomáhat producentům ze svých mateřských zemí s vyšším odbytem, a také vědí, že český zákazník chce dávat přednost českým potravinám. Proto na ně nasazují vyšší obchodní přirážky,“ zaznělo od ministra Nekuly.
Zdůraznil, že totožné obchodní řetězce prodávají stejné potraviny od totožných dodavatelů ze zahraničí v příhraničí za zcela jiné ceny a nelze tak hovořit o rozdílu způsobeným dovozem. „Rozdíl několika kilometrů znamená u totožné potraviny v českém obchodě rozdíl i desítek procent navíc v koncové ceně,“ píše.
„Tytéž zahraniční obchodní řetězce se u nás zjevně chovají jinak, než v okolních zemích“
„Tytéž zahraniční obchodní řetězce se u nás zjevně chovají jinak, než v okolních zemích. Nejsou férové, zákazníky se snaží obalamutit kvazislevami, možná je mají za méněcennější, než v zemi, kde sídlí jejich centrála. Co za tím stojí nevím, ale odmítám se s tím smířit. I proto jsme zesílili kontroly, podali několik podnětů na antimonopolní úřad a v podobném tlaku budeme pokračovat do té doby, dokud se všichni na trhu neumravní,“ oznámil Nekula řešení dané situace. Doba, „kdy si z českých zákazníků obchodníci dělali dojnou krávu“, podle něj skončila.
Fotogalerie: - České a německé ceny potravin
Položil též otázku, zda to, že ve městech, kde dříve stačila jedna filiálka, jsou nyní tři nebo čtyři prodejny nadnárodních řetězců neznamená, že by se na cenách domlouvaly či je „minimálně mlčky vzájemně tolerují“.
„Kolik zisků vyvádějí obchodníci z České republiky? Platí s ohledem na svůj obrat adekvátní daně v ČR? Jak moc vůbec optimalizují svůj zisk? Nepomáhají si platbou za pronájem a užívání loga u svých mateřských společností? Neobchází pravidla tím, že platí za pronájem prodejen sesterským firmám? To je jen několik otázek, o kterých se v zákulisí dnes a denně mluví, nikdo je ale nechce vyřknout nahlas,“ padlo ještě od ministra.
Tytéž zahraniční obchodní řetězce se u nás zjevně chovají jinak, než v okolních zemích. Nejsou férové, zákazníky se snaží obalamutit kvazislevami, možná je mají za méněcenné. Co za tím stojí nevím, ale odmítám se s tím smířit. Více píšu ve svém komentáři??https://t.co/WxakF4g1eg pic.twitter.com/FXFejsdoQR
— Zdeněk Nekula (@ZNekula) April 10, 2023
Kdo vydělává na českých zákaznících?
Pokud bychom tedy vzali vysvětlení růstu cen potravin od českého ministra zemědělství – tvrdící, že Obchodní řetězce vlastněné zahraničními vlastníky se snaží pomáhat producentům ze svých mateřských zemí s vyšším odbytem – pak by odpovědí na to, kdo se obohacuje na českých zákaznících, byla ta, že především Němci.
Právě němečtí vlastníci totiž v Česku kontrolují většinu trhu obchodních řetězců. Do německé Rewe Group patří obchody Billa a Penny Market. Kaufland a Lidl má pak také německého vlastníka, kterým je Schwarz Gruppe a rovněž Globus spadá pod německou Globus Hypermarket Holding.
Albert pak vlastní nizozemský Ahold a vlastník supermarketů Tesco je z Velké Británie. Jedinou alespoň částečně Čechy vlastněnou společností je – opět německá – skupina Metro AG spravující Makro, v níž působí také Nizozemci.
Obchodní řetězce s čistě českými vlastníky jsou obchody Enapo a Hruška.
Nerudová vidí problém jinde
Tvrzením ministra Nekuly ovšem oponuje bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně a neúspěšná prezidentská kandidátka Danuše Nerudová. Chování zahraničních řetězců podle ní „opravdu není problém českého zemědělství“.
„Začněte řešit příčinu. Všichni z našich daní přispíváme agrobaronům. Andrej Babiš za 3,5 roku dostal z intervenčního fondu 4,5 miliardy korun. Začněte podporovat malé a střední zemědělce, ať se zvýší konkurence!“ vyzvala ministra.
To ale opravdu není problém českého zemědělství. Začněte řešit příčinu. Všichni z našich daní přispíváme agrobaronům. AB za 3,5 roku dostal z intervenčního fondu 4,5 mld. Kč. Začněte podporovat malé a střední zemědělce, ať se zvýší konkurence! https://t.co/LjEDNKfEmg
— Danuše Nerudová (@danusenerudova) April 10, 2023
Taktéž podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy máme „mnohem větší problémy“. „Třeba slabou konkurenci mezi dodavateli, šílený dotační systém, nekonkurenceschopnost českých potravin…“ sčítal, co dle něj stojí za vývojem cen potravin, přičemž odkázal, že nejvíce rostly ceny zemědělců.
Honzo, to ale přece @danusenerudova neříká? Jen připomíná, že máme mnohem větší problémy. Třeba slabou konkurenci mezi dodavateli, šílený dotační systém (četl jste čerstvou zprávu NKÚ?), nekonkurenceschopnost CZ potravin... A tohle jsou důsledky: pic.twitter.com/kp21rQXQvJ
— Tomáš Prouza (@ProuzaTomas) April 10, 2023
„Chudák ministr zemědělství. Tak moc se snaží chránit rekordní zisky agrobaronů, tak moc omlouvá dominantní české producenty potravin, tak moc tají, že české potraviny jejich dodavatelé loni zdražili téměř 2x více než potraviny z dovozu. A vy mu to svými komentáři takhle kazíte!“ pustil se následně ještě ostřeji do ministra.
Chudák ministr zemědělství. Tak moc se snaží chránit rekordní zisky agrobaronů, tak moc omlouvá dominantní české producenty potravin, tak moc tají, že české potraviny jejich dodavatelé loni zdražili téměř 2x více než potraviny z dovozu. A vy mu to svými komentáři takhle kazíte! https://t.co/ffxrdqeAZV
— Tomáš Prouza (@ProuzaTomas) April 10, 2023
Podle Nerudové jsou pak příčiny současných problémů zejména v „intenzivním hospodaření vedoucímu k degradaci půdy, hospodaření s vodou v krajině, nadměrném používání anorganických hnojiv či ve ztrátě biologické rozmanitosti“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
bříza
