Co by se mělo udělat s částí Donbasu, kterou ovládají separatisté?Anketa
„Stojíme na prahu poměrně masivního konfliktu, jenž má tendenci eskalovat a rozšiřovat se,“ řekl Gabal úvodem přítomným, kteří zaplnili malý sál liberecké knihovny. Poté vysvětlil důvody výbuchu nespokojenosti Ukrajinců proti Janukovyčovu režimu. „Obrovská korupce, oligarchizace a na poslední chvíli odmítnutí podpisu asociační dohody s EU, o kterou Ukrajina usilovala už deset let,“ konstatoval. „To, co se dělo na Majdanu, byl podle mého názoru legitimní protest proti nežádoucímu vývoji,“ domníval se.
Po útěku Janukovyče ztratilo Rusko vliv
Po útěku prezidenta Janukovyče ztratilo Rusko podle Gabala na vývoj událostí na Ukrajině vliv. „Proto padlo rozhodnutí na plán B. Už dva měsíce prováděla u ukrajinských hranic ruská armáda cvičení se 40 tisíci vojáky. Byly to převážně bojové jednotky se zkušenostmi z Čečenska a Afghánistánu a speciální jednotky,“ ozřejmil Gabal.
Následovalo obsazení Krymu. „Rusko se evidentně rozhodlo, že pravděpodobnost evropských reforem poblíž jeho území pro něj není přijatelná a začalo realizovat násilnou variantu,“ sdělil. Po připojení Krymu k Rusku skončilo dlouhodobě období, kdy NATO spolupracovalo s Ruskem jako strategickým partnerem. „Stejným procesem prošla spolupráce Ruska s EU,“ doplnil.
V době, kdy Rusko obsadilo Krym, byla ukrajinská armáda demoralizovaná. „Čekalo se také na zvolení legitimního prezidenta. Pak teprve začala Ukrajina vojensky operovat. Podle odborníků ne zrovna nejefektivnějším způsobem. Nejúčinnější by bylo obsazení hranic s Ruskem a odříznutí těch proruských a ruských jednotek, čímž by ztratily podporu, zásobování, informace,“ objasnil.
Jde o konflikt mezi Ruskem a Evropskou unií na teritoriu Ukrajiny
Chování Ruska na Ukrajině, zvláště pak svévolné připojení cizího území, je dle Gabala narušením mezinárodního právního systému. „Není to tedy konflikt jen mezi Ruskem a Ukrajinou, ale konflikt mezi Ruskem a Evropskou unií, který probíhá na teritoriu Ukrajiny. Když teď nebudeme dělat nic, je to politika, která Vladimira Putina zastaví? Může fungovat mezinárodní obchod v podmínkách kolapsu mezinárodního práva? Podle mě ne,“ uvedl Gabal. „Když se někdo rozhodne používat sílu, zastaví ho opět jen síla. Je otázka, jestli musí být nutně vojenská, či postačí ta ekonomická,“ doplnil.
Pak obrátil pozornost k České republice a její schopnosti obrany. „Co se stane, když bude situace ještě více eskalovat? Dokážeme se případně ubránit?“ zeptal se místopředseda výboru pro obranu Parlamentu. „Podle mě ani ne dva týdny. Máme zásoby munice na týden až deset dní. Měli bychom přitom podle požadavku NATO mít zásoby na 30 dní než začne alianční zásobování,“ upozornil.
„Nejsme schopni se bránit. Jsme plně závislí na spojencích. Naše mentalita je, že se budeme bránit do posledního Američana, který tady ale nebude do té doby, než se něco nestane. Naše obrana a bezpečnost je kompletně opřená o Severoatlantickou alianci, diplomaticky a ekonomicky o Evropskou unii,“ ohodnotil naši nelichotivou situaci.
Spravedlivé je však říci, že nejde jen o problém české armády. „Z hlediska nákladů na obranu Evropy je ze 75 procent nesou Spojené státy. Když se Francie rozhodla, že zasáhne v Libyi letecky, munice jim došla druhý den. A to je v současnosti nejlépe připravená evropská armáda,“ objasnil.
Psali jsme:
75 procent Čechů sledujících dění na Ukrajině hodnotí negativně počínání Ruska
Obrana země podle Gabala nemůže ležet jen na profesionální armádě. „Nemůžeme si myslet, že obranu země necháme jen profesionálům a my se budeme jen koukat,“ domníval se. „Musíme se připravit na situaci, kdy bude potřeba současnou 22tisícovou armádu početně navýšit k 50 tisícům,“ vypočítal.
Mluvilo se i o rozštěpenosti české společnosti v názoru na ukrajinsko-ruský konflikt, který se výrazně projevuje i v nejsilnější vládní straně – ČSSD. „Nikdo nemůže chtít od lidí, kteří opravujou auta, nebo pracují v bance, aby řešili to, když se ruská armáda valí na Ukrajinu. To je odpovědnost politiků. Ale považuji za hodně důležité, aby věděli, o co se snažíme a pokoušíme,“ vysvětlil Gabal.
Do diskuze vstoupil bývalý poradce Václava Havla Jan Šolc, který shodou okolností před více než 20 lety zastával v Parlamentu stejný post jako dnes Gabal. „Příjemně mě překvapily nejnovější výzkumy společnosti CVVM, podle kterých 75 procent Čechů sledujících dění na Ukrajině hodnotí negativně ruské počínání a 78 procent jich odsuzuje takzvané separatisty. To mi spadl kámen ze srdce. Aspoň že tak,“ upozornil Šolc. Tuto informaci s povděkem přijala většina přítomných a s alespoň malou špetkou optimismu odcházela po dvou hodinách domů.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
