Státní policie redakci potvrdila, že obvodní oddělení v Hamru se zabývá podnětem litvínovských strážníků k podezření z protiprávního jednání velmi mladé party „záškodníků“ na Litvínovsku. O jejich činnosti, kdy ohrožovali jak lidi, tak ničili například zaparkovaná auta, jsme psali zde.

„Prověřování je teprve na začátku, nelze nyní blíže konkretizovat jednání dětí. Teprve provedeným intenzivním šetřením bude policie moci posoudit, jestli se jedná o případ, který má znaky protiprávního jednání,“ sdělila policejní mluvčí Ludmila Světláková ParlamentnímListům.cz. Zdůraznila však věc, která je zřejmá: „Dítě mladší 15 let není pro nedostatek věku trestně odpovědné a jeho stíhání je nepřípustné.“

Dopustí-li se dítě mladší patnácti let činu jinak trestného, může mu soud pro mládež uložit různá opatření, a to zpravidla na základě výsledků předchozího pedagogicko-psychologického vyšetření. Může jít o takzvanou a) výchovnou povinnost, b) výchovné omezení, c) napomenutí s výstrahou, d) zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu ve středisku výchovné péče, e) dohled probačního úředníka, f) ochrannou výchovu, g) ochranné léčení.

Další podrobnosti k tomu stanoví zákon o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže, konkrétně Hlava III Řízení ve věcech dětí mladších patnácti let.

Snížit věk pro možnost trestání?

Podobné případy dětské kriminality opakovaně mimo jiné nastolují otázky po snížení věkové hranice pro trestně-právní odpovědnost. Ředitel mosteckého odboru Policie ČR Jiří Volprecht podotýká, že stanovení věkové hranice trestní odpovědnosti  je věcí ryze politického rozhodnutí a nepřísluší mu nějaké změny doporučovat či komentovat. Pro PL poskytl svůj osobní komentář: „Domnívám se, že samotné snížení věkové hranice kriminalitu dětí a mladistvých nevyřeší, ba ani významněji nesníží.“ Nad tématem přemítá také v kontextu zkušenosti z evropském prostředí:

„V jednotlivých demokratických státech se věková hranice trestní odpovědnosti pohybuje mezi 12 a 18 lety. Tam, kde je hranice vyšší, probíhají intenzivní veřejné diskuse o jejím snížení a naopak. Jednotlivé modely lze ale velmi těžko srovnávat, neboť co je v některé zemi trestem za spáchaný trestný čin,  má v jiném státě charakter výchovného opatření, o němž nemusí rozhodovat ani soud,“ vysvětlil, proč se nelze úplně o čísla z jiných států opírat.

Téma nadhazuje v diskuzích i samotná veřejnost. Zdroj: PL.cz

Běh na dlouhou trať

Skutečnost, že jednorázový trest u dětských rebelů moc neřeší, vyjádřil již v předešlém textu pro PL ředitel litvínovských strážníků Martin Klika. „Nelze říci, že to je vždy chyba  rodičů,“ podotkl mimo jiné v návaznosti na reakce veřejnosti, že by malí floutci měli dostat na zadek nebo by měli nést jejich vinu rodiče. I ti si mnohdy nemusejí se svými problémovými ratolestmi vědět rady.

Veřejnost často vidí řešení jednoduše: potrestat rodiče. Příklad názoru z diskuze k dětským výtržníkům, zdroj: PL.cz

Podle poslankyně Hany Aulické Jírovcové z Mostu, členky Výboru pro sociální politiku, je zásadní otázkou, z jakých rodinných poměrů děti pocházejí. „Jsem přesvědčena, že funguje úzká spolupráce mezi městskou i státní policií a sociálním odborem obce nebo města a také navštěvovanou školou. Zcela jistě dělají, co mohou. Pak je však na diskusi jejich pravomoc a možnosti, ve kterých se pohybují. Jak vnímám diskusi na úrovni poslanecké sněmovny, tak toto je opravdu těžké téma a na řešení nebo legislativní podobě se určitě nyní nepotkají ani příslušná ministerstva. Zde zásadně vyčnívá ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), které se dlouhodobě drží zcela jiného pohledu a jede značně liberální cestou, což v praxi přináší spíše problémy. Ministerstvo spravedlnosti zde nevystupuje nijak aktivně a nemá snahy předkládat své návrhy. Rezort školství je také v legislativě pasivní a svádí vše na MPSV," míní poslankyně. 

Připomeňme, že na stůl se před časem dostal poslanecký návrh, který měl umožnit umisťování nezvladatelných dětí do „polepšoven“ i na pouhý popud jejich vlastních rodičů. Aktivně se k němu připojila i poslankyně Aulická. „Poptávka od rodičů je velká,“ zmiňovala politička v souvislosti s návrhem, který předpokládal, že by rodiče za měsíční výchovný pobyt hradili zhruba 5 300 korun.

Pro snížení věkové hranice trestní odpovědnosti severočeská politička není, myslí si však, že by se měla posílit odpovědnost rodičů za činy svých dětí: „Víme, že někteří rodiče své děti fakticky ovlivnit nemohou, ale zároveň bychom se měli vrátit k pravidlům, že rodiče odpovídají za své děti a nemají jen práva, jak si bohužel někteří myslí."

Novela zákona o výkonu ústavní výchovy, vedená jako sněmovní tisk 470, se však od roku 2019 zasekla na prvním čtení a v legislativním procesu se od té doby příliš neposunula. „Zmíněný návrh leží zapomenutý v poslanecké sněmovně jako jeden z mnoha a toto volební odbobi se určitě neprojedná. Poslední rok se téměř všechny návrhy odsunuly a řešila se jen pandemie, nyní se dohání jen drobnosti nebo zásadní legislativa. Také prošly druhým čtením obě novely zákona o hmotné nouzi, kde se řeší pravidlo ´3x a dost´ nebo širší novela, řešící i nemocnost při ÚP, neplnění docházky do základní či mateřské školy nebo znemožnění nárokovat dávky na další bydlení, pokud je člověk posuzován jako spolubydlící na jiný byt," doplnila ještě Aulická.

Ing. Hana Aulická Jírovcová

• KSČM
• poslankyně

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.