Miliardy Africe. Skrytá čísla. O čem klima-summit mlčí

02.11.2021 9:50 | Komentář

Ve skotském Glasgow hovoří státníci z celého světa a padají sliby, kdy která země dosáhne takzvané uhlíkové neutrality. Právě tyto sliby hodnotí kriticky dánský klimaskeptik Bjorn Lomborg. Říká, že slibovat je pro politiky snadné. Ale když přijde na placení, je to mnohem horší, jak se ukázalo ve Velké Británii, Francii nebo Švýcarsku. Američané nejsou ochotni na boj proti změně klimatu platit ani 24 dolarů ročně. A pak jsou zde země rozvojového světa. Pokud by měly přestat používat fosilní zdroje, musely by se jim platit astronomické sumy.

Miliardy Africe. Skrytá čísla. O čem klima-summit mlčí
Foto: Repro Youtube
Popisek: Prezident USA Joe Biden

Anketa

Myslíte, že prožijeme Vánoce a Nový rok v lockdownu?

66%
24%
hlasovalo: 21962 lidí
Jak již informovala Česká televize a další média, světoví státníci se sešli ve skotském Glasgow k řešení stále aktuálního tématu změny klimatu. O řečníky není nouze. Promluvil například britský princ Charles, premiér Andrej Babiš, francouzský prezident Emmanuel Macron, dosluhující německá kancléřka Angela Merkelová nebo americký prezident Joe Biden. Dnes se na řadu dostane například prezident Srbska Vučić nebo slovenská prezidentka Čaputová.

Jak si povšimla už řada kritiků, v Glasgow se kupí tryskáče, které rozhodně nepatří k nejekologičtějším způsobům přepravy. Podle amerického komentátora Dineshe D'Souzy je jich celkem 400. „V soutěži o cenu za největší pokrytectví bude evidentně tvrdá konkurence,“ podotkl.

Do prohlášení amerického prezidenta Bidena se pustil také Bjorn Lomborg, dánský autor a známý klimaskeptik na stránkách amerického deníku New York Post. Biden na summitu řekl, že Spojené státy jsou nejen zpátky ve hře, ale doufá, že budou vést příkladem. „Americké elity slíbí drahé snížení emisí, ale to bude mít pramalý efekt, když ani jejich voliči, ani lídři v rozvojovém světě nejsou ochotni se vzdát levných a spolehlivých zdrojů energie,“ říká Lomborg.

Anketa

Myslíte, že prožijeme Vánoce a Nový rok v lockdownu?

66%
24%
hlasovalo: 21962 lidí

Připomíná, že podobné sliby padly už dříve a skutek vždycky utekl, naopak se emise zvýšily. Podotýká, že vyhlašovat grandiózní plány a varovat před nebezpečím klimatické změny je pro politiky snadné, ale když přijde na to, aby občané za politická rozhodnutí platili, tak už je to horší. „Když prezident Macron zavedl jen malou daň na benzín, narazil na roky trvající protesty Žlutých vest. V červnu švýcarští voliči odmítli novou daň z uhlíku a britská vláda ustoupila od plánů nahradit plynové vytápění,“ shrnuje neúspěchy konkrétních opatření.

Biden na summitu řekl, že Spojené státy chtějí být uhlíkově neutrální do roku 2050. Ale dle Lomborga, i kdyby Spojené státy nakrásně tuto metu dosáhly a udržely ji do konce století, podle klimatického modelu OSN by z předpokládaného zvýšení teploty ukrojily jen 0,15 stupně Celsia. A pak je zde otázka ceny. 95procentní snížení by dle časopisu Nature stálo skoro 12 % HDP neboli 11 000 dolarů na jednoho občana ročně (242 356 Kč – pozn. red.). List Washington Post přitom zjistil, že většina obyvatel USA není ochotná za boj proti klimatické změně platit ani 24 dolarů ročně (přibližně 530 korun).

Lomborg také říká, že většina emisí v 21. století bude pocházet z Číny, Indie a dalších chudých zemí v Asii, Africe a Jižní Americe. Řešení změny klimatu pak podle něho musí být takové, aby vyhovovalo jim. „Pro rozvojový svět je současný přístup, kdy se platí horentní sumy za nepatrné zlepšení za sto let, ohromně neatraktivní,“ soudí klimaskeptik a dodává: „Občané těchto zemí žijí na pár set dolarech ročně a pochopitelně je víc zajímá to, aby jejich děti neumíraly na malárii nebo podvýživu. Chtějí pryč z mizérie, kde není ani vzdělání, ani práce. Chtějí dostat sebe i své děti z chudoby přes ekonomický růst.“

Jak uvádí, ještě před summitem v Glasgow se 24 zemí včetně Indie a Číny vymezilo, že požadovat od nich uhlíkovou neutralitu do roku 2050 je nespravedlivé, protože to zastaví jejich rozvoj. Prezident Ugandy to vyjádřil jasně: „Afričané mají právo používat spolehlivou a levnou energii.“ Indický ministr pro životní prostředí pak prohlásil, že pokud vyspělé země budou chtít po rozvojových, aby snižovaly emise, tak budou muset platit a bude to víc než jen 100 miliard dolarů ročně. „V Glasgow se mluví o tom, že vyspělé ekonomiky budou platit 750 miliard nebo dokonce 1,3 bilionu ročně. Ale většina voličů v těchto zemích takový účet platit nehodlá,“ konstatuje dánský autor.

Klíčem jsou podle něho inovace, které by měly udržitelnou energii zeefektivnit. „I když politici často tvrdí, že zelená energie je levnější, důkazy hovoří proti nim. Kdyby skutečně byla, tak bychom se nemuseli roky a roky hádat, aby nakonec stovky zemí s brbláním slíbily, že budou zelenější,“ argumentuje. Pokud by světoví lídři něco měli udělat, je to dle Lomborga právě investovat do výzkumu, který povede k levnějším technologiím, u kterých nebude nutné někoho přemlouvat.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: kas

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

21:33 „Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

Ruským tankům nazývaným „blyatmobiles“ nebo „želví tanky“ či „bitevní stodoly“ se dostává pozornosti…