Filmařka se pozastavuje nad tím, že Miloš Zeman je jediným prezidentem státu EU, který vyjádřil podporu politice Moskvy vůči Ukrajině, a ptá se proč. Proč Zeman označil konflikt na Ukrajině za občanskou válku? Proč nevystoupil proti anexi Krymu a tvrdil, že sankce proti Ruské federaci budou zrušeny? Hradní podpora Kremlu přitom dle ní kontrastuje s děním na Ukrajině – tamní obyvatelé prý umírají za vstup do EU. Malčevská naznačuje, že by za Zemanovou příchylností k Moskvě mohla být korupce, ale jak podotýká – to vše jsou spekulace, které chce poodhalit v předkládaném dokumentu, který v pátek odvysílala ukrajinská televize Ukraine Today.
Před samotnou premiérou dokumentu dala Malčevská televizi krátký rozhovor. „Je Miloš Zeman na výplatní listině, nebo nevěří v liberální demokracii?“ ptá se jí redaktor. „Ne, Miloš Zeman není hračka, ale silná osobnost, která má ráda pozornost, a to jej vede k tomu, co dělá. Nachází slabinu lidí a pomocí toho je manipuluje, takto hledá slabá místa v celé společnosti a využívá jich,“ uvedla filmařka s tím, že Kreml svoji propagandu provádí stejně. „V zásadě používá to, co funguje všude a vždy, v jakémkoli režimu. Najde slabé místo, třeba frustraci z demokracie. Lidé nevidí, že chyba není v demokracii, ale v nich. Putin posléze říká, já vám ukážu řešení, že to může fungovat jinak,“ odhaluje manipulativní taktiky Ruské federace.
Malčevská se také zmiňuje o jistých paralelách, které našla v dalších zemích, ale pro stručnost uvádí, že jedna taková existuje mezi východní Ukrajinou, Donbasem, a východem ČR, kde prý mají lidé podobnou mentalitu a dali nejvíce hlasů Zemanovi v prezidentské volbě. Kdo jsou tedy tito lidé, tito voliči? Dle filmařky ti, kterým se nevede dobře, nedosáhli společenského úspěchu. A právě ty prý využívá Rusko.
„V České republice lidé nemluví rusky, nebo jen neradi, ani nechtějí ukázat, že rozumí. Ruská propaganda využívá 42 webů v češtině a slovenštině, které překládají stanoviska Kremlu do místních jazyků, hledají zajímavá témata, aby propaganda nebyla nápadná. Například Sputnik, který je propagandisticky mnohem nenápadnější než Russia Today,“ zaznělo z úst Malčevské.
Co dělat? Není úkolem žurnalistů navrhovat řešení, ale předložit fakta, aby si lidé udělali názor sami a neopakovali chyby lidí z České republiky, vysvětluje autorka dokumentu. V tomto jí pomáhalo Rádio Svobodná Evropa a Václav Havel Journalism Fellowship (společný projekt Rádia Svobodná Evropa a Ministerstva zahraničních věcí ČR, finančně podporovaný nadacemi Prague Freedom Foundation a Vize 97, pozn. red.)
Takže – kdo je Miloš Zeman skutečně?
Dokument není chronologický, autorka „skáče“ od události k události do různých období. Začíná záběrem na demonstraci s červenými kartami, zmiňuje krádež prezidentské standarty a uvádí podobné protesty jako důsledek toho, že mnoho Čechů není spokojeno s výroky prezidenta, že Rusko neprovedlo invazi na Ukrajinu, že se jedná o občanskou válku a že Ukrajina je „banderizována“.
Dokument je střihovým pořadem, který se snaží uvést určité výroky českého prezidenta: „Rusko neprovedlo invazi na Ukrajinu, Ukrajina je ‚banderizována‘, v zemi probíhá občanská válka.“ Uvádí, že Zeman kdysi kritizoval režim sovětský, a poskytuje stručný přehled Zemanových politických aktivit a funkcí, včetně toho, že se Zeman na určité období stáhl do ústraní. Padne také zmínka o tom, že ruský byznys v Česku kvete, příkladem čehož jsou Karlovy Vary, kde prý vlastní hotely ruská plynařská společnost Gazprom.
V záběrech se objevují s některými výroky například Alex Kelin z Rady české vlády pro národnostní menšiny, Luboš Dobrovský, bývalý ministr obrany, Ondřej Soukup z Hospodářských novin, Andor Šándor, bývalý generál ČSLA, dnes bezpečnostní poradce či profesor Martin C. Putna. Zachycen je i Zdeněk Zbytek, bývalý vojenský velitel, který se prezentuje jako Zemanův přítel. Dokument o něm tvrdí, že byl ochoten potlačit studentské demonstrace v roce 1989 s nasazením tanků.
Zazní také jméno Vladimira Jakunina, pořadatele Rhodského fóra a ruského podnikatele. Redaktor Ondřej Kundra z Respektu filmařku upozornil, že Zeman jezdí na Rhodos často. Z Respektu se Ukrajinka dozvídá, že poradcem Zemana je jednatel Lukoilu, přesněji Lukoil Aviation Czech, Martin Nejedlý.
Dalším, kdo podle dokumentu ovlivňuje prezidenta, je Pavel Galuška, finanční ředitel téže společnosti. Ve snaze „chytit prezidenta při činu“ se jej autorka ptá při setkáních s občany ve Stráži pod Ralskem a v Mimoni, kdo cestu na Rhodos financoval. Miloš Zeman ji upozornil, že tutéž otázku mu klade podruhé a že odpověď je stále stejná – zahraniční cesty prezidenta jsou hrazeny z rozpočtu Kanceláře prezidenta. Malčevské to nedá a stejný dotaz klade Jiřímu Ovčáčkovi, prezidentskému mluvčímu. Od něj se dozvídá, že cestu hradilo Rhodské fórum.
Filmařka se posléze vyptává Zdeňka Zbytka, zda to byl on, kdo seznámil Miloše Zemana s podnikatelem Jakuninem. Zbytek jí vysvětluje, že oba jsou jeho přátelé a nezáleží, kdo koho s kým seznámil. O Zbytkovi se vyjadřuje Luboš Dobrovský, který jej propustil z armády, když zaujímal post ministra obrany na počátku 90. let. V dokumentu se Zbytkovi věnuje další prostor, abychom se dozvěděli, že dnes dováží koňak a víno z Moldavska, obchoduje i s ukrajinskými firmami a v jedné z jeho firem pracovala i manželka českého prezidenta.
Zeman by měl být souzen jako zločinec
Střih nás přenáší do roku 2014, kdy ruská Duma schvaluje možnost použití ozbrojených sil na Ukrajině. Dalším střihem se dostáváme do roku 1938, kdy byla ČSR obětována Hitlerovi a Martin C. Putna zde poskytuje svůj pohled, když přirovnává okupaci ČSR Hitlerem k okupaci Ukrajiny Ruskem. V kontrastu k tomu jsou promítány záběry na prezidenta Zemana, který konflikt na Ukrajině vykládá jako občanskou válku podobnou chřipce a připomíná, že zdrojem terorismu jsou zkrachovalé státy, proto se líhní teroristů může stát i Ukrajina.
2013 – Miloš Zeman vyhrává v přímé volbě prezidenta, dokument jeho popularitu vykládá tak, že Zeman umí lidi rozesmát. Ondřej Soukup k tomu podotýká, že si lidé od Zemana odpočinuli. Krátká zmínka je věnována Karlu Schwarzenbergovi, aristokratu a intelektuálovi, který nezískal dostatečnou podporu voličů právě kvůli uvedeným dvěma faktorům, přestože měl na kampaň dost svých vlastních peněz. Přicházejí záběry na vrávorajícího prezidenta a vysvětlení, že se jedná o projev alkoholismu, kompenzuje je záběr na Schwarzenberga spícího ve Sněmovně. Putna si ještě bere slovo, aby zdůraznil, že Zemanovi nevěří ani slovo a že by měl být souzen jako zločinec. Dostane se i na Putnovo „filmové“ vystoupení na YouTube, kde paroduje Putina a Zemana.
Ruská ropa a „disent“
Přichází i moment, kdy se film věnuje prezidentu Putinovi. Slovo totiž dostane spoluzakladatel Pražského Majdanu Otakar van Gemund, který se nechal slyšet, že chce Putina dostat před soud v Haagu. Autorka také natočila jakýsi sklep, kde jsou k vidění počítače a další vybavení, a navozuje dojem, že se protestující v ČR musí skrývat v podzemí, když praví, že více neukáže, aby je neohrozila.
Záběry na Velvyslanectví Ruské federace doprovází komentář, že mnoho jeho pracovníků jsou špioni a mnozí takoví již byli v minulosti vyhoštěni. Eurokomisař Štefan Füle hovoří o rozvědce, která upozorňuje na sovětské praktiky Rusů. Václav Bartuška, velvyslanec pro energetickou bezpečnost, říká, že před „Krymem“ se mohli Rusové účastnit soutěže o dodávky pro Temelín, ale nyní po anexi už to možné není, že takové je rozhodnutí. A také tvrdí, že Rusko pro ČR není ekonomicky zajímavé a na dodávkách plynu z RF nejsme závislí, že je ČR může nahradit jinými, byť za vyšší cenu.
Energetické téma uvádí na scénu Vladimira Jermakova z Vemexu, dceřiné společnosti Gazpromu, který podepsal kontrakt o dodávkách plynu pro Pražský hrad. Podle Andora Šándora je Jermakov bývalý příslušník či odchovanec KGB.
Ing. Miloš Zeman
Tak dokument ukazuje, že prezident Zeman navštěvuje mezinárodní konference, které organizuje člověk, jenž byl dříve v KGB. Dalším „kamarádem z KGB“ je Jermakov z Vemexu, z ruského Lukoilu jsou v prezidentově blízkosti dva lidé. Film však nezapomíná, že hlavní slovo v ČR má vláda, nikoli prezident. Celou anabázi o Zemanovi uzavírá seznamem Putinových „přátel“, jako je Le Penová, řecký premiér Tsipras, bývalý italský premiér Berlusconi, maďarský premiér Orbán či slovenský premiér Fico.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Rostislav Syrský
