Ještě než se Lubomír Metnar stal ministrem vnitra, novináři se ho nejednou tázali, zda se bude zajímat o kauzu Čapí hnízdo, ve které premiérovi Andreji Babišovi (ANO) hrozí obvinění ze zneužití evropských dotací ve výši 50 milionů korun. Před nástupem do úřadu Metnar tvrdil, že o této kauze má své pochybnosti. V roli ministra ovšem zdůrazňuje, že do této kauzy nebude nijak zasahovat.
„Bylo to vytrženo z kontextu, navíc se mnou o tom všechna média hovořila v době, kdy jsem nebyl jmenován. A všem jsem říkal, že kromě mediálních informací jiné nemám. A když jsem si vyhodnotil ty mediální informace, tak jsem určité pochybnosti měl, a nebyl jsem sám. Jestli tomu tak ale je, to já nevím. Každopádně nechci, nemohu a nebudu do těch kauz zasahovat,“ uvedl ministr.
Pokud je práce policie dehonestována, je třeba, aby se bránila. Současně s tím by Metnar také rád zvýšil nástupní platy policistů. V rozpočtu na příští rok byl objem financí pro vnitro stanoven přibližně na 70 miliard korun, s čímž je ministr spokojen. Metnar také plánuje obnovit finanční policii, kterou nechal zrušit jeden z jeho předchůdců, ministr vnitra za ODS Ivan Langer. V novou finanční policii by se mohl přetransformovat tým Kobra.
Vrátil by se do obnovené finanční policie např. někdejší zkušený policista Robert Šlachta, který dnes zastává post náměstka ředitele Celní správy.
„Já jsem ale s těmito lidmi dosud nehovořil. A pokud se ptáte přímo na pana Šlachtu (nyní náměstek ředitele Celní správy), toho vnímám jako dlouholetého ředitele ÚOOZ a odborníka, profesionála a slušného člověka. Ale že bych se teď u něj zamýšlel nad nějakými personálními věcmi a nabídkami, tak to ne,“ prozradil Metnar.
Stejně tak je prý třeba zefektivnit chod ministerstva vnitra. Metnar navrhuje zřízení dvou nových odborů – odbor prevence kriminality a odbor pro volby, které je třeba řešit systémově, aby se neopakovaly chyby se sčítáním preferenčních hlasů a tak podobně.
„Pokud jsme u těch voleb, tak tady není samostatný odborný útvar, který by je řešil, jen nějaké dílčí. Jenže teď budeme volit každý rok až, tuším, do roku 2027. Proto mě teď zajímá nastavení systémového řešení těch voleb. To totiž není jen otázka podpisů, souběhu voleb, ale i třeba volebních lístků a dalších věcí, které se toho týkají. Když to zjednoduším, tak to nebylo dvacet let systémově řešeno, a proto se nemohu divit, že ten stav je takový,“ podotkl Metnar.
„Teď na mě byly dotazy, jestli budu odvolávat současného náměstka Petra Mlsnu, pod kterého spadá veřejná správa. Vůbec za to nemůže. To je opravdu systémová věc, která musí jít odshora dolů. Takže co se týká doktora Mlsny, je to opravdu erudovaný odborník, slušný člověk, má moji důvěru a v žádném případě ho odvolávat nebudu,“ pokračoval ministr.
Člen vlády by také rád zefektivnil práci tajných služeb. Přál by si, aby spolu jednotlivé tajné služby lépe spolupracovaly. Jsme šestou nejbezpečnější zemí na světě a ministr by tento stav rád zachoval nebo ještě zlepšil. Jednu z aktuálních hrozeb představuje nejen pro naši zemi terorismus.
Aby se dařilo terorismu čelit, je třeba zefektivnit spolupráci tajných služeb, případně i jejich kontrolu. Teď tajné služby kontroluje několik sněmovních výborů a komisí. Ministr by v budoucnu rád dosáhl toho, že práci tajných služeb bude kontrolovat jeden sněmovní orgán nebo možná dva orgány.
Nakonec věnoval ministr pár slov i služebnímu zákonu, který prosadila předchozí koaliční vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Ministr se domnívá, že je třeba tento zákon upravit.
„Podle mě a mých prvotních zkušeností zde je potřeba ten zákon upravit, je příliš složitý. A chci také otevřít diskusi, pod který resort by měla státní správa spadat. Můj názor je takový, že státní správa, potažmo nejvyšší státní úředník, kterým je nyní Josef Postránecký, by měla spadat pod Úřad vlády,“ uzavřel rozhovor Metnar.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
