V týdnu jsme psali o agentuře Středoevropská observatoř digitálních médií, ve které výzkumný tým vedený Václavem Moravcem bádá o nebezpečí dezinformací a dalších „nežádoucích informačních poruch“.
„Naše mezinárodní konsorcium bylo vytvořeno s cílem navrhnout soubor krátkodobých a dlouhodobých opatření a doporučení, která umožní občanské společnosti, veřejným institucím a soukromému sektoru reagovat na klesající důvěru v klíčové instituce a která zároveň pomohou společnosti, aby sílícímu působení nepravdivých a zkreslených informací dokázala odolávat,“ uvádí se na jejím webu.
Observatoř je financována z větší části z prostředků Evropské unie a dalších veřejných zdrojů. Na jakékoliv podrobnosti ale Fakulta sociálních věd, která výzkum zastřešuje, odmítla ParlamentnímListům.cz odpovědět.
V tomto týdnu CEDMO ve spolupráci s agenturou Median vydalo průzkum spokojenosti s fungováním demokracie. Z něj vyšlo, že spokojeno se stavem demokracie je 30 procent dotázaných, naopak nespokojených je 40 procent.
Líbily se vám letošní oslavy 17. listopadu?Anketa
Naopak nejpozitivněji na demokracii hledí mladí respondenti mezi 16 a 24 lety. Spokojenosti vyjevili i voliči obou vládních koalic.
Společnost CEDMO se dotazovala po internetu tří tisíc respondentů.
„Vidíme, že více lidí je s vývojem demokracie v naší zemi nespokojeno než spokojeno. A já se tomu nedivím. Lidé už nerozhodují o naší zemi, ale o většině našich zákonů rozhoduje Evropská unie. Už se o nás bez nás, respektive s naším malým hlasem, rozhoduje v drtivé většině oblastí,“ dodal k výsledkům Radim Fiala, první místopředseda sněmovní SPD.
Kromě toho se ale CEDMO věnuje také výzkumu technických možností boje s dezinformacemi. Tuto část výzkumu vede slovenská akademička Mária Bieliková z Kempelen Institute of Intelligent technologies.
Slovenská informatička, která působila i v unijních institucích, se prezentuje jako expertka na otázky AI.
Umělá inteligence podle ní může být v boji proti dezinformacím pomocníkem. „Ověřování zahrnuje řadu časově náročných kroků, jako například monitorování online prostoru a identifikaci potenciálně falešných zpráv, které mohou mít zásadní negativní vliv na společnost. Umělá inteligence dokáže zásadně pomoci lidem ověřujícím fakta například tak, že jim doporučí obsah, jehož pravdivost má význam zkoumat. Je to důležité zejména pro zprávy, které mají potenciál se rychle šířit a zasáhnout velké množství lidí,” vysvětlovala technická ředitelka na startu projektu v roce 2021.
Její institut spolupracuje na možnostech odhalování dezinformací s akademiky z pražské ČVUT.
Podporujete stávku ČMKOS?Anketa
Jde zejména o tzv. „deep fake“, produkty, které jsou mnohem nebezpečnější, než sémantické vyhledávání „narativů“.
Během nynější války v Gaze byla jako zpravodajská zveřejněna fotografie dospělého muže arabského vzezření, nesoucího několik dětí na rukou a klopýtajícího přes sutiny města srovnaného se zemí. Pronikla i do západního tisku. To není použití fotky odněkud z Balkánu s jinou popiskou jako tomu bylo u fake fotografií dříve, což lze poměrně snadno odhalit aplikacemi na zpětné vyhledávání obrázků. To je unikátní, nová, kompletně vygenerovaná obrazová informace generativní umělou inteligencí DALL·E 3, notabene ve vysokém rozlišení. Vygenerovaná tak, že pokud nejste na místě a neznáte-li detailně tvary budov či podobu muže na snímku, nerozeznáte falzum. A i když jsou trosky pravé, muž pravý, tak trosky s mužem mohou být fake.
Thread: Israel-Hamas war misinformation - Day 22
— Shayan Sardarizadeh (@Shayan86) October 28, 2023
Plenty of genuine images documenting the destruction in Gaza have been published since the conflict began.
This, however, isn't one of them. This is an AI-generated image that's been viewed millions of times today. pic.twitter.com/bFn98xueX5
Nebo foto plačícího dítěte ležícího na troskách, kterému dala Aya Isleem, palestinská novinářka působící v Gaze, stručný titulek „Gaza“. Foto bylo vygenerováno umělou inteligencí na základě několikavětého zadání, navíc obrázek byl sdílen na sociálních sítích minimálně před osmi měsíci, ne nyní.
Fotogalerie: - Připomínka 17. listopadu
Stejným způsobem lze dnes falšovat video, třebas s pokorným přiznáním politika k pedofilii… Stačí několik fotografií dotyčného, ze kterých uděláte trojrozměrný portrét a rozhýbete ho jako figurku v digitální hře. Pak si seženete jeho hlas a jeho projevy. Abyste vytvořili jeho hlasem úplně jiný projev. Protože stejným způsobem jako foto lze dnes falšovat audio – stačí k tomu hlasový vzorek o úplně jiném obsahu, o rozsahu několika minut. A stejným způsobem lze falšovat text jakéhokoliv autora, jen na základě dostatečně velkého vzorku jeho textu, z něhož budou jasné markanty, kterých se autor v minulosti dopustil a bude se dopouštět i nadále.
Pokud sami nejste přítomni, nebo pokud si nejste 100% jisti autorem, kontextem a tím, že produkt souvisí s popisovanou skutečností, nevěřte ničemu a nikomu. I když jste si 80% jistí, 90% jistí, stejně nevěřte. Ve věku generativních modelů AI nemusí být pravda nic. A v mnoha případech takzvaných „ilustrativních“ obrázků to ani nikomu nevadí. Postupně si zvykáme na postfakticitu a postpravdivost médií.
My budeme potřebovat nástroje na ověřování fakticity, pravdivosti mediálních obsahů. A nelze se, stejně jako u zpravodajství států, tak či onak zainteresovaných na „řešení“ konfliktu v Gaze - Francie, Británie, USA, SAE, Rusko, spoléhat na „spojence“. USA jsou ochotny ve svém zájmu lhát, podvádět a špiclovat - i státy „Five Eyes“ či své nejbližší spojence v NATO, jak prozradil prozrazený odposlech německé kancléřky Merkelové… Stejně tak bude lhát i Izrael - ve svém vlastním zájmu. Všechny země lžou ve svém vlastním zájmu, když na to přijde. Je ošklivé to říci, ale je to přirozené. Čili potřebujeme vlastní týmy, vlastní odborníky, vlastní softwarové i hardwarové řešení.
Ryšánková nezpochybňuje, že cílené a komplexní dezinformace skutečně existují, nelze je podle ní považovat za UFO.
Ovšem při jejich posuzování si rozhodně nevystačíme se sémantickými kategoriemi a nástroji. „Všimněte si současného mediálně etického i státoprávního dilematu o sémanticky laděnou „propalestinskou“ propagandu a bující levičácký antisemitismus na tento fenomén navázaný,“ poukazuje.
„Mají studenti amerických a britských univerzit vykřikovat, že „Palestina má být svobodná od řeky k moři“ („From the River to the Sea“), když to de facto znamená tvrdý militantní antisemitismus a fyzickou likvidaci státu Izrael? Zdánlivě tento výrok vypadá nevinně. Ale je to citace Ústavy Hamásu z roku 2017, jejíž význam je všem místním jasný: tou „řekou“ je myšlen Jordán a tím „mořem“ je Středozemní moře. A mezi Jordánem a Středozemním mořem dnes leží stát Izrael. Ne stát Palestina,“ uvádí pro příklad, do jakých potíží nás může dostat posuzování slov.
Za zásadní problém ale mediální analytička považuje to, že problematice dezinformací a informací obecně mezi politiky nikdo nerozumí, byť si to někteří asi myslí. Jako příklad uvádí výroky české eurokomisařky Věry Jourové, která má tuto agendu v gesci na úrovni celé unie. A opakovaně prohlašuje, že dezinformace je „normální lež“, což ale, jak upozorňuje Ryšánková, rozhodně není.
Výroky ministra vnitra Rakušana či nejvyššího státního zástupce Stříže jsou podle ní proti výzvám, které zmínila, celkem nicotné.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
anaboca
