Největší celkovou uhlíkovou stopu ze segmentu naší ekonomiky mají podle Třebického automobily. Více než energetika nebo zemědělství. „O víkendu jsem četl, jak je naše ekonomika úžasná, že jsme překonali rekord výroby aut a vyrobili jich 1,5 milionu,“ konstatoval s tím, že ohledně uhlíkové stopy nejde jen o jejich výrobu, ale hlavně o jejich provoz. „Budou tak patnáct let jezdit, a když k tomu přidám fabriky, které k nim vyrábějí autodíly, tak uhlíková stopa aut se spalovacím motorem u nás vyrobených za rok je 60 milionů tun,“ vypočítal.
Poté se rozhovořil o výše zmíněné kalkulačce, kde si každý může zjistit, jakou osobní uhlíkovou stopu mají z činností ve svém volném čase, nikoliv v práci. Kromě CO2 se věnoval i jiným plynům. Třeba metanu. „Kilogram metanu, který vyprdí kráva, má dvacetosmkrát větší potenciál než CO2. Což je jedna z největších obav spojená s nezvládnutelnou změnou klimatu. Že obrovské množství metanu je uloženo zvláště v Arktidě, také na Sibiři. Pokud by rozmrzla první vrstva a metan se uvolnil, tak by to znamenalo nakopnutí změny klimatu, které bychom pak už velmi těžko zvládali,“ objasnil Třebický.
Fotogalerie: - Za klima a sněhuláky
Ve světě se jí hmyz. V tom Evropa zaostává
Velkým problémem je doprava, v České republice máme 7,6 milionu aut se spalovacími motory, v Praze je 1,1 milionu aut na 1,3 milionu obyvatel...„Doprava je nejvíce rostoucí, z mého pohledu energetika se snaží, průmysl také, ale v dopravě se nesnaží vůbec nikdo,“ domníval se. Velmi citlivým tématem je maso. „Když jsem dříve říkal, že je dobré omezit maso, tak jsem si vždycky naběhl. Teď už je to v médiích běžné téma,“ povšiml si.
Na to jedna divačka reagovala poznámkou o pojídání hmyzu. „Četla jsem, že jsme v Evropě v tomto pozadu a jedni z mála, kdo ho nejedí,“ upozornila na opravdu lákavou potravinu, jejíž uhlíková stopa bude jistě minimální... průměrná uhlíková stopa potravin na jednoho Čecha je podle Třebického výpočtů jedna tuna, u vegetariána je to 400 kilogramů. Největší osobní podíl uhlíkové stopy má však bydlení. Důležité je hlavně, čím doma topíme. „Měli bychom se každý dostat na limit osobní uhlíkové stopy na jeden až dvě tuny, aby se zeměkoule neoteplila o 1,5 stupně, čímž bychom všichni prohráli,“ objasnil Třebický. V České republice vychází v této kalkulačce na jednoho 11 tun (je v tom ale připočteno 5 tun, které produkuje česká ekonomika), Evropská unie má 8 tun, světový průměr je 5 tun.
„Jedním z nejzajímavějších momentů v kalkulačce je právě těch připočtených pět tun. Počítáme si nějakou osobní uhlíkovou stopu, která je nějakých pět až šest tun za rok. Přitom k tomu si ale musíme připočíst pět šest tun, se kterými nic neuděláme individuálním rozhodnutím. Protože jsou v rukách těch, kdo řídí naši ekonomiku,“ upozornil Jindřich Felcman. „Vedlo nás to k projektu klimatické výzvy, která spojuje tuto kalkulačku – kde si uživatelé spočítají svoji osobní schopnost s tím něco dělat, ale zároveň bude možnost oslovovat prostřednictvím této iniciativy oficiální politiky a říkat jim, že jsou tu lidé, kteří na tuto věc myslí, že by se také měli přidat,“ vysvětlil.
Fotogalerie: - Klima teď, škola později
Když lidé přestanou kupovat auta, firmy je nebudou vyrábět
Projekt je podle něj založený i na tom, že lidé, kteří se snaží svoji uhlíkovou stopu redukovat, jsou poměrně frustrovaní z toho, že to zase až tak ve své ruce nemají. „A druhou věcí je, že politici by také chtěli podporu opatření k redukci uhlíkové stopy. Něco to stojí, je to o přenastavení priorit. A když nebudou mít ze strany společnosti tento hlas, tak nebudou třeba mít politickou odvahu něco udělat,“ doplnil Felcman.
Jaký má smysl snižovat osobní uhlíkovou stopu? „Nesouhlasím s tím, že jednotlivec nic nezmění. Když lidé přestanou kupovat auta, tak je firmy nevyrobí. Je to vše spojené,“ domníval se Viktor Třebický s tím, že už dnes některé firmy mění své chování. „Spotřebitelé mají v tomto obrovskou moc, ale musejí si to nejdříve sami uvědomit. Že už není cool jezdit autem. Nebo letět třeba jen jednou za pět let. Věřím, že mladá generace to bude vidět takto. Jinak ty jejich stávky nebudou mít smysl,“ konstatoval.
Sám jde příkladem, což Viktor Třebický prozradil v závěru besedy. „Koupili jsme hodně starý dům. Dvacet let tam topím biomasou. Dům je sdílený, jsou v něm čtyři byty, jsem tam mimo jiné kotelník. Pak mám na střeše solární panely. Před pěti lety jsem se zbavil auta a hodně jsem omezil létání. Mám čtyři děti, jsme vegetariáni a nejstarší dcera je veganka,“ řekl a beseda krátce na to skončila.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
