Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski hovoří v souvislosti s posledními událostmi na Ukrajině o nejhorší bezpečnostní krizi v Evropě za desítky let. Schůzku Rady bezpečnosti kvůli „očividné invazi" žádala vedle ukrajinských představitelů také Litva, která je nestálým členem tohoto vrcholného orgánu OSN. Rusko nařčení o vojenském vpádu odmítá. Proti tomuto tvrzení se totiž mezitím ohradil ruský zástupce při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Andrej Kelin. Moskva prý o invazi nemá „žádný zájem".
„Považuji za nezbytné, aby naši západní partneři svolali mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN. Rusko výrazně zvýšilo vojenskou přítomnost na Ukrajině," řekl premiér podle listu Ukrajinska pravda. Zároveň apeloval na Západ, aby Rusku „zmrazil aktiva a finance až do chvíle, kdy Rusko stáhne své ozbrojené síly a techniku z ukrajinského území".
Ukrajinský premiér Jaceňuk je podle svých slov přesvědčen, že dosavadní západní sankce proti Rusku neměly žádoucí účinek. Ukrajinský premiér proto soudí, že „ruskou agresi" může zastavit jen zmrazení veškerého ruského majetku a bankovních transakcí „v členských zemích Evropské unie, USA a v zemích G7".
Polsko volá po činech mezinárodního společenství
Polský ministr zahraničí Sikorski dnes označil postup Ruska na východě Ukrajiny za „agresi", která vytvořila nejvážnější bezpečnostní krizi v Evropě za poslední desetiletí. „Jistě, že toto je agrese," řekl Sikorski polskému rozhlasu. „Postoj Polska bude formulován během několika příštích hodin. Tady nepotřebujeme silná slova, ale činy, nejlépe činy celého mezinárodního společenství," dodal. Postup podle něj musí být rozhodný, ale zároveň opatrný, protože důsledky by mohly být nepředvídatelné.
Akce Moskvy jsou podle Litvy otevřeným porušením suverenity a územní celistvosti Ukrajiny
„Litva ostře odsuzuje očividnou invazi ozbrojených sil Ruské federace na území Ukrajiny," oznámilo dnes litevské ministerstvo zahraničí. Litva se vyslovila i pro jednání RB OSN v této záležitosti. Litva v dokumentu rovněž uvádí, že akce Moskvy na Ukrajině jsou „otevřeným porušením suverenity a územní celistvosti Ukrajiny a podkopávají bezpečnost celého regionu".
Moskva stále tvrdí, že své vojáky na východě Ukrajiny nemá
Moskva však trvá na tom, že na Ukrajině nemá své vojáky. Kelin uvedl: „Jasně jsme řekli, že Rusko, s výjimkou deseti pohraničních vojáků, žádné jednotky na Ukrajině nemá," prohlásil. Odkazoval tak na skupinu příslušníků ruské armády, kterou tento týden zadrželi Ukrajinci. Ti podle Moskvy překročili hranici omylem.
K situaci v pohraničním Novoazovsku, který podle Kyjeva ovládli separatisté za pomoci ruských vojáků, Kelin uvedl, že ukrajinské síly z města utekly po „deseti výstřelech z děl" a území „bez boje" přenechaly separatistům.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
