Naštvaná jak čert. Návštěva v Číně jede dál. Nejen Macron dostal sodu

10.04.2023 13:03 | Ze sítí

Macronovo sbližování s Čínou a varování francouzského prezidenta před „extrateritorialitou“ amerického dolaru, v němž zaznělo, že se v případě vyhrocení napětí mezi USA a Čínou staneme kvůli naší závislosti na americké měně „vazaly“, budí pozdvižení i mimo Spojené státy. „Proč, prezidente Macrone?“ táží se mnozí evropští politici po zveřejnění Macronových slov. „Od Macrona je to ubohé jako obvykle,“ ozvalo se v jedné z mnoha reakcí a mnozí polemizují ohledně funkčnosti nastíněné strategie. Potlesk naopak francouzský lídr sklidil od ruské diplomacie.

Naštvaná jak čert. Návštěva v Číně jede dál. Nejen Macron dostal sodu
Foto: Twitter
Popisek: Emmanuel Macron, Si Ťin-pching a Ursula von der Leyenová

Anketa

Který z uvedených lídrů má vaši největší důvěru?

hlasovalo: 11593 lidí
Francouzský prezident Emmanuel Macron podle serveru Politico označil za velké riziko, kterému Evropa dnes čelí, to, že „se zaplétá do cizích krizí, což jí zabraňuje v budování své strategické autonomie“ a věnoval se válce na Ukrajině či otázce budoucí spolupráce Evropy s Čínou a USA.

Macron uvedl, že Evropa zvýšila svou závislost na USA v oblasti zbraní a energií, ale musí se zaměřit na posílení svého obranného průmyslu. Navrhl také, aby Evropa snížila svou závislost na „extrateritorialitě amerického dolaru“, což je aktuální klíčový politický cíl Moskvy i Pekingu, o němž nedávno hovořili lídři obou zemí při setkání v Moskvě.

„Pokud se napětí mezi oběma velmocemi vyhrotí … nebudeme mít čas ani prostředky na financování naší strategické autonomie a staneme se vazaly," zaznělo od Macrona směrem ke Spojeným státům a jejich měně.

Macron podle plátku prohlásil, že již „vyhrál ideologickou bitvu o strategickou autonomii“ Evropy a otázkou přetrvávajících amerických bezpečnostních záruk pro kontinent, který se v podmínkách první velké pozemní války v Evropě od druhé světové války do značné míry spoléhá na americkou obrannou pomoc, se prý nezabýval.

Jako jeden z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN a jediná jaderná mocnost v EU má Francie z vojenského hlediska jedinečné postavení. Na obranu Ukrajiny před ruskou invazí však přispěla mnohem méně než mnohé jiné země.

Právě Spojené státy podle informací Politica značně „ležely v žaludku“ čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi a při společném setkání s Macronem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou se minulý čtvrtek v Pekingu měl zdát dosti zneklidněn a „rozčilen“ děním kolem Tchaj-wanu a návštěvy tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen v USA, kde se setkala s republikánským předsedou Sněmovny reprezentantů USA Kevinem McCarthym. Si Ťin-pchingovi prý také evidentně vadilo, že byly zahraničněpolitické otázky nastoleny Evropany a zcela odmítal, že by mohl nést zodpovědnost za ruské napadení Ukrajiny.

„Si byl viditelně podrážděný z toho, že je mu přičítána odpovědnost za konflikt na Ukrajině, a bagatelizoval svou nedávnou návštěvu Moskvy,“ podotkl zdroj Politica.

Při tomto setkání měl Macron s Ursulou von der Leyenovou zaujmout ohledně Tchaj-wanu podobnou linii, Macron však následně strávil s čínským vůdcem více než čtyři hodiny, z nichž většinu strávil pouze za přítomnosti překladatelů, a jeho tón byl poté při rozhovoru s novináři mnohem smířlivější než ten od Ursuly von der Leyenové.

Samotný rozhovor Politica s Macronem měl být podle novinářů ještě peprnější, než se píše, některé části rozhovoru, v nichž prezident hovořil ještě otevřeněji o Tchaj-wanu a strategické autonomii Evropy, však byly následně Elysejským palácem po zásahu Macronových kolegů vystřiženy.

Macronovo sbližování s Čínou na úkor Spojených států přesto už v takovéto podobě vyvolalo v USA značné pozdvižení a tamní senátor Marco Rubio se například ptal, zda Macron mluví za celou Evropu. Německý europoslanec z frakce Zelených Reinhard Bütikofer mu na to odpovídá, že „je zřejmé“, že v otázce Číny není Evropa zcela jednotná.

Postoj šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové je podle něj blíže tomu, kde EU stojí, než tomu, co tvrdí Macron.

„Nicméně jakákoli myšlenka, že by se kvůli Macronovu postoji k Tchaj-wanu upustilo od podpory Ukrajiny, by byla naprosto pošetilá. Boj proti ruskému imperialismu a proti čínské hegemonii, to je jedno divadlo. Pokud dovolíte, aby jeden z nich posílil, zvítězí i ten druhý,“ zaznělo od politika vzápětí.

Šéf finské obchodní komory Juho Romakkaniemi varoval, že s Macronovým přístupem by Evropa značně riskovala to, že se stane „mlčícími následovníky“ a měla by se raději stát rovnocenným a komplexním strategickým partnerem USA.

„V soutěži mezi demokraciemi a autokraciemi nebude existovat neutrální postoj,“ upozornil.

Další německý europoslanec a předseda strany Die Partei Martin Sonneborn se pak pobavil nad tím, jak šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová zažila v Pekingu oproti Macronovi dosti vlažnější přijetí a poukázal, že se „její společník na cestách“ Macron právě „vyslovil pro strategickou autonomii EU a vidí velké nebezpečí v prostém přebírání postojů USA“.

Na slova Macrona o tom, že by Evropa měla snížit svou závislost na USA, aby se nastala „vazaly“ a že by se neměla přizpůsobovat americké politice v otázce Tchaj-wanu, podotýká, zdali to není „geostrategická autonomie“, o níž se v EU již mluvilo před 4 lety.

„Dejte se do toho, madam!“ zaúkoloval Sonneborn Leyenovou a doplnil pro ni tip, že by Macrona měla využívat raději jen pro zahraničněpolitické záležitosti. „Domácí politika mu momentálně moc nevychází…“ zaznělo.

Někdejší francouzský europoslanec a lídr euroskeptické strany Les Patriotes Florian Philippot se taktéž v podobném duchu pobavil nad Leyenovou a shrnul, že „úřednici Leyenovou“ Čína „postavila do latě“. „Byla naštvaná jako čert!“ mínil.

Nemalé překvapení pak Macronova slova vzbudila i u estonského poslance Marka Mihkelsona. „Proč, prezidente Macrone? Evropa by se měla společně s USA postavit proti síle Číny,“ nepochopil Macronovo sbližování s Pekingem na úkor Washingtonu.

Legendární ruský šachový velmistr Garri Kasparov pak zašel mnohem dál. „Od Macrona je to jako obvykle ubohé, tady o to víc, že se vrací ze setkání s čínským diktátorem. Evropa je nyní ve válce právě proto, že se snažila vyhnout zapojení do krize, když Putin v roce 2014 poprvé napadl Ukrajinu,“ nešetřil francouzského prezidenta a ohodnotil, že izolacionismus selhává.

Potlesk Macronovi zněl naopak od ruského režimu a ruská ambasáda v Keni právě jím ohodnotila slova francouzského prezidenta o tom, že je rizikem Evropy, že se „zaplete do krizí, které nejsou její, což jí brání v budování strategické autonomie“ a že by měla snížit svou závislost na „extrateritorialitě amerického dolaru“.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rak

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

macron rychle pochopil, že uskupení brics mění rozložení sil na šachovnici světa , Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskusetarik123 , 10.04.2023 14:15:45

|  12 |  0

Další články z rubriky

Ekonomka Švihlíková: Takhle zadlužené USA ještě nebyly. Řešení? Jedno z nich je válka…

16:30 Ekonomka Švihlíková: Takhle zadlužené USA ještě nebyly. Řešení? Jedno z nich je válka…

Ekonomka Ilona Švihlíková pronesla šokující informace o americké ekonomice, která pomalu spěje ke ka…