Podplukovník ve výslužbě Marek Obrtel řekl, že lidé, kteří vybízejí k ještě věcí eskalaci války na Ukrajině, si neumějí ani představit, co se na frontě skutečně děje. „Skutečně od klávesnice, kde máte sedm životů a jakýkoliv chybný krok, který můžete vzápětí napravit novým začátkem hry, si lidé neumějí skutečnou válku představit. Představa té reálně bojové situace je u těchto lidí naprosto mizivá. Představují si to často jako právě tu počítačovou hru. Ani zkušenost vojenské populace není typická, dnes máme armádu, kdy ani její nejvyšší představitelé už de facto nezažili nic, co by se té skutečné válce podobalo,“ řekl Obrtel, který byl v ostrém boji 72 hodin a zažil skutečnou válku, kde jsou oběti a utrpení.
Nebylo by dobré, aby se se současnou mládeží Obrtel podělil o své zkušenosti a příběhy? „Ano, ale muselo by se to naprosto oprostit od toho politického pozadí, protože tak, jak já jsem poznal tyto zahraniční mise, tak jsem zjistil, jak je to vše falešné, vylhané a de facto účelově vykonstruované, myslím tím i samotné důvody k tomu, aby někde nějaká mise proběhla. Když odmyslíme všechny tyto přívlastky, které tam zatím bývají, nakonec zjistíte, že za vše mohou peníze a mamon určitých globalistických skupin, které tím sledují své cíle,“ řekl s tím, že to vše by si ale při přednášce pro mladé lidi musel odpustit a podělit se jen o hrůzy, které si většina populace nedokáže představit.
Fotogalerie: - Výcvik vojáků na Ukrajině
Popsal, v jakém psychickém stavu se podle něj vrátí vojáci z rusko-ukrajinské fronty, ať už jde o ty ruské či ukrajinské: „Takový člověk se málokdy může vrátit do normálního života s nedotčenou psychikou. Někomu to může psychiku poškodit natolik, že už se ani v normě nevrací. Řada z těch vojáků si tyto zážitky ponese nadosmrti a dost těžko se jich někdy zbaví. Osobně si to neumím představit po takových jatkách, která tam probíhají během protiofenzivy. Ztráty na ukrajinské straně jsou obrovské, to samo o sobě musí být pro ukrajinské vojáky demotivující,“ míní Obrtel.
Česká vláda schválila nákup amerických stíhaček F-35 za 150 miliard korun. Podle našich představitelů se jedná o nejlepší stroje. Podle Obrtela je to „obrovská chyba“. „Bavím se s lidmi, kteří tomu rozumějí, takže si myslím, že letoun F-35 je pro Českou republiku absolutní rána vedle, a to nejen z důvodu ceny... My chceme zdokonalit svou obranyschopnost proti tomu démonovi z Ruska, ale pokud letouny dostaneme po roce 2030, tak se mi zdá, že je to poněkud pozdě na obranu proti Rusku,“ pozastavuje se Obrtel nad detaily armádního nákupu. Připouští, že se v budoucnu může ukázat, že v tom byl „jiný záměr“.
Upozornil, že cena 150 miliard není konečná, protože násobně vyšší jsou náklady na provoz těchto letounů. „Nejdůležitější je, že tato investice je pro Českou republiku finančně neutáhnutelná, navíc v situaci, ve které se náš stát a jeho finance nyní nacházejí,“ zdůraznil.
Odmítá, aby členství v Severoatlantické alianci bylo tak klíčovým zájmem České republiky: „Pokud chceme být nadále pachateli mezinárodních zločinů, a to říkám s plnou vážností, tak v Alianci zůstávejme. Aliance za posledních dvacet let spáchala mnoho mezinárodních zločinů, které pokud by se staly na druhé straně barikády, tak by byly neskutečně medializovány, neskutečně kriminalizovány, ale protože se to děje na naší straně barikády, vydáváme to za boj za demokracii, lidská práva a nezávislost,“ řekl jeden z hlavních důvodů, proč bychom nadále v Alianci neměli zůstávat.
V tomto kontextu také upozornil na náš závazek dvě procenta HDP na obranu, kde vize je taková, že tyto peníze pak máme utrácet za zbraně, které nám někdo nadiktuje kupovat. „Převážně jsou to americké zbraně od koncernu, které investici toho státu berou jako svůj obrat,“ zdůraznil Obrtel obrovské zisky zbrojařských koncernů, které jsou podle něj viníkem války. „Z 99 procent jsou viníkem těch významných válečných konfliktů po celém světě právě zbrojařské komplexy, které na té válce odjakživa vydělávají, vždy jsou za tím peníze zpravidla těchto struktur, pak se jen hledají důvody,“ doplnil.
Na vstup Ukrajiny do NATO se dívá rovněž velice skepticky. Pokud by se Ukrajina přece jen stala členem Severoatlantické aliance, tak kromě územního zisku, který by znamenal, že tam budou základny NATO a nastěhují plejádu jaderných zbraní a přiblíží se Aliance na východ, by nebyl žádný další důvod k tomu, aby skutečně k tomu přijetí došlo. „Naopak, bylo by to porušení veškerých dohod z roku 1991. Rusku bylo slibováno, že když se stáhne z východní Evropy, když se zruší Varšavský pakt, tak se NATO nebude dál rozšiřovat na východ, a vidíme, co se za posledních třicet let stalo,“ uzavřel Marek Obrtel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská
lexar
