V příštích 18 až 24 měsících se bude rozhodovat o budoucnosti Evropy a Velká Británie v tomto procesu bude hrát významnou úlohu. Překvapivě drtivé vítězství konzervativců musí nyní Cameron využít i s ohledem na provedení reforem v rámci Evropské unie, které by vyhovovaly všem členským státům. Zatímco dříve byl limitován fanatickými odpůrci Evropské unie mezi konzervativci a Farageho UKIP, která utrpěla zdrcující porážku, nyní může jít dál jako pragmatický, ale zodpovědný Evropan. Cameron dlouhodobě mluví o změnách a já doufám, že k efektivnějšímu fungování zahraniční i bezpečnostní politiky kontinentu poskytne plnou podporu.
Pokud Cameron v červnu na Evropskou radu přijde s reformními návrhy a bude ochoten mluvit stejně jako naslouchat, může uvést do pohybu proces, který bude přínosem pro celou Evropu. Potom už bude primárně záležet na předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi a Lucembursku, Nizozemí, Slovensku a Maltě, které budou předsedat EU v příštích dvou letech. V tomto procesu musí být brána v potaz vůle především všech 28 členů unie než pouze Evropské komise. Pouze s plnou podporou všech členských států může reformní úsilí uspět. Reforma musí proběhnout bez váhání a musí se na ní shodnout všechny členské státy, protože Cameron se zavázal k vypsání referenda o setrvání Velké Británie v EU do 1. července 2017, kdy bude EU předsedat právě jeho země.
V současné chvíli průzkumy veřejného mínění napovídají, že by voliči z Velké Británie hlasovali pro pokračování členství v EU. Ovšem žádný průzkum nepředpovídal, že by mohli konzervativci dosáhnout tak jednoznačného vítězství a sestavit jednobarevnou vládu. Nikdo by si tedy neměl dělat iluze, že britské referendum je pouhá formalita. Evropská unie samozřejmě může výsledek tohoto referenda ovlivnit. Musí ovšem v příštím roce a půl prokázat svoji schopnost nejenom vygenerovat reformní balíček, ale také postoupit dál i v ostatních oblastech, jako je např. uzavření Transatlantického obchodního a investičního partnerství se Spojenými státy. Případný úspěch by poté mohl rezonovat v rozhodnutí Britů zůstat v Evropské unii.
Pokud se to ovšem nepodaří, tak na řadu přijde bolestivý a komplikovaný proces jednání o odchodu Velké Británie z EU. To není nijak optimistický výhled a v konečném důsledku by tak oslabila Velká Británie i Evropská unie zároveň. Bylo by zároveň velmi naivní myslet si, že by vše mohlo jít jako dříve. Odchod této země by mohl inspirovat i další země a mohlo by docházet k dalšímu drolení. Nakonec by z takového vývoje těžil ruský prezident Vladimir Putin, který o rozdělení Evropy dlouhodobě usiluje. Proto by se EU měla zabývat také pokračujícím konfliktem na Ukrajině ohrožované Putinovým revizionismem, ale také Blízkým východem a problémy s přistěhovalectvím.
Cameronovo pozoruhodné vítězství v parlamentních volbách by mělo být vnímáno jako příležitost nastartovat reformu v EU v nejbližších dvou letech. Evropští partneři Velké Británie očekávají, že britský ministerský předseda Cameron v této debatě zaujme zásadnější roli. Stejně tak je ovšem možné, že scénář se může vyvíjet špatným směrem. Z toho vyplývá, že bychom v těchto nebezpečných časech neměli nebezpečí rozpadu Evropské unie podceňovat.
Bildt se vloni na podzim dostal na summitu NATO ve Walesu do sporu s českým prezidentem Milošem Zemanem. Český prezident tehdy pochyboval, že existují jasné důkazy o přítomnosti ruských vojáků na území východní Ukrajiny. Bildt byl naopak přesvědčen, že důkazy jsou neoddiskutovatelné, a v reakci na Zemanova slova si neodpustil ironickou poznámku, když se před novináři ptal, jestli existuje nějaká česká zpravodajská služba. „Zeman by se mohl zeptat těchto zpravodajců, jak se věcí mají,“ prohlásil na adresu českého prezidenta.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
