„Může se Evropa zbavit svých zištných iluzí a podívat se reálně na situaci ve státech jižní Evropy? Současná realita říká, že politika přehnaných úsporných opatření selhala. V posledních šesti letech se v rámci ní nepodařilo zvýšit ekonomický růst, zlepšit veřejné služby ani vytvořit nová pracovní místa. Natož, aby byla potlačena míra korupce,“ konstatuje Galbraith. Naopak podle jeho názoru došlo k devastaci vzdělávacího i zdravotnického systému a řecká společnost se dostala na okraj propasti. „Tato politika se proto musí změnit. Ať už se souhlasem Evropy, či bez něj,“ vyzývá Galbraith.
Podle názoru amerického spisovatele a ekonoma se nejvíce chybná politika projevila právě v Řecku, které ztratilo třetinu svého HDP, nezaměstnanost se dostala na 26 % a na 50 % u mladé populace. „Od Pirea až k Aténám jsou vidět jen zavřené obchody a zastavárny. Mnoho Řeků je nyní na mizině, jiní dokonce hladoví. To je také důvod, proč Syriza zvítězila v posledních parlamentních volbách,“ poukazuje Galbraith a kritizuje nesplnitelné závazky, které slíbila splnit předchozí vláda. „Nová řecká vláda požádala o nastolení pozměněných finančních podmínek vyplývajících ze závazků vlády předchozí. Před více než 14 dny ovšem Evropská centrální banka odňala řeckým bankám možnost využívat státní cenné papíry. Atmosféra kvůli termínům a výhrůžkám zhoustla. Vystresování občané hromadí hotovost,“ popisuje situaci Galbraith.
celý text v angličtině si můžete přečíst ZDE
„Řekové nicméně souhlasili s tím, že je zapotřebí začít diskutovat o možnostech refinancování a dalších podmínkách. Země ovšem nemůže slibovat rozpočtový přebytek, protože na něj za žádnou cenu nemůže dosáhnout. Ani nehodlá akceptovat nehorázné podmínky zahrnuté do předchozího programu týkající se privatizace a trhu práce. Řecko nemůže a nechce přijmout podmínky nadiktované tzv. Trojkou ve složení Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond. V rámci těchto svazujících opatření Řecko žádalo o překlenovací úvěr a dostatek času na diskuzi o nalezení společných styčných bodů. Jediným možným řešením ovšem bylo je nakonec odmítnout,“ je přesvědčen Galbraith.
„Země eurozóny jako je Španělsko, Portugalsko a Finsko čekají v dohledné době volby. Tamější vlády se nyní obávají, že pokud Řecko uspěje, jejich voliči je obviní z bezpáteřnosti za to, že ony podmínky EU přijaly. Zatímco Řecko jim otevřeně vzdoruje. Jejich obavy jsou reálné. Některé z těchto vlád jsou předem ztraceny. Řekové zapálili oheň, který jen tak neuhasne,“ píše Galbraith. Německo dle jeho názoru čelí velké výzvě. „Mohlo by zachránit EU i euro tím, že změní kurz. Bude s Řeckem nadále jednat a projeví dobrou vůli. Nebo si může tvrdohlavě a absolutisticky trvat na svém a pokusit se současnou řeckou vládu zničit. Po velkém včerejším ne, které jsme od Německa slyšeli, se zdá, že bude platit druhá varianta,“ varuje Galbraith.
Pokud prý v této dramatické chvíli selže Evropa, mohou se do celé situace vložit Spojené státy. „Řecko je spolehlivý spojenec v rámci NATO. Jeho nová hospodářská politika jde ruku v ruce s tou americkou. Prezident Obama mnohokrát opakoval, že Řecko ukázalo značnou míru pragmatismu, trpělivosti a odhodlání. Tyto vlastnosti si v současné krizi získaly u Američanů respekt. Řecko je navíc malá země, kde se mohou drobná, ale efektivní opatření projevit velmi brzy. Včetně poskytnutí záruk na úvěr a v případě nutnosti i měnových swapů. Zajištění těchto záležitosti je v naší moci. Měli bychom začít jednat,“ nabádá v závěru svého komentáře Galbraith.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
