Na úvod shrnuje několik skutečností, které lze vypozorovat na pracovním trhu v kontextu přílivu migrantů. Podle Institutu pro výzkum zaměstnanosti jen čtvrtina příchozích migrantů, kteří přišli v době migrační krize, si dokázala najít práci a pouhá pětina z nich přispívá do sociálního systému. Ti, kteří jsou zaměstnaní, se realizují spíše na méně placených místech, jako například v pohostinství a ve službách včetně úklidu, doručování balíků a v oblasti bezpečnosti a někteří z nich dostávají sociální dávky.

„Podle vládních údajů zveřejněných časopisem Focus zaplatili v roce 2016 němečtí daňoví poplatníci přibližně 21,7 miliardy eur na pomoc uprchlíkům a žadatelům o azyl, v roce 2017 to bylo 20,8 miliardy eur a v roce 2018 zaplatí podobnou částku,“ vysvětluje vedoucí pracovník Gatestone Institutu s tím, že podle Ministerstva financí nynější migrační krize by do konce roku 2020 mohla stát německé daňové poplatníky dalších 94 miliard eur.

Koaliční vláda se po mnoha měsících sporů dohodla na klíčových bodech nového imigračního zákona. Ten je především zaměřen na povzbuzení imigrace kvalifikovaných pracovníků ze zemí mimo Evropskou unii. Nový zákon naopak zpřísňuje podmínky pro imigraci nekvalifikovaných pracovníků. Ministr vnitra Horst Seehofer (CSU), ministr práce a sociálních věcí Hubertus Heil (SPD) a ministr hospodářství Peter Altmaier (CDU) na začátku října představili kompromisní dohodu.