Považujete Tomáše Halíka za morální autoritu?Anketa
Podobná diskuze se vedla i v Poslanecké sněmovně, kde z vládních kruhů padaly názory, že je schválení nižší valorizace penzí – v rámci které průměrná měsíční vzrostla od června o 760 korun místo předpokládaných 1770 korun – nutné pro stabilizaci veřejných financí, kdežto opozice hovořila o „okrádání“ důchodců a ohledně kontroverzní valorizaci penzí se obrátila na Ústavní soud.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nižší valorizaci důchodů obhajoval s tím, že se rozevírají nůžky mezi nízko a vysoko příjmovými důchodci a že by nároky na státní rozpočet v letošním roce při původním schématu valorizace znamenaly více než 4,4 miliardy korun a v příštím roce 58,8. „My musíme takto sledovat i potřebnost podpory a pomoci lidem, kteří pracují, zároveň vychovávají děti a jejich ekonomická situace je výrazně složitější než situace důchodců, kterým doposud byly jejich důchody o inflaci plně valorizovány,“ pronesl v únoru Jurečka pro Český rozhlas s tím, že se je třeba dívat optikou „mezigenerační solidarity“.
Ing. Marian Jurečka
„Tady je stav, kdy za poslední zhruba rok a čtvrt se změnil poměr průměrné výše důchodu vůči průměrné mzdě, kdy to bylo ještě před rokem a čtvrt na úrovni necelých 41 procent. Teď je to na úrovni 48 procent a v červnu budeme přes 50 procent průměrných důchodů vůči průměrné mzdě,“ vysvětloval ministr, že jde o krok, který podle něj bylo „nutné učinit v zájmu rozpočtu i zájmu fungování naší společnosti, protože potřebujeme pokrývat i jiné výdaje a pomoci jiným částem společnosti“.
„Nenažraní důchodci“
Reprezentuje Petr Fiala dobře Českou republiku?Anketa
Že důchodci rozhodně nepatří k lidem, kteří by „inflační tsunami“ na rozdíl od ostatních nepocítili, poukazují ekonomové České národní banky (ČNB) Luboš Komárek a Petr Polák, kteří na blogu ČNB okomentovali, jak indexy spotřebitelských cen, které Český statistický úřad (ČSÚ) počítá za domácnosti důchodců.
Ekonomové ČNB připomenuli, že Česko postihla v posledních letech vlna prudkého zdražování, jež způsobily dva „nevídaně silné a bezprostředně po sobě jdoucí“ poptávkové i nabídkové šoky a že příčinu vysoké inflace máme hledat v covidovém období, avšak další „ranou“, která zdražování odstartovala, byla taktéž energetická krize, posléze ještě více zhoršená ruskou agresí na Ukrajině.
Fotogalerie: - Před zasedáním vlády
Právě toto dění na české důchodce dopadlo skrze zvýšené ceny dle národního cenového indexu spotřebitelských cen dosti odlišně jak na ostatní a ekonomové to vysvětlují tím, že starší lidé pochopitelně dávají větší část svých výdajů za léky a naopak méně již utrácí za dopravu, vzdělání či také ošacení a obuv.
Zdražování na seniory dopadlo mnohem více
A jak je tedy doléhá na důchodce inflace v porovnání s ostatními domácnostmi? ČNB na datech ČSÚ upozorňuje, že je v posledním období inflace dopadající na seniory vyšší než průměrná inflace, což ukazuje graf se zanesením inflace domácností důchodců.
Fotogalerie: - Jurečka a důchody
„Na důchodce dopadá významněji vývoj cen energií proto, že nezřídka bydlí sami v obydlích s horšími tepelnými vlastnostmi a nemají na investice do úsporných opatření,“ komentují Komárek s Polákem vyšší inflaci dopadající na seniory a podotýkají, že její vývoj ČSÚ sleduje i právě za účelem valorizace důchodů.
„Na první pohled je evidentní, že v dobách charakterizovaných všeobecně velmi pomalým narůstáním cenové hladiny se obě inflace, tedy ta celková i důchodcovská, nelišily. Na počátku strmého nárůstu inflace na tom byli důchodci lépe, neboť rychle rostly ceny dopravy a služeb (zejména stravování), ale také stavebních materiálů, kteréžto položky tvoří u důchodců menší část výdajů než u celkové populace. Od druhé poloviny roku 2022 je však inflace působící na naše seniory viditelně vyšší než pro celou ČR, přičemž na počátku letošního roku dokonce překonala dvacítku,“ upozornili ekonomové, že mnohem výrazněji dopadlo zdražování na seniory zejména v posledních měsících.
Důvodem má být raketový růst cen energií, ale také zdražování potravin, na které domácnosti důchodců vydávají největší část svých příjmů. „Zkrátka za potraviny a energie platíme všichni podobnou částku, ale pro ty chudší (a mezi ty patří i důchodci) to tvoří větší část výdajů. Dobrou zprávou je, že i důchodcovská inflace od počátku letošního roku velmi rychle klesá a již není moc vzdálená od inflace celkové,“ dodávají oba dva ekonomové.
Fotogalerie: - Důchody a penze
Ekonomka Ilona Švihlíková k tomu pro ParlamentníListy.cz poznačila, že jsou dopady inflace tristní zejména vzhledem k oné změně valorizačního schématu. „Asi vláda počítala, že senioři demonstrovat nepůjdou a tito spoluobčané ji nezajímají,“ podoktla ekonomka s tím, že v tomto světle „i ve světle neuvěřitelné lékové politiky ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) vynikne asocialita toho opatření“.
Nejlépe inflaci přečkali Pražáci
Ekonomové ČNB pak na blogu centrální banky zhodnotili dopady inflace i na domácnosti v Praze a povšimli si, že ty nebyly až tak drastické, jakým museli čelit lidé ve zbytku republiky. Pražáci oproti zbytku Česka například tolik nepocítili zvýšení nákladů na energie, protože i díky tomu, že žijí spíše v bytech, u nich výdaje na vytápění netvoří tak velký podíl. Dále průměrný Pražák oproti lidem ve zbytku ČR vydá menší část svých příjmů za potraviny a více naopak utrácí za kulturu, jež se zdražení dotklo jen v menší míře.
Fotogalerie: - Třináct hodin o důchodech
A co důchodci žijící v Praze? Dle ekonomů to, že žijí v hlavním městě, na ně nebude mít až tak velký efekt a i přes některé nižší výdaje neušetří nikterak více, jelikož stejně jako senioři žijící mimo Prahu vydávají ze svých rozpočtů větší část výdajů za léky a potraviny.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas
Jirka 59
_profil_top.jpg)
