Engelová tvrdí, že jen v tureckém městě Gaziantep je v současnosti více než 200 000 uprchlíků ze Sýrie. Nechtějí však pobývat v uprchlických táborech a jeden z největších uprchlických táborů, jehož kapacita je 25 000 lidí, je obsazen pouze z jedné třetiny. „Oni se cítí velmi omezováni ve svých svobodách,“ říká Engelová a dodává, že zde nechtějí žít i přesto, že jim tábor poskytuje všechny základní potřeby. „Nikdo nechce žít v těch uprchlických táborech dobrovolně.“
„Všichni chtějí pracovat, vy musíte zvažovat, co to udělá s pracovním trhem a náladami lidí,“ říká Engelová a dodává, že Turecko syrským uprchlíkům zatím nepovoluje pracovat, místo toho jim rozdává „afat“ karty. „S afat kartou oni získávají nárok na bezplatnou zdravotní péči a nárok na to, aby děti chodily do školy,“ vysvětluje Engelová a dodává, že ale školy nejsou v jejich rodném jazyce. Což vede také k tomu, že uprchlíci většinou pracují načerno.
Engelová také přiznala, že v Turecku navázala lepší vztahy se syrskými uprchlíky než s Turky. Protože jako první ze Sýrie uprchli ti vzdělanější a movitější, kteří si to mohli dovolit, a ti umějí anglicky.
Přiznává, že větší strach měla spíš z „Islámského státu a jeho spících buněk“ než z uprchlíků samotných, u nichž nelze prokázat, že by jejich přítomnost vedla k růstu kriminality.
„Obecně je to tak, že ty buňky v Turecku jsou,“ tvrdí Engelová. Pro Turecko však nepředstavují takovou hrozbu jako pro zbytek světa. „Největším nepřítelem jsou Kurdové, ve druhé fázi je to režim Bašara Asada a až ve třetí fázi je to Islámský stát.“
„Myslím si, že pro Spojené státy je to hodně tenký led, na kterém se pohybují, z toho důvodu, že vlastně Kurdové byli jedněmi z jejich hlavních spojenců v boji s Islámským státem,“ tvrdí Engelová a dodává, že USA mají žebříček asi opačný. „V tomto bodě se Turecko a USA rozcházejí.“
„Dá se říct, že se Turci potřebovali v tuto chvíli dohodnout s Američany, protože postup Kurdů v rámci severní Sýrie už byl natolik velký, že to pro ně byla hrozba a Američané zároveň potřebovali základnu,“ říká Engelová, která přiznává, že se těmito výroky pouští na tenký led. Turecké snahy vůči Islámskému státu považuje za směšné. „Zatímco zasáhli třeba tři cíle Islámského státu, naprosto nepodstatné, tak za stejný den zasáhli například 80 až 100 cílů na kurdské straně.“
Pro Turecko podle Engelové nepředstavuje Islámský stát vážný problém. „Dokonce i Islámský stát má údajně jednu vyhrazenou nemocnici přímo v Gaziantepu, kam se jezdí ti bojovníci léčit v případě, že jsou zraněni.“
„Islámský stát v této oblasti je vnímán sice jako riziko, je vnímán jako skupina, která dělá hrozné věci, páchá zvěrstva, odporným způsobem se prezentuje, nicméně ta ideologie toho, že někde vznikne stát, který chce uplatňovat právo šaría a kde lidé budou žít podle nějakých islámských zásad... v Turecku není zas takový problém,“ říká Engelová a připomíná, že na něj nahlížejí jinou optikou, než je naše evropská.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: spa
