Hodinová mzda v Česku byla loni podle Českého statistického úřadu na úrovni 57 procent průměru Evropské unie. Česká republika se tak zařadila na sedmé nejhorší místo mezi 27 členskými státy.
Na tiskové konferenci to uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý. Připomněl, že od roku 2008 se Česko evropskému průměru přiblížilo z úrovně 42 procent na současných 57 procent.
Litva, Polsko i Estonsko rostou rychleji
Česko sice podle statistik postupně dohání evropský průměr, některé země, které za ním dříve zaostávaly, ho ale dokázaly předehnat. „Jde zejména o Litvu, kde se mzdová úroveň dostala z 26 procent na 65 procent průměru EU, nebo Estonsko a Polsko, které se vyhouply na 60 procent,“ doplnil Holý.
Podle ČSÚ zároveň v Česku pokračuje trend, kdy na pracovním trhu přibývá zaměstnanců ve službách a ubývá jich v zemědělství a průmyslu. Zaměstnanost se vedle služeb zvyšuje hlavně ve zdravotnictví a ve vzdělávání.
Na údaj o tom, že česká hodinová mzda dosahuje jen 57 procent průměru EU, upozornila také ČT24 na sociální síti X. Pod příspěvkem se následně rozvinula barvitá diskuse, lidé hledali příčiny nízkých mezd a kritizovali současný vývoj české ekonomiky.
Hodinová mzda v Česku byla loni na úrovni 57 procent průměru v EU a byla tak sedmá nejnižší mezi 27 členskými státy, uvádí Český statistický úřad.
— ČT24 (@CT24zive) June 4, 2026
Objevily se ironické reakce spojující mzdovou situaci s migrací. „Deprese českých mezd určitě nemá souvislost s 1,1 milionu migrantů v naší zemi,“ uvedl sarkasticky diskutér.
Další z diskutujících spojil nízkou mzdovou úroveň s příchodem zahraničních pracovníků. „Tak přestaňme importovat levnou pracovní sílu ze zahraničí,“ napsal.
Následující komentář mířil na rozpor mezi ekonomickými ambicemi Česka a skutečnou výší výdělků. „A to prý patříme na Západ a zároveň si žijeme nad poměry,“ poznamenal přispěvatel do diskuse.
Připomínali se i nedávná vyjádření o dobré kondici české ekonomiky. „Neříkal tu někdo nedávno, že jsme jedna z nejlepších ekonomik v EU? Asi jak pro koho, že? Zaměstnanci to zjevně nebudou,“ napsal uživatel. Narážel zřejmě na Petra Fialu, který v Partii Terezie Tománkové mluvil o tom, že Česká republika je podle Indexu prosperity „osmá nejzdravější ekonomika v Evropské unii“.
Na sociální síti lidé posměšně zmiňovali dřívější Fialův výrok o německých mzdách. Premiér v roce 2024 opakovaně uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat, čeští občané budou mít mzdy jako v Německu nebo Rakousku; později na tomto výroku trval a označil ho za dosažitelný cíl.
Do debaty lidé zahrnuli i další citlivé ekonomické téma: emisní povolenky. Část komentujících upozorňovala na rozpor mezi nízkými výdělky a rostoucími náklady, které podle nich domácnosti dál zatěžují. Jeden z diskutujících proto ironicky poznamenal, že „my na to stále máme“. Narážel na článek Novinek, podle něhož Češi podle studie polského Warsaw Enterprise Institute platí za emisní povolenky šest až sedm tisíc korun ročně na osobu, tedy s Polskem nejvíce v celé Evropské unii.
Růst mezd není všude stejný
Nárůst reálných mezd se v letošním prvním čtvrtletí dotkl všech odvětví, nebyl však rovnoměrný. Podle vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitky Erhartové nejvýrazněji rostly výdělky v činnostech v oblasti nemovitostí, tedy například u uklízeček nebo údržbářů, a také v administrativních a podpůrných činnostech. „Růst v těchto odvětvích je dán mimo jiné i růstem minimální mzdy,“ vysvětlila Erhartová s tím, že jde o nízkokvalifikované práce nebo práce, které jsou málo odměňované.
Naopak pracovníkům v energetice se mzda prakticky nezvedla.
Výši platu v Česku nadále ovlivňuje také pohlaví. Muži podle ČSÚ v minulém roce vydělávali v průměru ve všech oblastech více než ženy. Výraznou roli hraje i vzdělání.
Podle Holého se šance na vyšší plat zvyšuje také tehdy, pokud zaměstnanci nevyjednávají sami, ale prostřednictvím kolektivní smlouvy. „Pokud je zaměstnanec pokrytý kolektivní smlouvou na podnikové úrovni, má o 10.000 korun více, než když vyjednává sám,“ vysvětlil Holý.
Připomněl také, že nadpoloviční většina zaměstnanců v Česku takovou smlouvou pokryta není, přestože směrnice EU doporučuje, aby kolektivní vyjednávání pokrývalo až 80 procent zaměstnanců.
Průměrnou mzdu většina lidí nebere
Český statistický úřad upozornil také na rozdíl mezi průměrnou a mediánovou mzdou. Hrubé mzdy se podle údajů ze systému Informace a statistiky o průměrném výdělku Ministerstva práce za minulý rok nejčastěji pohybovaly mezi 38.000 až 42.000 korunami.
Medián, tedy mzda prostředního zaměstnance, činil 44.337 korun. Průměrnou mzdu 52.202 korun naopak nepobíraly zhruba dvě třetiny zaměstnanců. U mužů to bylo 59 procent, u žen ještě o 14 procent více.
Více než 200.000 korun hrubého měsíčně bralo pouze 0,8 procenta zaměstnanců. I v této skupině převažovali muži.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Jsou české mzdy ostudně nízké?
