Během jednoho dne v minulém týdnu byli do Rady Českého rozhlasu zvoleni dva členové, kteří podle některých ilustrují rozdělení české společnosti. Poslanecká sněmovna na uvolněné místo v rozhlasové radě vybrala Petra Žantovského, zatímco Senát, který měl rovněž k dispozici jedno uvolněné místo, vybral Janu Adamčíkovou. 

Ta v březnové volbě skončila u senátorů až třetí, protože však nebyl zvolen nikdo, musel se výběr opakovat. A Jana Adamčíková získala 35 hlasů ze 68 odevzdaných. Porazila Marka Pokorného, který v rozhlasové radě doposud působil dokonce jako místopředseda, nebo někdejšího ředitele Radiožurnálu Miroslava Konvalinu. Tomu v první volbě chyběl pouhý jeden hlas.

Adamčíková se letos neúspěšně pokoušela kandidovat do rozhlasové rady i skrze Poslaneckou sněmovnu.

„V tajné volbě jsem nakonec získala sedm hlasů, zřejmě od všech představitelů opozice, která má ve výboru právě tolik členů. Mediální výbor má ale šestnáct členů, dominuje v něm ANO, zastoupení mají i SPD a Motoristé. Při současném složení Sněmovny jsou tedy moje šance velmi nízké. Ale nevzdávám to. Po slyšení se mě několik přítomných ptalo, jestli nechci kandidovat i ve volbě v Senátu,“ vyznala se tehdy na síti.

V Senátu tedy uspěla, i když až ve druhém kole.

Obě volby na sociální síti lapidárně shrnul senátor David Smoljak. „Tohle je dokonalé. Sněmovna zvolila dnes do Rady ČRo publicistu, jehož světem jsou Parlamentní listy a další „alternativní média“. Senát zvolil ve stejný den do stejné instituce analytičku, která zpracovává mediální hodnotící zprávy pro OBSE. Dvě komory, dva vesmíry,“ vyjádřil se předseda mediálního výboru horní komory.

Zatímco Petr Žantovský je čtenářům ParlamentníchListů.cz dobře znám, u druhé kandidátky je tomu trochu jinak. Zpracovávání mediálních hodnoticích reportů o člověku a jeho názorech příliš neřekne, pojďme se tedy podívat do „vesmíru“ českých senátorů.

Janu Adamčíkovou do Rady Českého rozhlasu navrhl Syndikát novinářů. Spojena je ale především se spolkem Ženy v médiích, který založila v roce 2023.

„Vytváříme platformu pro aktivní novinářky a ženy pracující v médiích, v rámci níž je vzděláváme a propojujeme. Naším advokačním cílem je, aby ve vedení českých redakcí i v radách veřejnoprávních médií bylo více žen,“ vysvětluje sdružení.

„Nevyvážené zastoupení žen v médiích ohrožuje vyváženost nastavované agendy a silně ovlivňuje přístup k samotné práci. Média ve svém důsledku ztrácí důvěru veřejnosti i svou legitimitu,“ varuje iniciativa. Ta pro ženy novinářky pořádá třeba semináře, jak nevyhořet, nebo workshopy, jak oslovit publikum na sítích.

V minulosti ale byly zpochybněny některé argumenty jejich mise, rozporováno bylo například jejich tvrzení, že z osmadvaceti zpravodajských redakcí jsou na pozicích šéfredaktorek dvě ženy, mnozí totiž podotýkají, že ve třech z pěti největších mediálních domů jsou ženy na pozicích ředitelek.

Jitka Adamčíková je už od zápisu spolku 17. března 2023 jeho předsedkyní.

Jak vyplývá z dokumentů, zakládajícími členkami spolku byly vedle ní Veronika Sedláčková, Marína Urbániková, Eva Soukeníková, Jana Ustohalová, Apolena Rychlíková, Jolana Humpálová, Hana Řičicová a Šárka Homfray.

Jde o redaktorky hlavně z veřejnoprávních médií nebo z Deníku N či Seznam Zpráv, Marína Urbániková o novinařině přednáší na brněnské univerzitě. A právnička Šárka Homfray se stala známou i v posledních dnech, kdy jako místopředsedkyně úřednických odborů vystupovala proti reorganizaci Úřadu vlády.

Do správní rady byly zvoleny Jitka Adamčíková, Veronika Sedláčková, Marína Urbániková, Eva Soukeníková a Jana Ustohalová. Spolek pořádá eventy a jiné akce pro novinářky, někdy přímo s členkami spolku (workshop Právní minimum pro novinářky se Šárkou Homfray), jindy s externími hostkami. Jeho rozpočet se podle účetních závěrek pohybuje nad půl milionu korun ročně.

V roce 2025 se spolek objevil v médiích díky informaci, že v důsledku škrtů Trumpovy administrativy přišel o grant od amerického velvyslanectví. Jitka Adamčíková si pak stěžovala, že informace na sociálních sítích vyvolala řadu hejtů.

Lze dohledat její spolupráci s dalšími organizacemi, jako třeba Future is Female nebo Byznys pro společnost. Dohledatelná je také třeba její spolupráce se spolkem Gender Studies.

Spolek Ženy v médiích ale podle všeho není jedinou mediální aktivitou nové členky rozhlasové rady. Jako svou profesi uvádí „mediální analytička“ a má i profil na Wikipedii, který popisuje její magisterská a doktorská studia kulturologie na FF UK, ale také třeba roční působení v roli tiskové mluvčí společnosti Agrofert. Od roku 2016 působí jako vedoucí mediálních programů nejprve v Nadaci OSF, poté v Nadačním fondu nezávislé žurnalistiky. Také je „konzultantkou pro oblast médií a občanské společnosti“ pro různé mezinárodní instituce.

Větší otazníky ale vyvolává její angažmá ve správní radě nadace Independent Press, na které upozornil i novinář Aleš Borovan.

Independent Press je nadací, založenou skupinou podnikatelů propagujících liberální politické názory. Od počátku mezi nimi figurovali třeba majitelé knižního vydavatelství Albatros Jaroslav a Silke Horákovi, dále pak miliardáři Libor Winkler nebo Martin Vohánka. Původně se dali dohromady k financování Deníku N, pak při různých filantropických či politických aktivitách, řada z nich významně podpořila prezidentskou kampaň Petra Pavla a potkávají se též v Nadačním fondu nezávislé žurnalistiky.

Samotná Nadace Independent Press byla formálně založena na začátku roku 2021 a později do jejího portfolia kromě Deníku N přibyl také Respekt (od roku 2023 prostřednictvím společnosti Respekt Media).

„Nadace Independent Press podle svého webu vlastní 66 procent hlasovacích práv ve vydavatelství N media, které vydává progresivistický Deník N, a čtvrtinový podíl ve firmě Respekt Media, která vydává rovněž progresivistický týdeník Respekt. Adamčíková je tedy členem správní rady nadace, která se účastní na mediálním byznysu držením podílu ve výše uvedených médiích,“ poznamenal k tomu Aleš Borovan.

A podotkl, že členství v Radě Českého rozhlasu je neslučitelné s podnikáním v oblasti médií, což se týká i zastupování obchodních zájmů, které by „mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly ohrozit důvěru v nezávislost nebo nestrannost Rady“.

Adamčíková v nadaci působila od začátku roku 2024, nyní Borovanovi přes sociální sítě sdělila, že se zdejších funkcí vzdala. K témuž ji vyzvali i někteří senátoři.

O postojích, které v Radě Českého rozhlasu bude reprezentovat, však mnozí nepochybují.

„Ve chvíli, kdy se veřejnoprávní média nacházejí pod silným tlakem, je důležité, aby v mediálních radách působili lidé schopní odborně a věcně čelit účelovým útokům, které oslabují důvěru ve veřejnoprávní média i jejich nezávislost,“ uvedla po svém zvolení a v rámci „feministického okénka“ poznamenala, že bude v rozhlasové radě jediná žena, což je trochu málo.

Ve stejný den se konalo výjezdní zasedání Rady Českého rozhlasu v Brně, kde byl místo neúspěšně obhajujícího Marka Pokorného zvolen nový místopředseda. Jím se stal další z nominantů českého Senátu, Oldřich Vágner, zvolený do Rady v roce 2023. Někdejší učitel češtiny a nakladatelský redaktor do Rady přišel ze sorosovské nadace Open Society Fund, předtím pracoval pro festival Jeden svět organizace Člověk v tísni.