Hrozí Evropě akutní nebezpečí islámského terorismu?Anketa
Rozšiřováním kádru v okruhu předsedy vlády začíná pravidelný přehled mediálních zajímavostí. „Bylo jenom otázka času, kdy si začne premiér Fiala, bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně, tahat odtamtud více spojenců do Strakovy akademie. Tím čerstvým přibyvším je Miloš Gregor. To je někdejší Fialův kolega či student a pyšní se titulem politolog. V této zemi je dnes už politologem skoro každý, tak proč by jím nemohl být Miloš Gregor? Nechci to zlehčovat, jistě jsou ta studia náročná a jistě ti absolventi vycházejí jako špičkoví odborníci. Ale vzhledem k tomu, co je za Milošem Gregorem za dílo – například společná knížka s Petrou Vejvodovou Nejlepší kniha o fake news!!! –, tak mám spíše pocit, že vystudoval na propagandistu než na politologa. Ze všech jeho aktivit tohoto typu jako sláma z bot čouhá jednoznačná politická afinita, jednoznačný politický záměr a názor,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Miloš Gregor je klasický tzv. liberální demokrat, tedy člověk, co si myslí, že dnešní svět tak, jak ho formuluje Evropská unie a západní země, to znamená svět plný zákazů, příkazů a různých směrnic, které formulují zesílené administrativy, svět stále se zesilující cenzury, je ten správný svět, to je ta svoboda. Tím přispívá ke zmatení pojmů, protože to, co tito lidé nazývají svobodou, je nesvoboda. On se nechává často slyšet v tom smyslu, že ‚nechce, aby jeho kamarádi a známí věřili nesmyslům‘. Ale potíž je v tom, kde pan Gregor vzal tu vědomost, co je smysl a co nesmysl a kde bere tu odvahu to takhle jednoznačně nálepkovat. Co bylo nesmyslem na začátku covidové epidemie, že to je velký byznys s vakcínami, testy a tak dále, se ukázalo, že to je smysl, neboť to skutečně byla informace, která se během pár měsíců provalila. A ukázalo se, že v tom jedou i nejvyšší politické kruhy včetně evropských,“ zdůrazňuje mediální analytik.
Fialův poradce byl jedna ruka se spolkem pornoherce Jandy
Vždyť když jste na začátku roku 2020 řekli o něčem nějakou nepopulární a politické vrchnosti nepříliš žádoucí informaci, tak jste byli označeni za konspirátory, kteří šíří nesmysly. „Nebo později za dezoláta. Dnes se ty nesmysly ukazují býti pravdami, a tak by mě zajímalo, jaký poločas rozpadu tzv. nesmyslu by pan Gregor uvedl. Protože to, si myslím, je docela zásadní. Jestliže má být po ruce předsedovi vlády, tedy jednomu z nejmocnějších lidí ve státě, člověk, který tzv. bojuje proti nesmyslům, ale neumí je ani definovat, nebo aspoň jsem od něj žádnou definici nesmyslu nečetl, tak potom se bojím o to, jak se bude v této zemi dále vládnout. Protože bude-li se pan premiér a jiní obklopovat podobnými odborníky, kteří jsou odborníky hlavně na to, aby kývali správným směrem a ve správnou chvíli, což ostatně často bývá za všech režimů, tak to nepůjde nikam dopředu,“ myslí si Petr Žantovský.
Budeme jen přešlapovat na místě, a přitom budeme ještě dost rádi, že nebudeme couvat. „Ještě bych upozornil na jednu drobnost, které si málokdo v komentářích k jeho angažmá povšiml, že Miloš Gregor je dlouholetý spolupracovník a partner v různých aktivitách spolku zvaného Evropské hodnoty vedeného známým pornohercem Jandou. Tenhle spolek pořádal spolu s panem Gregorem a dalšími různé tzv. průzkumy, které se pak ukázaly jako minimálně pochybné, různá doporučení, jak se společnost má, nebo nemá chovat, různé konference. A to všechno namnoze za peníze buďto daňových poplatníků nebo firem typu Open Society Fund, jak se lze dočíst z výročních zpráv Evropských hodnot. Jestliže někdo spolupracuje s tak pochybnou organizací, jako jsou Evropské hodnoty, tak se divím panu premiérovi, že takového člověka chce mít takhle nablízko u sebe a chce mu svěřit agendu, o které se domnívá, že je zásadní,“ podotýká mediální odborník.
Demokracie buď je, nebo není. S přívlastkem liberální už ne
Přitom nelze nevidět, že zásadnost té agendy je umělá a uměle vytvořená. „Vytvořilo se tady téma, narativ, to je hezké slovo, dnes módní, že jsme obklopeni dezinformacemi. A že ty dezinformace z nás dělají hlupáky a nepřátele liberální demokracie. Já si myslím, že nepřátele liberální demokracie z nás dělá pravda. To, co žijeme, to, co máme kolem sebe, to, co máme z vlastní zkušenosti, to, co vidíme, že se děje, nebo naopak neděje, tak to v nás probouzí nedůvěru k tomu oficiálnímu pojmu liberální demokracie. Je to podobné jako za socialismu, kdy byla tzv. lidová demokracie, ale každý, kdo chtěl vědět, tak věděl, že žádná demokracie s přívlastkem neexistuje. Ani lidová, ani jiná. Prostě buď demokracie je, nebo není. A u nás přestává být, nebo už skoro není. Takže s panem Gregorem ve Strakově akademii to všechno možná půjde rychleji,“ obává se Petr Žantovský.
Psali jsme:
Za možná vůbec nejzajímavější článek posledních dnů, možná i týdnů, považuje ten ze serveru Echo24. „Jde o vcelku nenápadný článek, který by mohl snadno uniknout pozornosti běžného čtenáře, tak bych na něj rád upozornil. Má dlouhý titulek, jak už to bývá: ‚Slovo dezinformace se používalo tak často, až ztratilo původní význam, hlásí Vojenské zpravodajství‘. V titulku je většina informace vystižena a zároveň je tam postižen onen paradox, že právě Vojenské zpravodajství se ve své výroční zprávě za rok 2022 dopouští takových tezí nebo tvrzení, která jako by vypadla z alternativních médií nebo z racionálních analýz a úvah. Tak jako v titulku článku zazní i ve zprávě Vojenského zpravodajství, že to nadužívání slova dezinformace vlastně stírá jeho vnímání jako citlivost, ale i jeho obsah. Znejasňuje obsah samotný, neví se, co to vlastně všechno je a také co z toho plyne,“ upozorňuje mediální analytik.
Cenné souvětí Vojenského zpravodajství, které by se mělo tesat
„Prohlubující se vágnost a významová neurčitost zmíněných termínů – to je ta dezinformace, hybridní válka, propaganda a podobně, to je můj dodatek – přitom vedla i k případům, kdy je někteří političtí a společenští aktéři začali používat i pro označení pravdivých informací, jež však nebyly v souladu s jimi prosazovanými idejemi, a kdy dokonce docházelo ke spojování kritiky vládních politik s propagandistickým působením cizí moci, což mohlo vést k vyčlenění části do té doby legitimních hlasů z politické debaty,“ cituje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský ze zprávy Vojenského zpravodajství za rok 2022, protože to považuje za neobyčejně cenné souvětí, které by se mělo tesat.
„Opravdu klobouk dolů před Vojenským zpravodajstvím. Nečekal bych, že taková organizace zaujme takto nezávislý postoj alespoň v této jediné věci. Zbytek té zprávy jsem nestudoval, ale tohle, co jsem četl a citoval, je prostě pravda pravdoucí v překladu do jednoduché češtiny. Když v této zemi dnes v tzv. liberální demokracii řeknete nějaký názor, který je v rozporu s vládní doktrínou, respektive s vládnoucí doktrínou sto osmičky, tak jste označeni za konspirátora, dezinformátora, kremelského švába, dezoláta a dalšími podobně hanlivými výrazy, aniž by se samozřejmě kdokoliv zabýval tím hlavním, a to je cokoliv dokázat, prokázat, ukázat, v jakém smyslu podporujete, nebo nepodporujete Rusko, Čínu nebo kohokoliv jiného, v jakém smyslu, kde lžete, nebo nelžete,“ připomíná mediální odborník.
Ti, kdo říkají, že jsme v rozdělené společnosti, ji nejvíce rozdělují
A doporučuje docela jednoduchou věc, která stačí na ověření jím vyslovené teze. „Jenom o mně na serveru Aktuálně vyšla před časem v průběhu několika týdnů třikrát informace, respektive vlastně dezinformace, protože tvrdili, že jsem dezinformátor. Tak jsem napsal šéfredaktorům toho portálu, že děkuji za to, že si všímají mé osoby, ale že by mě zajímalo, kde, čím, jak, koho a z jakých důvodů jsem dezinformoval. Jestli by nemohli být konkrétní v určení té dezinformace. A ve všech případech se mi dostalo omluvy a vyškrtnutí té příslušné pasáže z onoho článku, a to prostě proto, že žádný takový důkaz o tom, že bych dezinformoval, není. Myslím, že úplně stejně jsou na tom všichni ostatní tzv. dezinformátoři nebo velká část z té, řekněme, odborné veřejnosti, které bývá ta psí hlava dezinformátora nasazována a není proto pouštěna do mainstreamových médií a do jakékoliv společenské diskuze,“ podotýká Petr Žantovský.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Je přesvědčen, že Vojenské zpravodajství vystihlo velice přesně, že se tu jen šermuje nějakými nálepkami, které ztratily nejen význam, ale také jakoukoliv politickou působnost. „Protože když prověříte tu nálepku dotazem na její zdůvodnění a dostanete se potom k výsledku, že žádné zdůvodnění není, tedy že ta informace není informací, ale lží, tak potom těžko můžete dál brát vážně jakoukoliv podobnou charakterizaci kohokoliv, že je dezinformátor nebo cokoli jiného z těch nálepek, co jsem prve jmenoval. Docela zajímavá věc ve zprávě Vojenského zpravodajství také je, že nejzásadnější problém vidí v tom, že všechny tyhle věci narušují soudržnost společnosti. To je velká pravda, protože ti, kdo říkají, že jsme v rozdělené společnosti, ji nejvíce rozdělují,“ konstatuje mediální analytik.
Nálepkářům z mainstreamu by slušelo dodržovat Etický kodex
Jsou to podle něj ti nálepkáři z mainstreamových médií a také z politické scény. „Ti rozdělují společnost, protože ta část, která je vytlačená ze společnosti, z té tzv. slušné nebo liberálně demokratické společnosti, se nutně musí cítit ukřivděně, ublíženě a nepřátelsky nebo minimálně zdrženlivě vůči vládnoucí moci, která se chová takto hloupě. Jak to chce Vojenské zpravodajství napravit, věru nevím. Možná by stálo za to udělat jednu věc, a tu nezařídí ani Vojenské ani jiné zpravodajství, ale prostě se držet novinářské etiky, kterou máme v Etickém kodexu Syndikátu novinářů od roku 1998. A to znamená nelhat, nepsat pro nikoho na objednávku a snažit se být ve svém žurnalistickém působení nestranný a nezávislý. To je něco, co našim novinářům vyčítám dlouhodobě, že nedodržují, a týden co týden i v této rubrice. Zatím se na tom nic nemění. Alespoň ne k lepšímu,“ hodnotí Petr Žantovský.
Dnešní mediální přehled uzavřeme zajímavou informací, která přišla z Karlína, sídla společnosti Economia. „Té se také týká, i když ji jako první přinesl server Info.cz. Konkrétně jde o týdeník Respekt, který Economia stoprocentně vydává od roku 2014. Ovšem většinovým vlastníkem Respektu se stal majitel Economie Zdeněk Bakala už v roce 2007, kdy odkoupil většinový podíl od Karla Schwarzenberga. Novinka spočívá v tom, že Respekt odchází – nebo je odcházen, kdo ví – z toho korporátního celku Economia. Vysvětlení se šíří různá, jak ze strany šéfredaktora Respektu pana Taberyho, tak ze strany vedení managementu Economie. Když si to člověk porovná, tak pravděpodobné je to, že jedním z důvodů odchodu tohoto týdeníku z náruče Economie je důvod finanční,“ domnívá se mediální odborník.
Média se stejným politickým směřováním se hledala, až se našla
Spočívá v tom, že týdeník je dlouhodobě provozován velmi nehospodárně a draze, zaměstnává příliš mnoho redaktorů a jeho výnosy zdaleka nepokrývají náklady. „To se údajně nelíbí stávajícímu managementu Economie, který tlačí na úspory a organizační změny, což pan Tabery a Respekt odmítají. Tak si založili společnost, která s největší pravděpodobností během několika dnů až týdnů definitivně převezme Respekt. Společnost se jmenuje Respekt Media a má zajímavé složení akcionářů. Jedním je Deník N, druhým je firma, která se jmenuje Aegis Holding. Oba spojuje jméno László Szigetiho, což je maďarské jméno, které je i na Slovensku relativně časté. Člověk toho jména byl také v první dekádě nového tisíciletí na Slovensku ministrem školství, ten už ale zemřel. Jeden László Szigeti vede nakladatelství Kalligram, a ten má být podle informací serveru MediaGuru osobní přítel s panem Taberym,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Ze slovenského obchodního rejstříku se dá zjistit, že v Aegis Holdingu jsou téměř samí Szigetiové. „Kromě Lászla Szigetiho také Bálint Szigeti a Gergely Szigeti. A pak tam je jakýsi pan Zsolt Bindics, který působí v dozorčí radě. Ale šéfem představenstva je László Szigeti, což je zjevně syn onoho přítele pana Taberyho. O panu László Szigetim starším se dá dohledat, že je poměrně častým přispěvatelem slovenského Denníku N. Takže kruh se nám pěkně uzavírá. A co z toho tak asi může plynout? Není úplně zjevné, za jakých okolností a s jakým důvodem vznikl Denník N na Slovensku a potom jeho česká verze u nás. Že to je vlivový deník, je zjevné. Že má nějaké jednoznačné politické směřování, je taky zjevné. Což ostatně Respekt po celou dobu své existence také. Tak dlouho se hledali, až se našli. Ale není mi jasné, jakým způsobem bude ta nová firma Respekt Media sanovat neekonomičnost Respektu,“ přiznává mediální analytik.
Propagandistický plátek bude pokračovat pod novou fasádou
Nedokáže si představit způsob, jak by dokázala postavit Respekt ekonomicky na nohy tak, aby byl za stávajících okolností soběstačný. „To znamená podstatně více reklamy, podstatně více odbytu a podstatně méně nákladů. V tom podání, jak to nyní stojí, to možné není. Jsem velmi zvědav, co bude dále s Respektem, protože to je od počátku polistopadové éry takový zajímavý lakmusový papírek toho, co se ve společnosti děje. Koneckonců, začalo to úplně poprvé vycházet pod názvem Informační servis v listopadových či prosincových dnech 1989. Tehdy se tam pohybovali lidé, které si pamatujeme z politiky, jako byli Jan Ruml, Martin Fendrych, Vladimír Mlynář a další podobní. Je zjevné, že tenhle propagandistický plátek pokračuje pod novou fasádou. Ale co všechno se od něj dá do budoucna čekat, se teď neodvážím odhadovat. Každopádně bude dobré to sledovat, protože většinou takové přestupy signalizují nějaké další budoucí a možná i větší změny,“ dodává Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
F.L.Hek
