Západem zní obavy z ruského vpádu na východní Ukrajinu, část mediální a politické scény mluví o tom, že není otázka, jestli k tomu dojde, ale spíš kdy. Vy si to nemyslíte. Jak tedy rozumět masivní kumulaci armády u hranic s Ukrajinou?
Máte velikostí naší „armády“ zkreslené mínění o tom, co je to „masivní“. Sovětský svaz měl na vrcholu studené války před vyhlášením politiky „defenzivní dostatečnosti“ na začátku perestrojky, a to nebyl zdaleka tak ohrožen jako dnes Rusko, na západním vojenském okruhu ve službě více než dva miliony mužů. Další statisíce vojska zemí Varšavské smlouvy… cvičení Západ 81 se účastnilo 150 000 vojáků a letadlová loď Projekt 1143 Kyjev.
Budete se o Vánocích omezovat při setkávání s přáteli a příbuznými?Anketa
Rusko má dnes 900 tisíc vojáků ve službě a minimálně dva miliony v záloze. Vzhledem k přetrvávající dvanáctiměsíční základní vojenské službě umí stále každý dospělý muž ovládat zbraň. Mužů je v Rusku 73 milionů. Mobilizační rezervy činily v roce 2009 asi 31 milionů osob…
Společného strategického vojenského cvičení Západ 2021, které se uskutečnilo v Západním vojenském okruhu (jako každé čtyři roky) na devíti střelnicích v Rusku a čtyřech v Bělorusku, se zúčastnilo 200 tisíc vojáků, osm desítek letadel a vrtulníků, 760 kusů bojové techniky včetně 290 tanků, 240 děl, raketometných systémů a minometů. Když státy Varšavské smlouvy obsadily v roce 1968 prostor malého Československa, potřebovaly k tomu 250 tisíc mužů…
Když všechny útvary Západního vojenského okruhu cvičí na cvičištích Západního vojenského okruhu, tak to nejsou masivní přesuny.
NATO také organizuje manévry nedaleko hranic s Ruskem a Běloruskem, například v Litvě. A stěhuje obrněné jednotky po vlastní ose z Německa. Rozčiluje to v Rusku někoho? Ne… pár tisícovek vojáků si kdesi v lese hraje s flintičkami. Z geopolitického pohledu nic varovného.
Lze říci, že se schyluje k vážné krizi, kdy Putin armádou u hranic možná jen hrozí, anebo jde více o divadlo pro západní publikum? Kde se berou ty stohy analýz, které tvrdí, že Moskva hodlá Ukrajinu napadnout?
V jednom z dezinformačních oddělení US Army. Chcete-li vědět, v kterých dveřích, tak Škola vyšších vojenských studií, Fort Leavenworth. Je to divadlo pro západní hloupé publikum, neznalé přípravy a vedení války. Současně jde o válku dvou skupin v americké administrativě o peníze. Každou válku totiž třeba nejdříve zaplatit. Kdo po debaklu v Afghánistánu zaplatí další možný debakl? V Kongresu se u státní kasy střetávají demokratické expanzionistické síly s konzervativními izolacionisty. Evangelikální dobroserství je v americké zahraniční politice zakořeněné jako plevel.
Kyjev si ale vyslechl od Británie a USA, že v případě napadení Ruskem Ukrajině přímo vojensky nepomohou.
To je vcelku pragmatiky logické. Bojuje se o demokracii do posledního Ukrajince. Proč by měli Američané umírat? Ani země EU Ukrajině nepomohou. Nikdo kvůli Ukrajincům nevstoupí do přímé vojenské konfrontace s Ruskem. Nicméně opakuji: Rusko Ukrajinu nenapadne. Maximálně odpoví tvrdě na překročení rusko-ukrajinské hranice ukrajinskými jednotkami. Stejně jako to udělalo v Azovském moři s ukrajinským člunem pobřežní stráže.
V případě, že USA rozmístí jaderné zbraně v Polsku, na Ukrajině či v pobaltských republikách, Rusko odpoví intenzivnější militarizací Kaliningradské enklávy. K systémům konvenční hlavice některých iskanderů nahradí jadernými. Paritní řešení.
„V 90. letech nám bylo slíbeno odmítnutí expanze NATO na východ – ukázalo se, že jde o podvod, pět vln expanze Aliance. Došli jsme my na hranice vašeho bloku? Ne, přišli jste k našim dveřím. A teď ode mě požadujete nějaké záruky... musíte poskytnout záruky vy a teď, nemluvte o tom celá desetiletí!“ poznamenal dnes Putin.
Zároveň ale prý Biden hrozil Putinovi „nevídaně tvrdými sankcemi“ a věří, že ruský prezident vzkaz pochopil. Z Kongresu pak zní hlasy, že je nutné ruskému útoku předejít a NATO by mělo Rusko odstrašit. Jak to celé může skončit?
NATO bude strašit, Putin z toho dostane průjem a pozve americké mariňáky do Kremlu na návštěvu. Takhle si to Biden myslí?
Bude válka mezi Ruskem a Ukrajinou?Anketa
Tak za prvé: Putin není ožralý Jelcin ani tupý Gorbačov. Putin ani není Stoltenberg. Rusko má nerostných a jiných zdrojů dost, nepotřebuje územní expanzi. Putin potřebuje klid. „Klid na práci“ a minimum rušivých nákladů v podobě náhlých nákladů na sanaci – například okupace Ukrajiny. Kdyby nebylo strategického postavení Krymu v rámci Smlouvy z Montreaux a přístupu k Bosporu, tak po něm neštěkne pes.
Už na začátku donbaské krize jsem napsal, že Rusko Ukrajinu obsazovat nebude, že mu vyhovuje cordon sanitaire a žebrácký stát na hranicích. Jednak jako dodavatel levných gastarbeiterů s minimální civilizační odlišností, jednak jako zdroj levných informací z tábora EU a NATO. V roce 2014 a 2015 jste se mě ptali, co udělá Putin. A já odpověděl:
„Ruska se vnitřní konflikt opolčenců s fašisty a vládou netýká. Ruska se týká pouze výsledek, a ten je daleko. Rusko se nyní soustředí na modernizaci svých strategických zbraní, budování sil rychlé reakce, na vývoj obrany svého území. Rusko nyní svou ekonomickou sílu napnulo strategicky na východ – do Číny. Vznik Asijské banky pro investice s kapitálem v ekvivalentu 100 miliard dolarů ze zemí BRICS zůstal bez povšimnutí...“
A jsou vládci Kyjeva ochotni plnit minské dohody a zajistit stabilitu země?
Nebudou je plnit. Protože v ten moment by prohráli. Nepřítele je přece třeba si stále pěstovat.
Rusko jedná o Ukrajině nikoliv geopoliticky imperiálně, ale ekonomicko-pragmaticky. Rusko nepotřebuje Ukrajinu. Nechce za zbídačenou, rozvrácenou zemi nést odpovědnost. Ona „prokazatelná účast ruských sil“ není přece ofenzivní, ale pouze trapně provokační. Co jsou separatistům platné staré náklaďáky a BRDM, když nedostali chytré manpads, schopné likvidovat vzdušnou převahu protivníka na celé frontě? Nemají igly, nemají ani RPG v dostatečném množství. Separatisty vedou poněkud méně inteligentní majoři, ne generálové. Nebojuje se strategicky, ale pouze takticky. Obsazují se symbolicky radnice s kalašnikovy, ale nebrání se město proti pancéřovým vozidlům ukrajinské armády. A tomu vy říkáte „ruská účast“? Ne, povstání v Doněcké a Luhanské oblasti je na rozdíl od akce na Krymu snaha Ruska pouze vygradovat vnitřní spor na Ukrajině, přivést zemi na pokraj občanské války a posílit si vyjednávací pozici při jednání o příměří. To je ekonomická úvaha, ne vojenská. Co bude potřebovat, si tak jako tak Rusko na Ukrajině koupí. Ukrajina potřebuje a dlouho bude potřebovat Rusko. Bude potřebovat jeho suroviny, bude potřebovat jeho trh pro svůj odbyt. Nemá čím platit než prací a surovinami.
Klid Ukrajinu čekat nemůže. Ale my, jako součást Západu, můžeme být spokojení. Protože země, jejíž HDP na hlavu je výrazně menší (7 400 dolarů – PPP, 2013) než HDP na hlavu zemí EU, bude nejbližší desetiletí používána Evropou jako zásobárna levných surovin, levných pracovních sil a odbytiště neprodejných přebytků – bez slev. Nebudou zde platit evropská sociální práva, bude to východní kolonie. 60,5 % HDP Ukrajiny tvoří služby, zemědělství pouhých 9,9 %, průmysl 29,6 %. 24,1% populace je pod hranicí chudoby – ukrajinské chudoby (2010, CIA). Definice hranic chudoby se od té evropské značně liší… v roce 2013 byl ve Spojených státech práh chudoby pro jednu osobu pod 65 let definován ročním příjmem 11 490 dolarů. V Evropské unii se práh chudoby podle Eurostatu stanovuje na úroveň 60 % mediánu příjmů v dané společnosti. V roce 2011 byla hranice chudoby v České republice 114,1 tis. Kč ročně. Žil pod ní milion osob. Stojíme o ukrajinské služby? Nestojíme. Stojíme o ukrajinské chudé? Nestojíme.
Dokážu si představit, že Rusko bude oficiálně či načerno dodávat zbraně donbaským opolčencům. Ať za svoji svobodu a své území prolévají svou, ne ruskou krev. Nicméně podle mého názoru Putin nestojí o jejich rychlé vítězství. Jinak by dodávky zbraní v neoznačených náklaďácích vypadaly jinak. Vedla by se zákeřná partyzánská občanská válka s podporou místních. Tu nemůže okupant s pravidelnou armádou vyhrát.
Pokud Ukrové napadnou Donbas, podle mě tam už čekají žoldáci „na dovolené“.
Ruská armáda pod vlajkou na Donbasu v žádném případě nezasáhne. Lavrov ctí mezinárodní právo a hranice, vzniklé rozpadem SSSR. Jsou pro něj legitimizací Ruska na mezinárodní scéně. Pro Putinovy generály to bude ale vážný důvod přesunout se s dalšími jednotkami k západní hranici Ruska a neprodyšně ji uzavřít. Přiznám se, že jako technický hračička se těším na robotické perimetrické strážní věže s automatickou detekcí a eliminací cílů. Měly by v multispektru odlišit jelena od člověka, a u člověka dokonce detekovat i zbraň. Pak následuje zaměření, odlišení vlastní – cizí, kulka letící tmou a všechna slova jsou zbytečná…
V tuto chvíli jsou vzbouřenými republikami spíše najímáni opraváři obrněné techniky a zbrojíři z dob rozpadu SSSR, protože Donbas disponuje obrovskými sklady zbraní západní části Sovětské armády z dob Varšavské smlouvy. Většina této technologie je po opravě stále provozuschopná. Kdyby Putin chtěl rychlé vítězství Donbasu nad Kyjevem, dodávky zbraní by vypadaly jinak. Jemu ale vyhovuje cordon sanitaire, Ukrajina je žebrácký stát, který financovat prakticky nejde a okupovat násilím také ne. Civily Putin nechá „humanitárně“ prchnout do Ruska, vytvoří pro ně za hranicemi tábory a bude jim tam vařit humanitární guláš a boršč. Pokud by situace hrozila eskalací na území Ruska, bude bránit pouze ruskou hranici…
Proč Zeman ustoupil ve věci Lipavského?Anketa
Kdyby Putin chtěl situaci na Donbasu zvrátit, mohl a stále to může udělat. Řešení je – afghánsko-americké, jako v Soukromé válce pana Wilsona: kolona náklaďáků, plných manpads protiletadlových raket Strela-2, Igla, Igla-2, Igla-D, Igla-S s a Verba s vysoce explozivní bojovou hlavicí a infračerveným pasivním naváděním, RPG-7 s tandemovými hlavicemi, RPG-16, RPG-18, RPG-30, RPG-32, ručních protitankových raket Kornet E. Pak hromada termovizních či pasivně IR vidění za pár tisícovek a termovizní zaměřovače za desítky tisíc. Stačí lovecká kvalita… případně další antitankové a ostřelovací pušky, opět ze zásob Rudé armády a SSSR. To, co umí každý včetně mě ovládat. Co je spolehlivé i při zanedbání péče. Granáty a průmyslové nálože s časovými mechanickými roznětkami. Žádné baterie, jen hodinové strojky. Tik ťak… bum. Donbas by zprovoznil hromadu starých džípů ze zásob západního vojenského okruhu. Tři donbaští vlastenci na džíp se najdou vždy… nebo to mohou opolčenci vzdát rovnou. Zásoba raket, ostřelovačka, tři sapiky a bedna nábojů, noktovizor pro řidiče a ostřelovače. Kódované vysílačky. Auta neoznačená… takovouhle partyzánskou válku lze hnát až do Kyjeva. Vystřel a zmiz. Ukrajině s pravidelnou armádou bych dal tři neděle. Chybí jim chuť umírat.
MANPADS nepotřebují nic než jednoho gunmana a případně jednoho pomocníka pro nabíjení či vyhledávání cílů. Obsluha krátce zaškolená. Nebo si jen přečte návod. U RPG to stačí. Tahle dvojice sama proti útočnému vrtulníku, stíhačce nebo tanku. Deset tisíc či sto tisíc rublů proti sto milionům rublů. Vystřel a zmiz. Za každou vilkou, za každým stromem, za každou skálou může číhat raketa. Všechny mosty jsou postupně vyhozené do luftu. Všechny silnice neprůjezdné kvůli ohořelé obrněné technice. Všechny transformátory vyhozené do luftu, všechny čističky… vázne zásobování. Armáda nemůže zastřelit každý tři chlapy v každým záporožci, co jedou za prací. Nemůže prohledat každou stodolu, jestli pod senem nejsou rakety.
Ale Putinovi se zjevně nechce vyhrát.
Manpads rakety nemusí být jen pancrfausty. To je kombinace starých sraček a nejnovějších sraček. RPG-32 Barkas jsou třeba ruský exportní high-tech. V Jordánsku si na ně udělali licenční fabriku. Odpalovací trubice se zaměřovací optikou a vložné střely. 105mm raketa PG-32V s tandemovou propalovací hlavicí prostřelí 60–75cm pancíř. Nebo 1,5 m železobetonu… to je americký M1A2 Abrams, britský Challenger 2 a německý Leopard 2A7 včetně reaktivních pancířů. Vyvíjela se i střela se samozaměřovacími prvky. Nejšílenější do toho kompletu RPG-32 je „protipěchotní“ raketa TBG-32V s termobarickou hlavicí. Spálí veškerý kyslík v okruhu stovky metrů.
RPG-32 je jedním z nejnebezpečnějších dnes používaných protitankových raketometů. Lehký, dosah 300–700 m, hlavice vyměnitelné, míření kolimátorové, optické či infra. Operátorovi trvá 10 sekund, než připraví RPG-32 ke střelbě. Maximální rychlost střelby je až tři až čtyři výstřely za minutu ve dvou lidech.
Ostřelovačská puška SVD Dragunov v ráži 7,62 x 54R je z roku 1963. To jsem se narodil… účinná do 1 200 m… stále dobrá, zejména pokud obsluha nemá vysokou školu. Inovací hodnou dneška by byla verze SVDS se sklopkou, zaměřovač 1P21 „Minuta“ s možností plynulé regulace zvětšení či výkonný termovizní zaměřovač.
Střel je na výběr: pancéřová zápalná, průbojná, přesná odstřelovací protipancéřová, pro tichou střelbu…
A protitanková puška PTRS-41 ráže 14,5 mm Děgťarjov je model 1941…
V takovéto válce o nízké intenzitě je podstatná ekonomická ztráta protivníka v porovnání s náklady. Proto nad high-tech vybavenou armádou USA v Iráku zvítězili strejdové z vesnic – páteční partyzáni Muktady Sadra. Vybaveni stařičkými RPG-7, zrezivělými kalašnikovy a náložemi z hnojiva – ledku amonného v hrnci na prádlo, odpalovaného čínským mobilem nebo dálkovým ovladačem dětské hračky. Asymetrický konflikt v Iráku vedl k velkým ztrátám automobilů US Army. Pentagon reagoval vývojem MRAP (Mine-Resistant Ambush Protected) Cougar, M1224 MaxxPro, Bushmaster a RG-31. Stovky těžkých nákladních vozidel měly neustále balistickou ochranu, váhu 14 až 18 tun, těžkou manévrovatelnost… proti nim stály japonské civilní offroady Toyota se čtyřmi civily – džihádisty na korbě a lehkým či těžkým kulometem nebo odpalovačem neřízených raket. Lehké, bez elektroniky, uzpůsobené pro jízdu v poušti a stepi. Cena japonské ojetiny v tisícovkách dolarů, cena MRAP 500 tisíc až milion dolarů. Alláh je velký.
Takzvané Gun Trucks proslavily jednotky maršála Chalífy Haftara na libyské pobřežní dálnici, i když jsou známé už z Vietnamu, kde je používala americká armáda ke střežení konvojů. Jsou tvořeny civilními vozidly už kupovanými pro místní podmínky, zaměnitelné a opravitelné v kdejaké zámečnické dílně či autoopravně ve vesnici, extrémně rychlé, manévrují dokonale i mimo silnici. Zbraně jsou rychle odmontovatelné, pancíře jsou tvořeny svařenými plechy. Palebná síla může být přitom obrovská (lehké rychlopalné protiletadlové kanóny, těžké kulomety, lehká děla, raketomety, minomety).
Hlavně – jsou to kořistná vozidla a bývají to i kořistné zbraně. Pokud najdete při silnici takové vozidlo, nepokoušejte se ho zprovoznit. Většinou bylo odstaveno jako návnada a je připraveno explodovat...
Vladimir Putin v projevu před vedením armády mluvil o požadavku na jasné a právně závazné záruky před rozšiřováním NATO a rozmísťováním odpalovacích zařízení v blízkosti ruských hranic. Rusko už podle něho nemá kam ustupovat a je připraveno tvrdě odpovědět. Za vyostřené napětí viní Západ, ten naopak ukazuje na údajně provokujícího Putina. Skončí tato přetahovaná někdy? Dokáže mít Západ s Ruskem korektní vztahy, nebo ho máme brát jako nepřítele?
Ne, neskončí to. Rusko se musí připravit psychologicky na to, že doba cordon sanitaire, onoho pohrobka Varšavské smlouvy, končí. Rusko se musí připravit na to, že bude hraničit se státy NATO. Bude to ostře hlídaná hranice a budou zde pokusy o provokace. Západní hranice Ruska mnohé láká.
Od Putina to nebyl pouze projev. To byly dva písemné oficiální návrhy: jeden byl Ruskem učiněn Spojeným státům a druhý centrále NATO. S EU se Putin nehodlá bavit.
Byly to návrhy na bezpečnostní záruky. Závazek nerozmísťovat jaderné hlavice a nosiče jaderných hlavic středního či krátkého doletu (zakázané propadlou smlouvou INF), jakož i vojenské síly a výzbroj nikde tam, kde nebyly už v roce 1997, a předejít konfrontaci ve střední a východní Evropě. To je základ ruského plánu pro starý kontinent. A musím říci, že je to férový návrh. Lepší už na stole nebude.
Nedivím se, že jsou ruští generálové nervózní. Prozatím se počítá od vypuštění do dopadu strategických útočných zbraní prvního úderu 18–22 minut. To je doba na aktivaci protiraketového systému do plné bojové pohotovosti, detekci, diskriminaci a pro rozhodnutí, jak odpovědět. Zda sestřelit, nebo nechat dopadnout. Instalace raket Pershing 1 v německém pohraničí, což bylo hlavním důvodem pro „vpád vojsk“ Varšavské smlouvy v roce 1968 do Československa, zkrátila tuto dobu na tři až pět minut. Tehdy byla rychlost strategických raket menší, a tak byl i větší čas na reakci, 40–30 minut. Nicméně Československo nebylo technicky připraveno na přijetí jaderných hlavic pro operační komplexy Temp-S, a tak odpověď Varšavské smlouvy byla symbolická. Poslala umřít čtvrt milionu vojáků ze všech zemí smlouvy, aby bylo útočníkům jasné, že odpověď bude jaderná a globální. Československo bylo zachráněno, ale kvůli ochraně zdroje v centrále NATO nebyl tento důvod Rusy nikdy přiznán. Rusko nechtělo ani říci, že Brežněva podvedlo československé komunistické vedení v čele s Novotným a následně i Dubčekem. Naše holubičky totiž nechtěly na československém území jaderné zbraně a neměly odvahu to Brežněvovi říct na rovinu. V tom bylo hlavní nebezpečí pershingů v Německu pro světový mír. V nemožnosti paritně reagovat.
Dokud Západu budou dominovat postkoloniální a imperiální ambice USA, Velké Británie, Francie a Německa, do té doby bude druhá studená válka. Jaderné nálože, které vydržely čtyřicet let, se nyní modernizují a těmi novými se vybavují nosiče v Evropě. Modernizovaná bomba B61-12 o nízké výnosnosti má nahradit starší bomby B61 původně ze šedesátých let. Už jsme zkušenější, takže hrozby jaderného vyhlazení naše děti, které nepoznaly žádnou válku stejně jako my, netraumatizují tak jako přeživší Hirošimy v padesátých letech. To je vidět na úpadku mírového hnutí. Mír považujeme za něco normálního. Prozatím i autoritu OSN včetně veta držitelů strategických zbraní v Radě bezpečnosti OSN. Válku, tu opravdovou válku, prozatím nechce nikdo. Protože nikdo dnes nechce umírat za jakékoliv ideály a nikdo nechce platit náklady. Stali se z nás spotřebitelé politiky, ne její aktéři. Rusko obnovilo svou obrannou i odstrašující schopnost a nenajde se země, která by měla odvahu ho napadnout. I když je stále závislé na exportu uhlovodíků, zdrojů má dost. Čína vyznává teritoriálně pevnostní politiku a okolní země si postupně a pomalu podmaňuje ekonomicky s jejich souhlasem. Výměnou za „věčný“ blahobyt. Jen Evropa a USA žijí bez surovinových rezerv a jejich ekonomiky jsou navzájem stále konkurenční a závislé na dovozu ze zemí třetího světa. To my jsme ten globální predátor, který ožebračuje miliony lidí.
Co se týče Ruska, mluví se o něm v posledních týdnech a měsících v Evropě v souvislosti s plynem, jehož cena na burze extrémně roste. Překročila částku 2 000 dolarů za tisíc metrů krychlových.
Rusko má díky tomu Vánoce. Rožděstvo Christovo.
Dělá stát dost pro snížení cen energií?Anketa
Naproti tomu třeba Srbsko si nedávno vyjednalo ruský plyn za 270 dolarů tisíc metrů krychlových. Dokáže EU dlouhodobě s Ruskem diplomaticky válčit a zároveň obchodovat? Reálně, zvládneme se v budoucnu ze závislosti na ruském plynu vyvázat?
Válčit a zároveň obchodovat nelze. Musíme si vybrat. Srbsko je zrazená bratrská země. Zradili jsme ji my, zradili ji ale i Rusové. Vzpomínáte si ještě, jak 12. června 1999 jednotka ruského paradesantu utíkala z letiště Slatina v Prištině? Dvě stovky ruských výsadkářů, kteří obsadili letiště, tam tehdy stály proti vojákům NATO. Vycouvali. Nakonec dostali střežení tohoto letiště „za odměnu“ v diplomatickém jednání s Brity.
Bratrství si Rus představuje vzájemným zajištěním netržních cen a netržních podmínek. Srbsko je brána do EU pro ruské zboží. Podepsalo dohodu o volném obchodu s Eurasijskou hospodářskou unií. Členy této unie jsou kromě Ruska Arménie, Bělorusko, Kazachstán a Kyrgyzstán. Úřad tehdejší šéfky unijní diplomacie Federiky Mogherini v té době uvedl, že Bělehrad může před vstupem do EU podepisovat dohody, s kým chce…
My jsme se rozhodli, že budeme členy EU. Náš problém či naše výhra – jak chcete… a tak máme diplomatické vztahy shodné se zeměmi EU, máme i ceny ropy a plynu shodné se zeměmi EU. Ruskem jsme vnímání jako ne-přítel. Ještě ne nepřítel, prozatím jen ne-přítel. Vzhledem k tomu, že plynových ložisek Evropa mnoho nemá, je jasné, že tlustá roura vede a bude vést i nadále z východu na západ. Bez plynu nebudou chemikálie, bez plynu nebude teplo do chvíle, než postavíme ne jeden, ne dva, ale minimálně šest jaderných reaktorů. V českém energetickém mixu má plyn nezastupitelnou roli.
To ale bude trvat pouze do chvíle, než Rusko dostaví přeložku ze severních polí Jamalu do Nadymu na plynovod Urengoj vedoucí do Novosibirska a přeložku z Novosibirska do Irkutska, kam vede už dnes plynovod Síla Sibiře. Od toho okamžiku může Rusko vyjednávat o cenách s Evropou daleko tvrději. Čína je schopna odebrat jakékoliv množství… budeme o plyn s Ruskem válčit, anebo se bratřit? Analýza cost-benefit mi říká, že rozumné je se bratřit. Zvlášť máme-li armády, jejichž bojeschopnost je neurčitá a technologie omezené nechutí investovat do high-tech.
Energetická krize dostává část českých domácností do energetické bídy. Ceny mají i nadále růst. Otázka, na kterou se nyní běžní občané ptají: proč běžný spotřebitel nakupuje elektřinu vyrobenou v ČR za cenu vytvořenou na německé burze? Kdo z toho systému především profituje?
Menšinový akcionář ČEZ a ochrana menšinového akcionáře v legislativě EU a neexistence bojkotu daňových rájů. Byly to pravicové vlády, které chtěly vydělat levné peníze na prodeji minoritních podílů v elektrárenství, plynárenství a v ropné chemii, a podvázat tak jednak průmyslový rozvoj Česka, jednak možnost „sociálně citlivých“ spotřebitelských cen. Uměle jsme rozdělili vlastníky elektráren a přenosovou soustavu. A tak se nenápadný miliardář Michal Šnobr a za ním stojící Patrik Tkáč ve svých kyperských firmách pakují podle eurotržních pravidel. Stát nezmůže nic, dokud nevykoupí jejich jednoprocentní podíl. A to bude drahý… hodně drahý. Je to daň za blbost. Je to daň za volbu pravice.
Jak by vláda mohla a měla tuto krizi efektivně řešit? Lze se například fakticky vyvázat ze systému emisních povolenek, které jsou cílem světových finančních spekulantů?
A budete mít odvahu vystoupit z EU kvůli obraně „špinavého“ uhlí proti „zelenému údělu“? Tak jo… s EU je náš trh svázán tak, že bychom riskovali okamžitý státní bankrot, kdybychom vystoupili a stali se zemí mimo jednotný trh. Sankce by přišly vzápětí. Chceme to? Podle mě ne. Zbývá tedy reforma EU zevnitř. Andrej Babiš na to koule měl a začal, politolog Fiala nejspíš koule nemá a pětikoalice mít koule nebude.
Musíte v posledních týdnech šetřit na jídle?Anketa
Ještě nedávno se zdálo, že po „vyřešení“ covidu čeká Evropu mimořádný růst a rozkvět, místo toho se kumulují další krize. Lze říci, že je na tom teď Západ nejhůř od konce války?
To jsou kecy. Stále se nám daří velmi dobře. Nejlíp, jak to jen jde. Všem. I ten nejchudší chudák je stále bohatší než kdokoliv chudý mimo EU. Nicméně na ekonomickém vzestupu Číny i Ruska vidíme, že konkurenční model s neustále se střídajícími politickými reprezentacemi není efektivnější než mocensky stabilní kooperativní model se státním dozorem, ale i garancí odbytu a plateb.
Nebo ještě může být hůř?
Nedovedu si představit, jak by se nám dařilo, pokud by v politice zvítězily radikální hlasy volající po czexitu. Obchod v rámci EU představuje 84 % celkového vývozu Česka (32 % do Německa), pouze 2 % vývozu směřují do Ruska. Dovoz do Česka se ze 76 % realizuje z členských států EU (29 % z Německa) pouze 8 % dovozu z Číny a 2 % ze Spojených států. Ten, kdo volá po czexitu, je vlastizrádce.
A jak se k tomu postaví Rusko a Čína? Je to pro ně příležitost?
Není. Rusko sedí u kohoutku s plynem, sem tam zavolá do Rijádu, jinak sleduje devizový účet a čeká. Čína svou trasu Hedvábné stezky kvůli Ukrajině nevede do Rakouska, ale z Moskvy přes Bělorusko a Polsko do přístavů Německa a Nizozemska. Proto Američané rozesírají i tuto oblast a pokoušejí se rozbít Lukašenkův systém v Bělorusku a militarizovat Polsko. Naděje Miloše Zemana, že díky napojení na širokorozchodnou trať končící kousek za Čiernou nad Tisou budeme tranzitní zemí pro čínské zboží do kusu západní Evropy, zhasla. Nikdo, ani Čína, prozatím nemá chuť investovat do rekonstrukce 9 288 km dlouhé železnice Transsib z Moskvy do Vladivostoku při zachování její průjezdnosti pro 100 milionů tun nákladu či 4 287 km BAM pro 50 milionů tun nákladu. Tající permafrost z obou dělá jednak nesmírně drahé, jednak nesmírně technicky složité stavby. Čína ani Rusko nebude investovat do slepé koleje vedoucí přes Ukrajinu jen proto, že by ji mohla prodloužit do Vídně.
Naše naděje je v celkové normalizaci vztahů s Ruskem a zprovoznění druhé roury Nord Streamu do plného provozu. Cenou za rusko-německý mír jsou tranzitní poplatky, placené Německu. Ne Ukrajině, ne Polsku. To by mohlo podnítit ekonomickou expanzi Německa na východ, sloužící ke zpacifikování pobaltských fašistů i polských nacionalistů. Tam, kde se obchoduje a partneři jsou na sobě závislí, se neválčí. Ani kdyby mluvili německy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
