Občas muž, občas žena. Někdy taky nic. To je Klára. A Prague Pride se zajímá

15.07.2021 10:21

Je mu 26 let, jmenuje se Klára, někdy se cítí jako žena, někdy jako muž, někdy jako nic. V rodině i ve společnosti jsou s tím problémy. „Táta často dělá i to, že když o sobě mluvím v mužském rodě, opraví mě na ženu,“ stěžuje si. A jeho příběh přinesl festival Prague Pride.

Občas muž, občas žena. Někdy taky nic. To je Klára. A Prague Pride se zajímá
Foto: pixabay.com
Popisek: LGBT vlajka

Anketa

Souhlasíte, aby se pokuty za opakované přestupky odečítaly ze sociálních dávek?

97%
1%
hlasovalo: 18015 lidí
Svého času zaujalo česká média nebinární Alžbětko, které se v rámci klimatického protestu přilepilo na silnici. Nyní se blíží festival Prague Pride. A tzv. nebinární lidé zřejmě budou další menšinou, která se na festivalu objeví. Stránky festivalu totiž přinesly příběh 26letého Kláry.

Klára se narodil jako žena, ale vyhovuje mu mužské oslovení. Je mu 26 let, studoval DAMU a má rád divadlo, zpěv a hraní na klavír. Pokud jde o sexuální orientaci, Klárovi se líbí dívky. S tím, že je lesba, prý rodiče problém neměli, i když v sobě Klára nejdříve pocity zamilování do žen potlačovala. Přítelkyni si našel na vysoké škole, jsou spolu doteď.

„Nebinarita“ ovšem byla jiné kafe. „Před pěti lety jsem začal mít pocit, že jsem kluk. Bylo to tak, že jsem věděl, že nejsem holka, ale jak jsem neznal pojem nebinární, tak z toho pro mě logicky vyplynulo, že jsem kluk,“ uvádí Klára. „Poté, co se svěřil rodičům, je požádal, aby ho oslovovali v mužském rodě. Protože se ale Klára léčí s psychickými problémy, rodiče jeho pocity spojovali s nimi,“ píše Prague Pride.

Rodiče prý mužský rod pro oslovování používat nechtěli. „Říkali mi, že je to jen nějaká psychóza, že to není pravda a že jsem ovlivněný sociálními médii. Tehdy tomu nepomohl ani psycholog, který mi řekl, že moje pocity jsou spojeny s mou nemocí,“ říká 26letý bývalý student. Opět tyto pocity potlačoval a prý si hrál na holku. Až po letech našel materiály hovořící o nebinárních lidech. „Jakmile jsem si o tom ale načetl, hned jsem se našel. Byla to úleva. Někdy se cítím jako holka, někdy jako kluk, někdy jako nic,“ sdělil nebinární muž/žena/nic. Že je nebinární pomohla Klárovi přijmout psychoterapeutka, která mu řekla, že tyto pocity jsou normální.

Překvapením pro Kláru byla reakce rodičů. „Máma mi řekla, že se také nikdy necítila ani jako žena ani jako muž. Její reakce tedy byla, že to mám po ní,“ sdělil. Zato otec nebinaritu nepřijal a tvrdil, že s těmito myšlenkami by měla vyhledat lékařskou pomoc a považuje je za nesmyslné. Matka se snaží oslovování v mužském rodě dodržovat. „Táta často dělá i to, že když o sobě mluvím v mužském rodě, opraví mě na ženu,“ uvádí Klára. Naopak přítelkyně s touto identitou problém nemá. Před rodiči prý o sobě tedy mluví v ženském rodě, ale je mu to nepříjemné a kvůli tomu pak pochybuje o svých pocitech.

I na veřejnosti o sobě mluví v ženském rodě, aby nemátl a vyhnul se reakcím těch, kdo neznají nic mezi mužem a ženou. Nechce totiž být automaticky považován za muže.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: kas

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

21:38 „Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

Zrezivělý památník; víc, než se na pohled zdá. Jména škodováckých obětí druhé světové války po necel…