Může působit překvapivě, že se ženy začaly bránit až po delší době týrání. Jaroslav Barták ale na ně vyvíjel systematický nátlak a vyhrožoval jim svými konexemi, až se ho zalekly. "Opravdu mě ani nenapadlo, co se mi může stát. Z dnešního pohledu je to nepochopitelné, ale mně to vůbec nedopínalo. Nikdy jsem nebyla typ slabé ženy, neuměla bych si představit, že bych se neuměla ubránit," popisuje jedna z nich v rozhovoru.
Nátlak vypadal různě. Například na první pracovní cestě se hned z asistentky měla stát sexuální společnice. Náhle se totiž dozvěděla, že se svým nadřízeným, Bartákem, má sdílet ložnici. „Nejdřív jsem se to snažila brát tak, že na táboře jsem taky přežila, když vedle mě spal někdo cizí,“ vysvětluje.
Při pohovoru si prý vybíral takové dívky, které měly špatné zázemí. To však adeptkám tehdy nedocházelo. „„Zarazilo mě, že místo toho, aby se mě ptal, jakou mám praxi, chtěl Barták vědět, co dělají moji rodiče nebo co dělá můj přítel. Až později jsem si uvědomila, že si vybírá dívky, které mají například rodinu daleko,“ vzpomíná dívka.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pan