Omar Šerý prý dlouhodobě, už od září, upozorňoval, že covid je zlo a vláda i veřejnost ho příliš zlehčují. Jeho pocit při vyhlášení lockdownu? „Přiznám se, že při vyhlášení lockdownu jsem se vrátil do mých sedmi let. Sestra tehdy rozbila cosi u sousedů a oba jsme měli zaracha. Já s tím neměl nic společného. Podobné pocity nejspíš budou mít lidé, kteří se celou dobu snažili zamezit šíření viru a k ničemu jim to nebylo. Ano, je mně z toho smutno.“ Odpověděl vědec.
Popsal, jak se asi podle něj bude situace vyvíjet. „Když se podíváme na data dvou posledních dní a vzhledem k lockdownu v tomto týdnu, musíme počítat, že čísla další dva až tři týdny ještě budou stoupat. Mezi 9. a 18. listopadem bude jakýsi vrchol. Od té doby se bude snižovat počet nakažených za jeden den. Předpokládám nad tisíc denně kolem Vánoc a pod pět set denně ve druhé polovině ledna. Vydechneme si v únoru. Taková je bohužel situace.“
Šerý dále prohlásil, že když jel do práce při jarním lockdownu, nepotkával prakticky žádná auta a nyní prý stojí v zácpách. Z toho vydedukoval, že občané virus neberou moc vážně.
Podle Šerého zřejmě za tento stav mohou dezinformátoři na sociálních sítích: „Na jaře jsme je přesvědčili, protože chyběly informace. O té nemoci jsme nevěděli skoro nic, ani jak je nebezpečná, jak ji léčit. Dneska informace máme, ale bohužel zkreslené různými informátory, kteří po internetu šíří dezinformace o chřipečkách a podobně.“
Situace dle brněnského vědce je opravdu vážná. „Mám bohužel obavu, že to společnost potřebuje zažít. Podívejme se zpátky do minulosti. Rok po sametové revoluci bylo snad třikrát více sebevražd, kvůli psychickým potížím lidí, kteří nezvládli ty nenadálé změny. Ale jinak nic závažného. Měli jsme tady roky 1968, 1948, 1945, 1939, 1938. Slýchával jsem ty stresy od babičky. Musíme si uvědomit, že jsme po tolika bezproblémových letech opravdu v jakési válce. Říkalo se, že po jedenáctém září 2001 už svět nebude, co býval. Také teď nějakou dobu nebude takový, jak jsme byli zvyklí. A jestli se k němu chceme vrátit, musíme táhnout za jeden provaz a ne se handrkovat, jestli mně překáží rouška nebo ne.“
Zároveň dle Šerého bychom neměli vkládat naději do vakcíny. Ta podle něj nebude, stejně jako nebude vakcína proti HIV. Šerý vede v Brně laboratoř, která otestuje tisícovku vzorků denně. Okolo padesáti tisíc testů je podle něj maximum v celé České republice.
Současná covidová vlna může dle Šerého odeznít někdy v únoru. Jeho řešení, aby se nevrátila, je jasné. „Testování, testování a testování. Jak přejde tato první vlna – na jaře totiž žádná nebyla – budeme se muset chránit. Jedině tím, že budeme vědět, kdo je a kdo není nakažený. Lidem je potřeba sdělit důležitou věc. Musíme se stát paranoidními, abychom virus porazili. Pokud se máme sejít s přáteli nebo s rodinou, která bydlí někde jinde, tak si musíme nasadit ty nenáviděné roušky na ty naše ksichty, protože opravdu nevíme, kdo je a kdo není nakažený.“
Fotogalerie: - Koronavirová siesta
Neměli bychom se také podle něj smířit s tím, že virus tu s námi zůstane: „Koronaviru se rozhodně musíme zbavit, jinak tady budeme mít další vlny. Když se teď promoříme a koronavirus přijde další zimu, tak my už nebudeme mít protilátky, takže se budeme promořovat znovu.“
Řešení, které by mělo přinést očekávané světlo na konci tunelu, je dle brněnského vědce jedině evropské. „Nejsem politik. Ale kdybych jím byl, snažil bych se na evropské úrovni svolat mítink a pokusil se vytvořit legislativně podloženou skupinu epidemiologů, která bude řešit jednotný postup. Když to bude řešit každý sám, tak přijdou další vlny. A ty způsobí spoustu nemocných, mrtvých a spoustu lidí bez peněz a bude to celé lidstvo i společnost totálně rozvracet. Můžeme se dostat do stavu béčkových sci-fi filmů. Podívejte se na armagedony, které jsou popisovány. Psychiku máme jen jednu.“
A dodává: „Té nemoci se musíme zbavit celosvětově. Měly by začít územní celky, jako jsou Spojené státy nebo Evropská unie, nebo spolky arabských či asijských států. Je třeba postupovat společně. Musíme se domluvit, abychom si po ústupu této vlny znovu jen tak neotevřeli hranice, abychom si to z dalších států, kde bude další vlna, znovu nedotáhli zpátky. Hranice budeme muset pohlídat, ale neříkám zavřít. Bude třeba nasadit testování na hranicích a nejen našich tak, jak to má Hongkong, Tchaj-wan a některé státy. Toto ale bude chtít organizaci z Evropské unie.“
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
