„Po teroristických útocích v Paříži a před aktuálním masakrem v americkém San Bernardinu Hillary Clintonová hovořila o tom, že islám není náš nepřítel a muslimové jsou mírumilovní a tolerantní lidé, kteří nemají nic společného s terorismem,“ cituje Charenová bývalou americkou ministryni zahraničí a v současnosti demokratickou kandidátku na prezidenta. Americká komentátorka tvrdí, že se demokratická strana nechala naprosto ochromit politickou korektností a odmítá realitu. „Clintonová má pravdu v tom, že islám skutečně není náš nepřítel. Muslimů je 1,6 miliardy a kdyby byli všichni násilní extrémisté, topila by se naše planeta v krvi. Většina muslimů je mírumilovná,“ souhlasí částečně Charenová.
„Ale v muslimském světě se rozmohla horečka, která infikovala významnou menšinu. Protože je muslimů takové množství, čítá až stovky milionů. Vše začalo v roce 1920, kdy vzniklo Muslimské bratrstvo. Šíité ovládli Írán a peníze ze Saúdské Arábie umožnily šíření těchto zhoubných myšlenek do Pákistánu a Afghánistánu,“ píše Charenová, podle které se americký prezident Barack Obama mýlil, když si myslel, že nepřítelem Spojených států není islámský extremismus, ale pouze al-Káida. „Mezitím si totiž islámští extremisté v Iráku a Sýrii založili Islámský stát. Prezident bohužel nepředpokládal, že se něco takového stane. On a další demokraté v čele s Clintonovou chtěli věřit tomu, že terorismus nemá s islámem nic společného,“ kritizuje Charenová.
Za přinejmenším zvláštní považuje Charenová skutečnost, že muslimové v Nigérii (70 % populace) a Libanonu (54 % populace) jsou islámským extremismem v jejich zemích silně znepokojeni. „Této hrozby se však obávají lidé na celém světě. Všichni si pamatujeme hrůzy spojené s teroristickými útoky z 11. září 2001, v Madridu o tři roky později, v Londýně v roce 2005, v Bombaji (2008), v židovské škole v Toulouse (2012) a vlnu násilí v Izraeli a nedávné teroristické útoky v Paříži. Nemluvě o nenávisti muslimské společnosti vůči homosexuálům a ženám,“ uvádí Charenová a zmiňuje průzkum z roku 2013, podle kterého souhlasí 88 % egyptských muslimů a 62 % pákistánských muslimů s trestem smrti pro odpadlíky od víry. „Obdobný názor zastávají také muslimové v Malajsii, Jordánsku a Palestině,“ cituje americká komentátorka tehdejší komentář amerického deníku Washington Post.
„My, Američané, si můžeme gratulovat, jak úspěšně se nám daří muslimské přistěhovalce integrovat do naší společnosti. Možná by nás za to někdo měl i poplácat po zádech,“ píše s nadsázkou Charenová a připouští, že je to také díky jejich nižšímu počtu v porovnání s Evropou. Přesto z průzkumu provedeného mezi americkými muslimy před čtyřmi lety vyplynulo, že sedm procent z nich považuje sebevražedné atentáty či jiné násilí proti civilnímu obyvatelstvu za oprávněnou obhajobu islámu proti nepřátelům. Další jedno procento by útoky přivítalo častěji a pět procent oslovených spíš zřídka. „Osmdesát jedna procent oslovených respondentů něco podobného kategoricky odmítlo. Jejich názory se nijak zvlášť neliší od názorů tureckých nebo indonéských muslimů,“ uvádí Charenová.
Islám se dle jejího názoru utápí v náboženských válkách a jeho hlavními oběťmi jsou další muslimové, ale také tisíce křesťanů, Židů, hinduistů a dalších uskupení. „Radikalismus pohání muslimský svět nejméně posledních sto let. Nic nenasvědčuje tomu, že bychom mohli vidět nějaké známky zlepšení a nic na tom nezmění ani to, že Clintonová a ostatní před ním zavírají oči,“ uzavírá svůj text Charenová.
autor: pro