„Budeme muset vyšetřit, co se přesně stalo. Náčelník generálního štábu běloruské armády vydal stanovisko, že oni byli svědkem útoku mezi ukrajinskými a ruskými drony. Řada z nich ztratila orientaci, některé sestřelili a potom informovali Polsko a Litvu, že ty drony letí na ně. Poláci potvrdili, že stejně tak v minulosti informovali Bělorusy. A také Rusko dalo stanovisko, ve kterém řeklo, že nemělo žádný úmysl zaútočit na Polsko. A zároveň nabídli konzultace, aby se situace vyjasnila. Je to nebezpečná věc. Je to hraní si s ohněm. To je něco, co může vyeskalovat do velice nebezpečné situace,“ nechal se slyšet kandidát za hnutí Stačilo! Lubomír Zaorálek (SOCDEM) ve vysílání CNN Prima News.
Hovořil také o tom, že USA nemají dostatečnou geopolitickou váhu, aby vyvolaly mírová jednání. Z toho důvodu by se podle něj měla o jednání postarat Evropa. Jedinou možností prý je, aby se Evropa snažila najít cestu z konfliktu na Ukrajině.
Věnoval se i bilanci náletu dronů, podle níž 38 procent Poláků má za to, že odpovědnost nese Ukrajina, 34 procent Rusko. „Situace není jednoduchá. Vyšetření bude muset být dřív než záhy,“ zdůraznil někdejší ministr zahraničních věcí.
Hrozí dronový útok na české území?
Moderátorka Pavlína Wolfová se ho pak zeptala, jestli považuje za vyloučené, že příště budou ruské drony na českém území.
„Otázka je úplně mimo. Jaké ruské drony? My ani nevíme, jaké drony to byly. A ještě jedna věc. Když máte dron, tak se ho klidně můžete zmocnit a ovládat ho,“ namítl politik.
„Neobáváte se dronového útoku na české území, takového kroku Ruska vůči nám?“ naléhala moderátorka.
„Celou dobu říkám, že toto je nebezpečná situace. Od druhé světové války jsme nebyli tak blízko velkému konfliktu, jako jsme dnes. To nelze vůbec podceňovat,“ řekl Zaorálek.
Ukrajinské drony, nebo ruská provokace?
Wolfová připomněla, že politik kandiduje v Moravskoslezském kraji a jeden z dronů byl 297 kilometrů od Ostravy. Potom se obrátila na pirátského kandidáta Vladimíra Votápka. „Můžeme vyloučit, že nejde o provokaci. I to jsme v této válce viděli. Že to jsou ukrajinské drony?“ chtěla vědět moderátorka.
Máte důvěru ve velení Armády České republiky?Anketa
Moderátorka připomněla, že už jsme viděli takový omyl v roce 2022, kdy situace vyvolala ostré reakce. „Nesledujeme totéž?“ zeptala se Wolfová.
„Ne, nesledujeme. Tentokrát jsou to desítky dronů – snad devatenáct. A ty drony zůstaly víceméně zachovány po svém dopadu na zem. Vidíme naprosto jasně, že jsou to ruské drony. Tady nemůže jít o žádný omyl. Až specialisté z polské armády rozeberou jejich software, tak uvidíme jejich skutečný cíl. To se tam dá najít,“ zdůraznil Votápek.
Moderátorka upozornila, že článek čtyři je aktivován podruhé od začátku války. „Zůstane u něj?“ chtěla vědět.
Votápek odpověděl, že to bude záležet na tom, co Poláci najdou. „Pokud najdou, že terčem útoku byla infrastruktura v Polské republice, pak mají plné právo hlásit se o článek pět, který je mnohem závažnější. Ale nechtěl bych předbíhat. Všechny ty řeči o tom, že je to možná úplně jinak nebo že to mohly být ukrajinské drony, to jsou hlouposti. Ať to vykládají někomu jinému,“ zdůraznil pirátský politik.
Bylo narušení polského prostoru úmyslné?
Dronový nálet na Polsko, který se odehrál v noci z 9. na 10. září, představuje největší známé narušení polského vzdušného prostoru od začátku války na Ukrajině. Podle polských úřadů vstoupilo do polského vzdušného prostoru 19 až 23 ruských dronů typu Shahed, podle některých zdrojů i Gerbera. Drony byly sestřeleny Poláky i silami NATO, použity byly i holandské F-35, italské a německé systémy Patriot. Poláci nalezli 16 trosek dronů, některé z nich poškodily domy a auta, ale naštěstí nedošlo k žádným zraněním.
Vyděsily vás ruské drony nad Polskem?Anketa
Polská armáda a tajné služby analyzují vraky dronů, včetně SIM karet. Premiér Donald Tusk označil incident za provokaci a největší otevřený konflikt od druhé světové války. Polsko aktivovalo článek čtyři NATO (konzultace o hrozbě bezpečnosti) a zavřelo východní hranici s Běloruskem kvůli rusko-běloruskému cvičení Zapad-2025. V sobotu bylo oznámeno, že Polsko nebude přerušovat diplomatické styky s Ruskem, ale omezí aktivity ruských diplomatů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte označil narušení polského vzdušného prostoru za absolutně nezodpovědné a nebezpečné, ale odmítl jednoznačně říci, zda bylo úmyslné, dokud vyšetřování probíhá. NATO okamžitě posílilo protivzdušnou obranu a zdůrazňuje, že bude hájit každý centimetr území aliance. Zatím se vyhýbá aktivaci článku pět (kolektivní obrana).
Ukrajina volá po společném evropském protidronovém systému a spolupráci s Polskem. Evropská komise a lídři jako Ursula von der Leyenová nebo Giorgia Meloniová vyjádřili Polsku solidaritu. USA varují před eskalací. Podle prezidenta Donalda Trumpa mohlo jít o omyl, což Tusk odmítl. „Přejeme si, aby to byl omyl, ale nebyl. Víme to,“ řekl předseda polské vlády.
Vyšetřování je zatím v rané fázi. Polsko a NATO očekávají výsledky do několika dnů.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Naďa Borská