Hřebejk o Zemanovi prohlásil například, že je „ohavný chlap“ nebo: „Pro mě je to, jako když máte v baráku vulgárního ožralu, který čůrá na schodišti,“ či „Zeman je postbolševický, trochu pravicový a trochu levicový, podle toho, jak se to hňupům líbí.“ O voličích Zemana prohlásil, že jimi pohrdá. „To jsou lidi, se kterými nechci mít nic společného. Buď jsou zblblí z toho, co si přečetli, nebo nemají v pořádku hodnoty.“ Proto může být rozhovor, který Hřebejk vedl s Čestmírem Strakatým v Prostoru X, pro mnohé překvapením. Hřebejk se na adresu prezidenta nejenom držel na uzdě, ale zalitoval i toho, že není ve vyjádřeních zdvořilejší a laskavější.
První otázka Čestmíra Strakatého byla filozofická: „Jaké je teď podle vás Česko, bojíte se o ně?“ Režisér uvedl, že se nebojí, ale snaží se sledovat tendence, které nejsou prospěšné. Odmítl, že by měl pohromistickou náladu. Strakatý zmínil Hřebejkovy ostré výlevy, které dle něj dokazují, že mu na Česku záleží. Hřebejk řekl, že jeho výroky občas vyzní ostřeji, než opravdu přemýšlí kvůli tomu, jaký jim dají v redakci titulek. Má prý stejný problém jako John Bok, že bývá slovně agresivní. Ale přitom o sobě nesmýšlí jako o kverulantovi.
Strakatý mu připomenul jeho slova na adresu prezidenta Miloše Zemana, že je „ohavný chlap“. „No jo, nechme bejt Zemana,“ snažil se téma opustit Hřebejk. Strakatý se tedy zeptal, zda mu vadí, že má tuto nálepku stěžovatele. „Ne, ani mi to nevadí, ale ani to nepovažuju u sebe za nějaký podstatný. Navíc souhlasím s těma lidma, že to nic nestojí. Naštěstí zatím žijeme ve společnosti, kde si zatím každý může myslet a říkat, co chce,“ pravil Hřebejk. Strakatý se chytil slovíčka zatím, ale Hřebejk uklidňoval, že si nemyslí, že to tak již zítra nebo do roka nebude, i když prý věci vždy mohou nabrat zlý směr.
Nálepka mu sice nevadí, ale vadí mu, že se tomuto rysu jeho osobnosti věnuje taková pozornost. Prý když se herec nebo jiný umělec či vědec někde otře o Zemana, tak je na to pořád dotazován a jeho z toho dělána stěžejní součást jeho osobnosti. Strakatý mu na to odvětil, že to lidi zajímá. „Já myslím, že lidi má zajímat i spousta jinejch věcí. Jak říkám, teď to není boj na život a na smrt, teď nejsme v totalitě ani v polototalitě, takže si myslím, že se tomu nemusí přikládat takovej jako význam.“ Doba „zemanovství“ podle něj končí. „Já mám pocit, že je to člověk minulosti, i když je teď prezidentem, a myslím si, že nepřináší... Já to nemyslím agresivně, já myslím, že je to starý muž a už nepřináší nové inspirativní myšlenky. Má z mého pohledu samozřejmě škodící potenciál, ale v zásadě to není člověk, který určuje, kam se ta společnost ubírá,“ shrnul své názory na prezidenta Hřebejk.
Fotogalerie: - Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě
Svých slov prý nelituje, ale lituje toho, že není ve vyjádřeních zdvořilejší a laskavější. „Obdivuji se lidem, kteří to dokáží říct stejně tvrdě, ale říct to s noblesou,“ dodal. „Pojďme vod něj,“ požádal pak moderátora, aby téma prezidenta už opustili.
Strakatý se pak filmaře zeptal, zda by chtěl natočit film o dnešní době a oněch neprospěšných tendencích. Hřebejk odtušil, že doba je dost rychlá, takže neví, jestli by do něčeho takového šel. Obdivuje ale britský film o Brexitu za jeho aktuálnost a ztvárnění mediální stránky věci.
Vyslovil se proti euroskeptikům. „Jako bychom si nevážili, v jaký úžasný a bezpečný a vlastně příznivý době my jako žijeme,“ řekl. Prý nedávno doposlouchal životopis Jana Masaryka v audio formě a když to srovnává, tak dnes prý žijeme jako v ráji. Dodal, že nemluví za ty, kterým se dobře nedaří, ale obecně se daří dobře a cítí, že si k tomu potřebujeme dodat euroskepsi.
Prý není takový kverulant, jak působí, a naopak mu pohromismus těch, kdo vyvolávají ducha rasismu nebo ohrožení uprchlíky, vadí. „Mně se to hnusí, protože za prvé dobrá polovina z těch lidí dobře ví, že to tady žádné nebezpečí není, že to je otázka na nějakou odbornou debatu a nějaké méně ulítlé uvažování.“ A to vzbuzování strachu je dle něj důvod ke kritice.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
