„Situace je opravdu nepřehledná. Přicházejí jiné zprávy z řeckých médií, jiné z těch tureckých. Přístup novinářů na místa je omezený,“ uvedl Schroth, podle kterého je těžké získat přesné informace, kolik se na řecko-tureckých hranicích hromadí uprchlíků. „Odhadovat, co se stane v příštích hodinách a minutách, je velmi složité,“ podotkl.

Podle posledních informací a videozáznamů pořízených z dronů se na řecko-tureckých hranicích pohybuje možná deset až dvacet tisíc migrantů. „Z Turecka však zaznívají počty přes sto tisíc migrantů. Řecko přistoupilo k represivním opatřením – v Egejském moři cvičí armáda, byla tam vyslána loď, která by měla sloužit pro nejpotřebnější, tedy rodiny s dětmi, jako dočasný tábor,“ zmínil Schroth.

Opakování migrační krize z roku 2015 prý ale nehrozí. „Z pohledu českého diváka či čtenáře je situace rozhodně taková, že vůbec nelze srovnávat s tím, co se dělo v Evropě na balkánské cestě v roce 2015,“ uvedl.

Aktuální situace je zde na desetině ve srovnání s krizí v roce 2015. „V roce 2015 na řecké ostrovy připlulo za jediný den 8 200 lidí z Turecka, dnes je to kolem 800 lidí za den. Šlo o desetinásobné počty,“ upřesnil.

Ačkoli i 800 je číslo vysoké, zmiňuje Schroth, že stejné číslo bylo i v září 2019, kdy turecký prezident přestal bránit lidem, kteří chtěli odejít z Turecka, aby začali přeplouvat do Řecka. „Oproti roku 2015 a 2016 se už nejedná ve velkém počtu o Syřany, ale především o obyvatele Afghánistánu. Právě odtud se zvedla vlna lidí, na které dopadly v Íránu, kde pracovali, americké sankce, nyní se snaží přes Turecko dostat do Evropy. Případně se pak jedná i o lidi z Pákistánu Iráku a Íránu,“ doplnil.