Opakování roku 2015 nehrozí. I ti lidé na hranicích už začínají chápat, že je oklamali, říká expert na migraci

06.03.2020 7:35

Od pátku se situace na hranici mezi Tureckem a Řeckem zhoršuje, shlukují se zde tisíce běženců dožadujících se vstupu do Evropské unie. Děje se tak poté, co Ankara oznámila, že dál už nebude bránit uprchlíkům v přechodu do Řecka. Hrozí Evropě další migrační vlna? Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci v Rozstřelu na webu iDNES.cz ujišťoval, že nikoli. Počty lidí mířících k hranicím jsou podle jeho slov aktuálně na desetině ve srovnání s krizí v roce 2015.

Opakování roku 2015 nehrozí. I ti lidé na hranicích už začínají chápat, že je oklamali, říká expert na migraci
Foto: Repro Youtube
Popisek: Migranti na turecko-řecké hranici
reklama

„Situace je opravdu nepřehledná. Přicházejí jiné zprávy z řeckých médií, jiné z těch tureckých. Přístup novinářů na místa je omezený,“ uvedl Schroth, podle kterého je těžké získat přesné informace, kolik se na řecko-tureckých hranicích hromadí uprchlíků. „Odhadovat, co se stane v příštích hodinách a minutách, je velmi složité,“ podotkl.

Podle posledních informací a videozáznamů pořízených z dronů se na řecko-tureckých hranicích pohybuje možná deset až dvacet tisíc migrantů. „Z Turecka však zaznívají počty přes sto tisíc migrantů. Řecko přistoupilo k represivním opatřením – v Egejském moři cvičí armáda, byla tam vyslána loď, která by měla sloužit pro nejpotřebnější, tedy rodiny s dětmi, jako dočasný tábor,“ zmínil Schroth.

Opakování migrační krize z roku 2015 prý ale nehrozí. „Z pohledu českého diváka či čtenáře je situace rozhodně taková, že vůbec nelze srovnávat s tím, co se dělo v Evropě na balkánské cestě v roce 2015,“ uvedl.

Aktuální situace je zde na desetině ve srovnání s krizí v roce 2015. „V roce 2015 na řecké ostrovy připlulo za jediný den 8 200 lidí z Turecka, dnes je to kolem 800 lidí za den. Šlo o desetinásobné počty,“ upřesnil.

Ačkoli i 800 je číslo vysoké, zmiňuje Schroth, že stejné číslo bylo i v září 2019, kdy turecký prezident přestal bránit lidem, kteří chtěli odejít z Turecka, aby začali přeplouvat do Řecka. „Oproti roku 2015 a 2016 se už nejedná ve velkém počtu o Syřany, ale především o obyvatele Afghánistánu. Právě odtud se zvedla vlna lidí, na které dopadly v Íránu, kde pracovali, americké sankce, nyní se snaží přes Turecko dostat do Evropy. Případně se pak jedná i o lidi z Pákistánu Iráku a Íránu,“ doplnil.

„To, co je dnes jiné, je, že v roce 2015 lidé přes Řecko procházeli přes balkánskou cestu, ta je teď ale téměř hermeticky uzavřena. Nehrozí proto, že by ti lidé přišli až na hranici EU,“ zdůraznil.

Stále je prý situace v mezích, které lze zvládat, pokud se bude řecká strana dál snažit, říká Schroth. Ostatně už nyní tam proudí materiální a logistická pomoc z Evropské unie. Současný stav na hranicích nazval malou humanitární krizí. „Ty počty na hranicích jdou naštěstí zvládat,“ zopakoval Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci.

Jaký bude mít podle Schrotha tedy situace vývoj? „Turecko bude čelit velkému náporu migrantů, žadatelů o azyl. Nyní jich tam je něco přes sto tisíc, z toho je jich před 40 tisíc na těch malých řeckých ostrovech, což je problematické. Tam už od loňského roku humanitární krize je. Bohužel ve chvíli, kdy to řecká vláda chtěla začít řešit a přesouvat ve větších počtech ty lidi na pevninu, vstoupil do toho svou politikou řecký prezident,“ řekl Schroth, podle kterého teď díky tomu bude velmi složité záležitost důstojně a rychle řešit.

Objevují se informace o tom, že turecká vláda v čele s prezidentem Erdoganem nechává běžence k hranicím s Řeckem svážet dokonce i autobusy. „Tady je třeba zdůraznit, že Turecko se od loňského roku angažuje v oblasti Idlíbu na severu Sýrie. Přestože my tu řešíme počty v řádu tisíců, co se týče humanitární krize, tam momentálně je ze svých domovů vyhnán milion lidí, převážně Syřanů,“ zmínil, co se podle něj v současnosti děje na turecké politické scéně.

Zmínil, že se objevily i zprávy, že strategie prezidenta Erdogana je taková, že těmto lidem umožní přijít do Turecka a bude je aktivně převážet až na západotureckou hranici s Evropskou unií, tedy přímo na hranici s Řeckem a s Bulharskem.

Argumenty Turecka je podle Schrotha třeba vzít v potaz. „Ta migrační dohoda uzavřená v roce 2016 mezi Evropskou unií a Tureckem by teď měla čtyřleté výročí, tehdy nikdo nepředpokládal, že po čtyřech letech bude v Turecku takový počet urpchlíků primárně ze Sýrie a že dokonce budou přibývat,“ poznamenal.

Na základě dohody z března roku 2016 se Ankara zavázala zpřísnit hraniční kontroly výměnou za finanční pomoc z Bruselu, příslib bezvízového styku pro Turky a obnovení jednání o vstupu Turecka do Evropské unie. 

„Objevují se naštěstí ale i zprávy od našich kolegů z Mezinárodní organizace pro migraci, že někteří lidé se na těch hranicích začali i vracet,“ uvedl Schroth s tím, že tito lidé v podstatě pochopili, že byli dezinformováni, a zjistili, že podmínky v Turecku jsou pro ně daleko lepší než na té řecké straně.

Z mnoha zdrojů je situace tedy podle Schrotha intepretována tak, že za vším stojí hoax prezidenta Erdogana, který tvrdil, že EU je připravena přijmout běžence z Turecka, nalákal je tedy na hranice a nyní postupně zjišťují, že jde o lživé informace. „Působí to tak. Řecko dokonce řeklo, že pozastavuje na měsíc přijímání žadostí o azyl, což ale odporuje mezinárodnímu právu,“ připomněl.

I Erdogan podle Schrotha porušuje svým jednáním zmíněnou dohodu z roku 2016. A i když Řecko takto reaguje na dezinformace, zopakoval, že není možné, aby oficiálně oznámilo, že nebude přijímat žádosti o azyl.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: nab

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Tvrdě zavírat, očkovat i kojence.“ A dřív psal: „Stydím se za Čechy, nechtějí běžence“

6:21 „Tvrdě zavírat, očkovat i kojence.“ A dřív psal: „Stydím se za Čechy, nechtějí běžence“

Imunolog Václav Hořejší patřil při pandemii covidu-19 k těm, kdo se v médiích vyjadřovali poměrně ča…