Postoj k Ukrajině a k rusko-ukrajinskému konfliktu se v Evropě různí. Zatímco země jako Polsko a Česko se snaží pomáhat vládě prezidenta Zelenského ze všech sil a stejně tak horlivě přistupují i k sankcím, Německo je v tomto ohledu mnohem zdrženlivější. A také Maďarsko.

To například nehodlá zasílat na Ukrajinu zbraně a ani dovolit, aby přes jeho území byly zbraně do země dováženy. „Případná dodávka zbraní z Maďarska by směřovala na Zakarpatsko a konvoj by se mohl stát terčem útoku. Tímto způsobem bychom nechtěně zanesli válku i tam, kde ještě není,“ uvedl Orbán v rádiu Kossuth na začátku března. Pomoc uprchlíkům však začal organizovat hned. „V Bruselu jen mluví a národní státy jednají. Pokud bychom čekali na Brusel, situace na hranicích by byla vážná,“ řekl.

Od té doby se pozice vyjasnily. 15. března na výročí revoluce a války za nezávislost z roku 1848–1849 premiér Orbán obvinil opozici (které říká souhrným názvem Levice – pozn. red.), že chce zatáhnout Maďarsko do války. „Levice ztratila kontakt s realitou a slepě by nás zatáhla do kruté, dlouhé a krvavé války. Levice chce poslat maďarské vojáky a maďarské zbraně na frontu. To nepřipustíme, nedovolíme Levici zatáhnout Maďarsko do války. Nedovolíme Levici udělat z Maďarska vojenský cíl, udělat cíl z Maďarů v Maďarsku a Podkarpatské Rusi. My, Maďaři, dobře víme, kdo by z takové války těžil. Jsme dostatečně silní, abychom odolali plánům Levice a válečných štváčů stojících za nimi,“ pronesl.