Jako zkušený diplomat Cyril Svoboda okomentoval setkání prezidentských protějšků – amerického Joea Bidena s hlavou Francie Emmanuelem Macronem. „Nevím, co si říkají v rozhovorech za zavřenými dveřmi, ale určitě panuje jedna obava – že USA na ukrajinské válce velmi silně získávají. Jedním z dopadů jsou drahé energie, v Evropě bude platit Green Deal a navíc je velké riziko, že evropský těžký průmysl, který je energeticky náročný, se přestěhuje do Spojených států,“ vysvětlil.
Upozornil, že Macron cítí potřebu chránit také evropský průmysl. Pravděpodobně při setkání rovněž sondují, jak a za jakých podmínek jednat s Ruskem. „I Biden, i Macron a Scholz jsou ochotni mluvit s Ruskem, Putin je ochoten mluvit se Spojenými státy a Biden jednání podmiňuje stáhnutím ruských vojáků z Ukrajiny. Sondují tedy možnost vedení dialogu,“ řekl Cyril Svoboda pro ParlamentníListy.cz.
Z Evropské unie se navíc začaly ozývat hlasy i z vysokých míst, že USA mají z války velký zisk. Vedle dodávání zbraní se jedná o dodávky plynu do Evropy, který stojí čtyřnásobně více než v USA.
„Asi se jednalo i o solidaritě s Ukrajinou. Atmosféra mezi Bidenem a Macronem je demonstrativně mimořádně vřelá, což je signál oproti ostatním setkáním s Donaldem Trumpem, kde byl vztah jiný. Ale je fakt, že Spojené státy dodávají plyn Evropě a upevnily Severoatlantickou alianci. Největší je ale otázka cen energií a téma přestěhování těžkého průmyslu z Evropy do Spojených států. Spojené státy americké současné dění dlouhodobě minimálně nepoškozuje, spíše z toho mají velké výhody,“ vysvětlil lidovec, který už dříve uvedl, že USA vydělávají na současném konfliktu nejvíce, aniž by ztratili jediného vojáka.
Předsednictví Evropské unie nemá „českou stopu“
Cyril Svoboda zhodnotil české předsednictví EU i schopnost ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely vyjednávat na půdě Evropské unie o řešení drahých energií. Stále prý platí, že předsednictví je zvládáno po administrativní stránce dobře. „Probíhají schůzky, které mají probíhat, komunikuje se to dobře, ale chybí tomu silnější náboj. I u nás se argumentuje tím, že se čeká na ‚evropské řešení‘. My jsme hybatelé procesu a určitě by se slušelo, aby hybatelé procesu přišli s návrhem. Zatím předsednictví nemá speciální ‚českou stopu‘,“ domnívá se.
Čeští politici by si měli dát více záležet, jak představit možná řešení, což se zatím neděje – tedy vysvětlit vlastní české řešení, představit evropské řešení a pak o tom evropském řešení jednat a snažit se ho prosadit. „Pak by Síkela dostal jedničku s hvězdičkou, ale to se neděje, takže nedostane jedničku s hvězdičkou.“ Svobodovi se nelíbí, že Česká republika jen čeká, co připraví Evropská komise, případně další orgány EU. Návrhy tak nepřicházejí z Česka do EU, ale z EU do Česka. Prosadit nějaký český návrh by přitom považoval za dobrou vizitku, ale tuto roli čeští politici nezvolili.
Cyril Svoboda míní, že na vyjednávání má vliv i společenská podpora v Rusku. Ruský prezident Vladimir Putin si při hovoru s německým kancléřem Olafem Scholzem stěžoval na podporu od Západu Ukrajině, kam se pumpují zbraně a že na Západě se cvičí ukrajinská armáda. Takovou podporu označil za destruktivní a navíc tvrdí, že politická a finanční podpora Ukrajiny vede k tomu, že Kyjev odmítá vyjednávat. Právě start vyjednávání považuje Svoboda za základ konce války, bez něhož k ukončení bojů nedojde.
„Myslím, že průzkumy i v Rusku ukazují, že klesá podpora těch, kdo chtějí válku, a stoupá podpora Rusů, kteří chtějí, aby Rusko jednalo. Ale podle mne to začalo slovy Putina, že by jednal, kdyby byly jiné podmínky. Jednat se má ale v každém případě a z obou stran, pak stoupá procento, že se jednat skutečně začne,“ sdělil.
Psali jsme:
Evropě chybí osobnost pro vyjednávání
Ukrajina odmítá jednat do doby, dokud se Rusko nestáhne, totéž tvrdí i prezident Biden. I tak by oba státy měly podle bývalého ministra zahraničí sednout k jednomu stolu. „Může se pokračovat v operacích v terénu a v bojové linii, ale je nutné sednout za stůl a vyjednávat. Dokážu si představit varianty řešení s tím, že se něco bude řešit v čase, a těch variant je hodně. Důležité je ale sednout a začít. To je první krok, ke kterému má dojít,“ popsal Cyril Svoboda s tím, že k setkání může dojít na neutrální půdě. „Jakmile budou mít státy ultimativní požadavky, nepohneme se ani o milimetr,“ podotkl.
Jak tedy vnímá současnou patovou situaci, kdy Ukrajina odmítá jednat s ruskými vojáky na svém území a Rusko se stáhnout nehodlá? Svoboda je přesvědčen, že tento pat vznikl kvůli chybějící silné osobnosti pragmatického typu, jakým je bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger.
„Pragmatik typu Kissingera, který řekne: Přes to všechno mám plán, seznámím vás s ním a udělám to takhle. Kissinger létal z jednoho místa na druhé a jednal a jednal, až si nakonec sedly ke stolu obě strany a jednaly navzájem. Tuhle roli musí někdo převzít,“ podotkl Svoboda. Bohužel s tím připustil, že momentálně nevidí v Evropě nikoho, kdo by ho v tomto smyslu mohl nahradit a ani žádná podobná osobnost se nerýsuje. Šanci mají prý Biden s Macronem, aby tuto roli zastoupili. „Nebo dát někomu úkol, zkus začít jednat, zatímco bude pokračovat obrana Ukrajiny, a dát tomu diplomatickou šanci,“ poznamenal Cyril Svoboda.
Shrnul rovněž současné rusko-německé vztahy. Bývalý britský premiér Boris Johnson se nechal slyšet, že na začátku válečného konfliktu nebyla podpora Ukrajiny v Evropě tak jednoznačná a Německo prý dokonce zvažovalo variantu nejrychlejšího konce s rozpadem Ukrajiny. „Vztah mezi Německem a Ruskem byl po celé dějiny Evropy rozhodující a klíčový. To, že Rusko a Německo k sobě vždy nacházely cestu, ale potom i válčily, to platí, ale nemyslím, že má Johnson pravdu, když pomlouval Němce. Ale kdyby byli razantnější, možná válka dopadla jinak,“ přemítá. „Boris Johnson říká silné výrazy, aby byl na prvních stránkách novin. Když byl premiérem, tak tohle neříkal a přitom jako premiér to měl přímo v rukou.“
Na velkých akcích sportu se vždy vyjednává, i v Kataru
Jaký má Cyril Svoboda názor na protesty v Číně, které sílí a jsou namířeny proti koronavirovým opatřením? Ačkoliv jsou z úst různých politiků i veřejnosti podporováni, i v Evropě se konaly protesty proti opatřením, jejich účastníci se však podpory nedočkali. Lze to srovnávat?
„Dost těžko, v Číně je to projev obrovské politické odvahy – protestovat proti koronaviru, tam to má veliký politický náboj, větší než v Evropě, kde je to snazší. Otázka závažná je, do jaké míry jde o masovou záležitost, ale protesty jsou natolik viditelné, že je vidí celý svět. Evropské demonstrace mají nádech vnitropolitické atmosféry,“ domnívá se dlouholetý politik. Upozornil také, že i když se v obou případech jedná o odpůrce opatření na ochranu obyvatelstva před nákazou, v Evropě jde o příběh mnohem barvitější a je pouze jedním z proudu vedle sebe existujících témat. „V Číně je to něco nového, co dlouhou neměli,“ připomněl.
Nakonec se Cyril Svoboda vyjádřil k fotbalovému šampionátu v Kataru, kde v zákulisí dochází k obchodním jednáním. Německo tam uzavřelo dohodu na dodávky zkapalněného plynu, zatímco němečtí fotbalisté si zakrývali ústa jako projev toho, že nemohou svobodně mluvit.
„Příběh Kataru je dlouhodobý. Za prvé je otázkou, kolik států kandidovalo na upořádání mistrovství světa, pokud vím, byly ty státy dva. Katar samozřejmě není teokratická země, ale není to země výrazně horší než jiné země v regionu nebo v Zálivu. Je pravda, když sportovci naznačí, že nemohou říkat, co chtějí... ale s tím se muselo počítat. Věděli, kde se šampionát koná a kdo ho organizuje. Se vším se mělo počítat, a jestliže se Němci dohodli, je to jenom dobře,“ řekl s tím, že na podobných velkých akcích se vždy vyjednává.
„Sportovní dění zakryje, že do země jede nějaký vyjednavač. Prohlásí se za fanouška klubu a mezitím jde a jedná s představiteli státu a dělá diplomacii. To se vždy dělalo a dělat bude,“ dodal Cyril Svoboda.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Zuzana Koulová
opdns
