Paní z Lidic se málem zhroutila, modlí se a prosí maminku za odpuštění. Ministr Zaorálek otevřeně popsal, co napáchali wollnerovci s ředitelkou památníku

30.01.2020 18:41

Hostem dnešního pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Českého rozhlasu byl ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD. Hovořilo se pouze o Památníku Lidice a rezignaci ředitelky Martiny Lehmannové, která byla se Zaorálkem ve sporu. Dnes na její podporu odešlo deset zaměstnanců památníku.

Paní z Lidic se málem zhroutila, modlí se a prosí maminku za odpuštění. Ministr Zaorálek otevřeně popsal, co napáchali wollnerovci s ředitelkou památníku
Foto: reprofoto: ČT24
Popisek: Lubomír Zaorálek ve vysílání ČT24
reklama

Někteří lidé, kteří přežili vyhlazení Lidic, ředitelku loni obvinili z toho, že překrucuje fakta. Byla to reakce na televizní reportáž o údajném udání obyvatelky Lidic, která nahlásila četníkům svou židovskou podnájemnici. Lehmannová obvinění odmítla a rezignovala k 21. lednu pro ztrátu důvěry v Zaorálka. 

„Nikdy jsem nedokázal úplně přijmout to, že se doporučí 88leté ženě, aby šla někam do televize hájit svou matku. Navíc je to naprosto absurdní, protože ona v době, kdy se to odehrálo, byla desetiletá. Ona mi říkala, že se z toho málem zhroutila,“ sdělil Zaorálek. „Doteď se prý modlí a prosí maminku za odpuštění, že nevěděla, jak ji obhájit. Mně připadá hrozné, jak jí to do života padá,“ sdělil Zaorálek, proč říkal o Lehmannové, že je neempatická. 

Podle jeho slov mu zkrátka vadilo vyjadřování Lehmannové. „Věděla, že jsou také jiné názory na to, co se odehrálo v roce 1942, znala názory jiných historiků. Nebylo tak těžké zjistit, když jsem ředitelem památníku, že zdaleka ta věc nemá jeden výklad,“ uvedl. Zaorálek chce nyní co nejrychleji vyhlásit výběrové řízení na jejího nástupce. Přál by si najít někoho, kdo má vztah k Lidicím a je schopen empatie a citlivosti.

Spory eskalovaly v loňském roce poté, co Česká televize v pořadu Reportéři ČT odvysílala „neznámý příběh z Lidic“. V něm právě ve výroční den lidické tragédie předložil Vojtěch Kyncl z Historického ústavu Akademie věd ČR kauzu jedné z lidických žen, která měla ještě před vypálením Lidic udat jistou ženu židovského původu. Zdrojem mu byl zápis v památníku četnické stanice Buštěhrad, pořízený zpětně v roce 1945. Jednalo se právě o matku Marie Šupíkové, které bylo v jejích 88 letech ředitelkou Památníku doporučeno, ať jde rodinnou čest hájit do televize.

Zaorálek v pořadu uvedl, že rozkol mezi lidickými přeživšími a památníkem se snažil řešit už loni. Lidé, kteří lidickou tragédii přežili, tehdy oznámili, že přerušují s památníkem spolupráci. „Stěžovali si, že podle jejich názoru k nim není přistupováno dostatečně citlivě, jejich výhrady byly vážné,“ konstatoval Zaorálek. Lehmannové tenkrát podle svých slov řekl, že bez spolupráce s přeživšími nemá činnost památníku smysl. „Tehdy jsem řekl, že je to první úkol, který má, že se vztahy musejí narovnat,“ uvedl Zaorálek. Ředitelka však podle něj komunikaci nezvládala a události po Novém roce naznačovaly, že se nic nezměnilo. „Připadá mi, že toho úkolu založeného na empatii a schopnosti komunikovat s lidmi a vcítit se do toho, co prožili, není schopná,“ dodal již v minulosti. Dnes pro Český rozhlas pak uvedl, že pro ředitelku Lehmannovou nebyli podle jeho názoru přeživší důležití.

Stejně tak uváděl, že se nechce plést do debaty historiků. „Jde mi o to, jak vystupuje památník, nejde mi o zkoumání odborných věcí,“ řekl.

Deset zaměstnanců Památníku Lidice však dnes na podporu Lehmannové podalo výpověď. Podle nich bude památník po rezignaci ředitelky navrácen normalizačnímu výkladu dějin. „Všechno se musí vyřešit. A já jsem přesvědčen, že jsme schopni najít nového ředitele. Seznámím se s tím, proč odešli. Památník Lidice existovat bude, chceme vylepšit atmosféru mezi přeživšími a lidmi, kteří tam žijí,“ uzavřel Zaorálek. 

Památník Lidice připomíná nacistické vyhlazení obce Lidice 10. června 1942. Záminkou se stala domnělá souvislost obce s atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha, ze zhruba 500 obyvatel Lidic jich válku přežilo 160. Přímo v Lidicích bylo 10. června 1942 zastřeleno 173 lidických mužů, následně 16. června 1942 v Praze-Kobylisích dalších 26 občanů Lidic. Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen. V deportačním táboře bylo v plynovém autě udušeno 82 lidických dětí. Po osvobození se do Lidic postupně vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: vef
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Odporní lidé z TOP 09. Svinstvo. Protektorát hákového kříže. Historii nelze přepsat, vzkazuje dokumentarista starostovi Kolářovi

11:45 Odporní lidé z TOP 09. Svinstvo. Protektorát hákového kříže. Historii nelze přepsat, vzkazuje dokumentarista starostovi Kolářovi

„Odporní lidi, podlost a svinstvo,“ bouchly saze režisérovi Davidu Martínkovi poté, co zjistil, že v…