Patro jenom pro černochy? Afroamerická angličtina? Barbie na vozíčku? Petr Žantovský přináší varovné srovnání z historie

29.08.2020 7:40

TÝDEN V MÉDIÍCH O aktuálních pokrocích liberální demokracie směřujících k nejliberálnějšímu zařízení, a to ústavu pro choromyslné, pojednává převážná část pravidelného přehledu mediálních zajímavostí. Dozvíme se, že rozdělení cen v herecké oblasti podle pohlaví je signálem pro genderově citlivější povědomí ve filmovém průmyslu, že spisovná angličtina je rasistické dílo bílé nadvlády, ale i to, že studenti v New Yorku žádají patra výhradně pro černochy. Petru Žantovskému neušla ani nemravnost, k níž došlo po úrazu hlavy státu.

Patro jenom pro černochy? Afroamerická angličtina? Barbie na vozíčku? Petr Žantovský přináší varovné srovnání z historie
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Téměř monotematický je tentokrát přehled mediálních zajímavostí uplynulého týdne. „Ze všech stran se na nás začaly v těchto dnech hrnout informace o dalších a dalších pokrocích naší liberální demokracie směrem k nejliberálnějšímu zařízení, které znám, a to je ústav pro choromyslné, neboli blázinec, cvokhaus, jak chcete. Míním tím to, že se různé světové instituce, tradiční, velké, kulturní, průmyslové a mnohé další zapojily do naprosto neuvěřitelné kampaně za genderovou neutralitu. Začal bych čtvrtečním článkem Seznamu Zprávy, který nese titulek ‚Ceny Nejlepší herec a herečka jsou genderově nevyvážené a končí‘. Pojednává o tom, že slavný festival Berlinale oznámil, že ruší kategorie Nejlepší herec a Nejlepší herečka. Teď už může být nejlepší jenom jeden, ačkoli tyhle ceny na festivalu udělovali od roku 1956,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Podivuje se, že bezmála 64 let to vyhovovalo a najednou se po nátlakových akcích nějakých neziskových aktivistek z amerických a takřka souběžně i evropských akademických a žurnalistických kruhů, různých feministek či propagátorů 71 různých pohlaví předkloní i tak slavná, věhlasná a mnohá léta v uměleckém okruhu velmi respektovaná instituce, jako je festival Berlinale. „Ve zdůvodnění se říká, že udílení cen bude genderově neutrální, protože – cituji nějaké zástupce toho festivalu – ‚věříme, že rozdělení cen v herecké oblasti podle pohlaví je signálem pro genderově citlivější povědomí ve filmovém průmyslu‘. Co to je genderově citlivější povědomí? Ať mi to někdo přeloží do češtiny. Prostě herec zpravidla hraje roli muže, pokud se nejedná o záměnovou komedii nebo o film o homosexuálech. A žena pak zpravidla hraje roli ženy,“ poznamenává mediální analytik.

Menšina je hlučná, má mediální podporu a my se jí podřizujeme

Anketa

Jste pro manželství homosexuálů?

5%
95%
hlasovalo: 10486 lidí
Zdá se mu neuvěřitelné, že by se tradiční festival tak nekonečně ochudil o tyto kategorie. „Protože dejte si vedle sebe Kate Hepburnovou a Henryho Fondu a třeba slavný film Marka Rydella na Zlatém jezeře z počátku osmdesátých let. To byl herecký koncert těchto dvou tehdy už velmi starých herců. No a teď si vyberte, kterému z nich dáte cenu pro nejlepšího herce. Oba byli absolutně fascinující ve své roli muže a ženy. Co s tím tedy naděláte? Pak si vezměte celou francouzskou filmovou vlnu. Jeden film se přímo jmenoval Muž a žena, je z něj ta slavná chytlavá melodie ba da ba da da da da da da, a je o vztahu muže a ženy. To rozhodnutí je tak absurdní a na první pohled tak podbízivé nějaké menšině. Menšina je hlučná, nátlaková, má mediální podporu a my se jí podřizujeme. V čem všem se ještě budeme jaké menšině podřizovat,“ klade si Petr Žantovský otázku.

Ve stejném článku se ještě dozvídáme novinky, které chystá firma Mattel, výrobce panenek Barbie a Ken. „Tyhle změny začaly už někdy kolem roku 2017, kdy Mattel začal vyrábět Barbie v muslimském šátku hidžáb. Letos v lednu firma informovala, že rozšíří nabídkové řady panenky Barbie bez vlasů nebo s kožní poruchou vitiligo. A dále rozšířili řadu hraček o panenky s protetickými končetinami a vyrábějí panenky na vozíčku. Nic, probůh, proti humanitě, všechna sympatie lidem s jakoukoli poruchou nebo jakýmkoli problémem, ať je, nebo není vidět. Ale nemůže nám firma Mattel tvrdit, že – cituji – ‚prostřednictvím průzkumu jsme se dozvěděli, že děti nechtějí hračky, které by splňovaly genderové normy‘. To je na margo konce Barbie a Kena a začátku vytváření panenek bez jakýchkoli sociálních nálepek. K tomu pak přidáme další nálepky typu vitiligo nebo vozíček. To je zase náběh na nátlak nějakých skupin,“ myslí si mediální odborník.

Nynější systém je v prosazování násilnější, než byl socialismus

Přitom podle něj jde o stále tytéž skupiny, jimž jde pořád o to samé: za veřejné peníze někde vykřikovat své absurdní teze a nutit velké firmy, aby se jim podřizovaly a aby se chovaly proti svým vlastním ekonomickým zájmům. „To je konec kapitalismu. To, co teď vidíme kolem sebe, je konec kapitalismu, jak jsme ho znali. Teď už nebude kapitalismus systémem, v němž jde o to vyrobit, prodat, ale i nevyrobit více, než prodám, nepřehltit trh nadprodukcí a nevytvořit situaci pro ekonomickou krizi. Teď začíná jakýsi systém, který jsme znali pod jménem socialismus. Ale tohle, co vidíme, je mnohem horší než to, co si pamatujeme ze 70. a 80. let. Mnohem horší, protože to je všestrannější, autoritativnější, násilnější, co se týče prosazování těch jejich tezí. Velmi se toho do budoucna bojím, protože z toho nemůže nic dobrého vzejít,“ přiznává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Do tohoto tématu přesně zapadá článek „Spisovná angličtina je rasistické dílo bílé nadvlády, píší profesoři“, který vyšel na Echo24. „Nějací profesoři z amerických univerzit se postavili proti akademické a spisovné angličtině. Jsou podle nich rasistické, protože odrážejí řeč bělochů. A černošští studenti se prý stávají terčem rasismu, protože jejich afroamerická angličtina je považovaná za méněcennou. Nu, já bych se asi zastavil u pojmu afroamerická angličtina. Slyším ho prvně, a to až v tomto prohlášení, protože nic takového neexistuje. Buď je spisovný jazyk, spisovná norma, nebo argotická norma, folklorní či nějaká místní nářečová norma. Ale afroamerická angličtina není ani nářečí, to je argot, nedokonale vyslovované, spojované tvary, intonačně odlišný úzus té výslovnosti a tak dále,“ vysvětluje mediální analytik.

Protičernošský lingvistický rasismus a bílá lingvistická nadvláda

Upozorňuje na to, že až doposud byla tato mluva označována za poměrně zajímavý kulturní projev černošské menšiny. „Také ve většině slušných amerických filmů nikdo nebránil tomu, aby černošská postava či černošský herec nebo herečka či genderově neutrální postava splňující nějakou roli mluvila touto argotickou angličtinou. Dnes se bude ta argotická angličtina brát jako úzus, jako ustálený způsob používání jazykových prostředků, a bude se zavádět, alespoň to požadují, aby byla tato černošská angličtina součástí školních osnov. Požadují také, aby učitelé přestali používat akademickou a spisovnou angličtinu jako uznávanou komunikační normu, která odráží bílý mainstreamový jazyk, a aby nenutili černošské studenty se na tento jazyk přeučit,“ poukazuje Petr Žantovský.

Přemítá nad tím, jak budou vyučovat černošského studenta třeba dílu prozaika a básníka Williama Faulknera, držitele Nobelovy ceny za literaturu, nebo jiných spisovatelů minulosti, kteří psali anglicky. „Může se stát, že afroameričtí studenti těm knihám prostě nebudou rozumět. A protože se nebudou muset tu spisovnou normu učit, tak druhý krok bude, že po nich nebude vyžadováno, aby těmto věcem rozuměli, aby je četli, aby je znali. To znamená, že se z nich stanou pologramoti. To tak je, to nemá žádnou jinou variantu. A zejména mě v článku zaujala věta, že místo toho, aby je učili ten mainstreamový jazyk, by je měli učit o ‚protičernošském lingvistickém rasismu a bílé lingvistické nadvládě‘. Uf. Takže lingvistický rasismus místo výuky dorozumívacího jazyka, to jsme také daleko,“ žasne mediální odborník.

Segregace naruby, černoši chtějí patra na kolejích jen pro sebe

Do třetice další článek téhož druhu, který pod titulkem „Novodobá segregace. Studenti v New Yorku žádají patra výhradně pro černochy“, který ve středu přinesl server Echo24. „To u mě vyvolalo hořký úsměv, protože si dobře vzpomínám na 60. léta, na boj proti apartheidu, proti segregaci, stejně jako na kauzu černošské dámy, která hrdinně jela autobusem v oddělení pro bílé. To pak odstartovalo sérii obrovských černošských demonstrací, posléze vedených pastorem Kingem, který byl později zavražděn. Nicméně všechny ty události vedly v Americe k postupnému odbourávání rasového oddělování bílých od černých. A někdy docházelo až k pozitivní segregaci, kdy se dávala přednost černochům před bělochy jenom proto, že byli černí,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Tato praxe se ale neosvědčila a je to vidět i na informaci uvedené v článku, že černošští studenti odstartovali petici, která po newyorkské univerzitě žádá zavedení ubytování a společenských pater na kolejích výhradně pro černošské studenty. „Zdůvodňují to tím, že univerzita je převážně bělošská, a tudíž ‚je pro černošské studenty mnohem obtížnější navázat přátelské vztahy mezi sebou a vytvořit komunitu‘. To si z nás tedy dělají srandu. Samozřejmě že černoch černocha pozná po barvě kůže, to dává smysl, pokud tedy není nevidomý. Ale zase na druhou stranu mluví tou afroamerickou angličtinou, čili ho pozná i po sluchu, pokud tedy není hluchý. Takže se dá říci, že černošským studentům nic nebrání v tom navazovat přátelské vztahy mezi sebou a vytvářet komunitu,“ upozorňuje mediální analytik.

Ve stopách oddělených sekcí pro příslušníky sexuálních menšin

Naopak to, že je oddělí od bílé komunity, bude znamenat návrat segregace, návrat všeho toho, proti čemu bojovali černoši a Martin Luther King v 60. letech. „Tato zpráva je provázena informací, proč by to nemohlo být pro černochy, když už jsou dnes sekce pro příslušníky sexuálních menšin. No, já v tom přece jenom vidím trošku rozdíl. Když umístíte na studentské koleje do třílůžkového pokoje jednoho homosexuála a dva heterosexuály, tak všichni tři řeší určitý problém a dobrotu to dělat nemusí. Pokud si však LGBT menšina chce vyrábět segregaci, ať ji má. Nevidím důvod, proč jí v tom bránit, i když to považuji za hloupost. Ale v daném případě ta rasová segregace je opravdu krok hodně hluboko zpátky do dějin,“ tvrdí Petr Žantovský.

Až poslední zpráva je jiného ražení a inspiroval k ní článek pod titulkem „Zdravotní trable prezidenta: Poraněné koleno, nechutenství i cukrovka“, který vyšel ve středu na Novinkách na základě zprávy ČTK a jeho autor se skrývá pod zkratkou jas. „A teď se na ploše nějakých 80 řádek s vícero odkazy a fotkami dozvídáme soupis všech různých zdravotních potíží, s nimiž se potýkal pan prezident Zeman od roku 1998, kdy se stal premiérem, až po dnešek, kdy si aktuálně zlomil pažní kost pravé ruky a byl operován ve Vojenské nemocnici. Na jednu stranu člověk zaměřený svobodomyslně asi stejně jako já by říkal, že všichni máme právo na informace, že by se informace neměly nijak cedit, na druhou stranu zde existuje něco, čemu se říká slušné vychování nebo kinderstube,“ připomíná mediální odborník.

Součást negativní kampaně, která zneužívá zdravotní stav

Na mysli mu okamžitě vytane operace prezidenta Havla s karcinomem plic z konce roku 1996. „Tehdy ho nechutný paparazzi z televize Nova z protější střechy nemocnice natáčel několik chvil po převozu z operačního sálu. Celá novinářská obec jako jeden muž tento odporný čin odsoudila jako nechutnost a hnus. Stejně jako když se v roce 2001 v tehdejším deníku Super objevila na titulní straně budoucí ministryně školství Petra Buzková, jak se sluní a koupe bez horního dílu plavek, kdy to také všichni odsoudili, že je to nevkusné a že je to zásah překračující meze práva na soukromí toho jednotlivého člověka. Tak tím spíš mně tenhle chorobopis, který vytvořila značka jas, přijde jako opravdu mimořádně odporný. Když už jsem si tedy vzal do úst pana prezidenta Havla, tak ten měl těch nemocí možná stokrát víc než pan prezident Zeman,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Rozhodně jsme však jimi nebyli zásobeni v takové míře, četnosti a detailnosti, jako jsme dnes zásobeni informacemi o zdravotním stavu Miloše Zemana. „Spatřuji v tom samozřejmě součást negativní kampaně vůči panu prezidentovi, která ještě navíc zneužívá jeho naprosto nejsoukromější záležitosti, a to je jeho zdravotní stav. Ale jestliže panu prezidentovi zdravotní stav nebrání ve výkonu funkce, není důvodu, proč ho rozebírat v médiích. Americký prezident Roosevelt byl zvolen třikrát, seděl na invalidním vozíku, měl těch diagnóz hodně, ale v té době se v novinách neobjevila jediná zmínka, kdy by někdo nadhazoval, že by Roosevelt neměl být prezidentem jenom proto, že je nemocný. To jsou pro mě lidské přešlapy, které jsou neodpustitelné,“ kritizuje mediální analytik.

Nosí hůlku a má slabší sluch, tak ho zbavme funkce

Ty jenom doplňují ten hlavní obraz, že se tu vede osobní boj proti Miloši Zemanovi. „V podstatě je to už součást jakési předvolební taktiky před příštími volbami. Ale tady si značka jas a všichni, kdo píší podobné nesmysly, nevšimli jedné věci, že pan prezident Zeman už nemůže podle naší Ústavy kandidovat. Tak proč proti němu bojují? Chtějí ho ústavní žalobou odstranit z funkce, jak se o to několikrát v Senátu pokusil Dienstbier a další podobní? Pokud ano, tak ať řeknou rovnou: ‚Navrhujeme našim zákonodárcům, aby impeachovali pana prezidenta, protože nosí hůlku.‘ Nebo že má slabší sluch nebo že si zlomil pažní kost či cokoli dalšího. Ale podsouvat veřejnosti vědomí, že ten člověk je neschopný, nemožný, nepoužitelný a vlastně nás tím pádem před světem znemožňuje, je nemravnost. A k mediální etice to tedy rozhodně nepatří,“ dodává Petr Žantovský.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jiří Hroník

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

,,Práva Romů?" Ne. Křeček smáznul světovou neziskovku. Řekl vše

7:51 ,,Práva Romů?" Ne. Křeček smáznul světovou neziskovku. Řekl vše

Ředitelka české odbočky neziskové organizace Amnesty International Linda Sokačová nedávno obvinila v…