V novém vydání pravidelné rubriky Týden v médiích mediální analytik Petr Žantovský rozebírá aktuální politické plány na zrušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média, o kterých uvažuje nová vládní koalice. Žantovský oceňuje, že hnutí ANO a SPD hodlají plnit své předvolební sliby a usilují o transformaci financování České televize a rozhlasu směrem ke státnímu rozpočtu. Zároveň však varuje před možnými vnitřními konflikty v koalici, zejména kvůli odlišnému postoji budoucího ministra kultury a hnutí Motoristé sobě.
Máte důvěru v novou vládu Andreje Babiše?Anketa
Dává tyto snahy do kontrastu s předchozí vládou Petra Fialy, které vyčítá rychlý ústup od původních priorit a podlehnutí agendě Evropské unie. Úspěch celého záměru bude podle analytika záviset na legislativní stabilitě a schopnosti tří koaličních subjektů udržet jednotu při klíčových hlasováních. Zdůrazňuje důležitost politické integrity a naplnění očekávání voličů, kteří si přejí zásadní systémové změny.
„Tomio Okamura, předseda Poslanecké sněmovny, oznámil, že hned po novém roce by se měl schvalovat vládní program nové koalice a že součástí tohoto jednání by měla být také agenda týkající se veřejnoprávních médií, konkrétně toho, co hnutí SPD i ANO slibovala ve svých předvolebních materiálech, a to zrušení takzvaných koncesionářských poplatků od občanů i firem ve prospěch právě České televize a Českého rozhlasu. Je dobrou zprávou, že obě hnutí, která o tom mluvila před volbami, o tom chtějí mluvit i po volbách,“ soudí mediální expert.
Tomio Okamura
Chválí, že to nebude tak jako obvykle v posledních letech, že se něco slíbí a pak se od toho velice rychle uteče. Připomněl sliby Petra Fialy z minulých let o tom, jak nebude v žádném případě poklonkovat Evropské unii.
„Jak víme, tak Fialova vláda velice rázně ustoupila hned po svém vstupu do Strakovy akademie. Začala kopírovat nesmyslné náměty typu Green Deal a podobně. Fedrovala naprosto neskutečným způsobem válku na Ukrajině. Takže je tady jakýsi náznak toho, že snad tato vláda se bude chovat trošku jinak a bude své sliby dodržovat. Jiná věc je, jak se jí to bude dařit, protože to chce legislativní změnu podstatnou, protože půjde o zásadní proměnu. A to pochopitelně bude vyžadovat většinu v Parlamentu, kterou v tuto chvíli pro tuto věc, zdá se, ta dvě hnutí nemají, protože ministr kultury Oto Klempíř se staví spíše jako obhájce koncesionářských poplatků. Tak uvidíme, jak se Motoristé sobě k této věci zachovají do budoucna. A jestli tam není zaděláno na nějaký první budoucí konflikt uvnitř koalice. Byla by to velká škoda, protože ta koalice, jak víme, vzniká velice klopotně a pracně,“ domnívá se Žantovský.
Pokud se mají v naší zemi dít nějaké změny k lepšímu, tak by podle něj koalice měla držet těmi 108 hlasy. „Domnívám se, že vyjadřuji také názor těch lidí, kteří právě tyto tři subjekty ve volbách volili. Takže bylo by to dobré, kdyby se ty subjekty ukázaly jako schopné dohody a schopné dodržení slova,“ řekl mediální analytik.
Konec MTV jako symbolický zánik jedné kulturní epochy
Dále se Žantovský věnuje konci vysílání hudební televize MTV. V českých médiích sice vyvolal vlnu reakcí, které se však podle mediálního analytika omezily na pouhé konstatování faktů. Fenomén, který na začátku 80. let odstartoval revoluci v hudebním průmyslu, definitivně uzavírá svou kapitolu, protože se pozornost posluchačů i interpretů přesunula na digitální platformy typu YouTube a Spotify.
Co by měla nová vláda udělat s Českou televizí?Anketa
„MTV najednou ztratila důvod ke své existenci,“ vysvětluje Žantovský s tím, že pokusy udržet se nad vodou pomocí reality show už nedokázaly plnohodnotně oslovit vkus mladé generace. Analytik zdůrazňuje, že v dobách své největší slávy přinesla stanice do byznysu zcela novou kvalitu. Tato změna se zpětně promítala i do samotné hudební produkce, která díky masivním investicím získala nový, vizuálně bohatší rozměr.
Jako symbolický začátek této éry připomíná Petr Žantovský klíčový hit kapely Buggles s výmluvným názvem Video Killed the Radio Star. Podle jeho slov šlo o programovou píseň vyjadřující tehdejší přesvědčení, že obraz je pro populární hudbu nezbytný. Žantovský dodává, že jsme následně byli svědky vzniku děl, která dosahovala až uměleckých rozměrů, ať už šlo o kultovní Thriller Michaela Jacksona nebo unikátní animovaný klip Sledgehammer od Petera Gabriela.
Do výroby těchto klipů se investovaly miliony dolarů a jejich cena se často vyrovnala krátkým hraným filmům. Mediální analytik podotýká, že díky tomu lidé hudební produkt přijímali jako komplexní estetický prožitek, jenže tato hravost a kreativita se z videoklipů postupně vytrácela. „Ta umělecká stránka z produkce do značné míry zmizela,“ tvrdí Žantovský a vzpomíná na dobu, kdy objevné a nákladné klipy nahradily prosté záznamy z koncertů, což předznamenalo konec jedné éry.
Změna se podle něj netýká jen obrazu, ale i formátu samotné hudby. Zatímco interpreti jako Peter Gabriel představovali éru koncepčních alb s hlubším poselstvím, dnešní doba se vrátila k éře singlů a rychlé spotřeby. Analytik v tom spatřuje projev zrychlení světa a určité trivializace obsahu.
Žantovský zdůrazňuje, že s koncem MTV neodchází pouze jedna technická platforma nebo mediální produkt, ale celá kulturní epocha. I když je podle něj možné pociťovat lítost, zániku starých pořádků nelze zabránit.
„Je dobré vědět, že i byznys dokáže leckdy velmi intenzivně podpořit kvalitní uměleckou produkci,“ uzavírá Žantovský své ohlédnutí za prvními dvěma dekádami fungování legendární stanice.
Král promluvil, neřekl slovo
Novoroční vystoupení prezidenta Petra Pavla bylo podle mediálního analytika Žantovského jen směsicí floskulí a umně skrytých přesvědčovacích technik. Podrobil projev ostré kritice, v níž nešetřil přirovnáními k politické bezobsahovosti minulých let i k uměle vytvořenému obrazu „tatíčka národa“.
Podle analytika se u současné hlavy státu stalo tradicí, že jeho okolí jej stylizuje do polohy vlídného, otcovského státníka. „Král promluvil, neřekl slovo,“ glosuje analytik Pavlovu řeč s tím, že tato tatíčkovská role, podpořená „stylem střihu vousů a vlídným pohledem“, k osobnosti celoživotního vojáka příliš nesedí. Projev podle něj neobsahoval nic nového ani zajímavého, snad kromě faktu, že prezident výjimečně neagitoval za přijetí eura či zrušení práva veta. „Možná mu pan Kolář vysvětlil, že to nejsou věci, kterými by získal národ na svou stranu,“ podotýká Žantovský.
arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.
Velkou část kritiky věnoval analytik prezidentově výzvě k návratu k pozitivním hodnotám a varování před negativními emocemi ze sociálních sítí. Mediální expert v tom spatřuje nebezpečnou techniku, jak si otevřít pole pro vlastní interpretaci pravdy. „Jakmile někdo řekne ‚pozitivní hodnoty‘, zbystřete, protože v tu chvíli si otevírá prostor pro to, aby si ty hodnoty vykládal podle svého,“ varuje analytik. Celé nabádání k ignorování „zneklidňujících tezí“ považuje za pouhou floskuli, v níž není radno hledat hlubší význam.
Žantovský dává Pavlovu rétoriku do kontrastu s érou Václava Havla. Přestože podle něj lidé nemuseli s prvním polistopadovým prezidentem souhlasit, jeho projevy nabízely myšlenky, o kterých se dalo polemizovat. „Tohle už jsou jenom fráze, tolikrát omleté a nezajímavé. Je to víceméně ztráta času to sledovat, ale zároveň je to zpráva o našem světě,“ soudí mediální expert. Soudobá politika se podle něj pohybuje pouze na hladině slov a hlubší významy lidem přestávají chybět.
Prezidentův projev přirovnal k politickému stylu bývalého premiéra Bohuslava Sobotky. I ten podle Žantovského dokázal vyprodukovat obrovské množství slov, aniž po něm zůstala jediná zapamatovatelná myšlenka.
„Kdybych to hodnotil na školní škále jedna až pět, dal bych trojku. Bylo to uměřené, usměvavé, státnické, ale bylo to takové opravdu nic,“ uvedl analytik. Pavlovu projevu chyběla jakákoli vize opravdové budoucnosti a zůstal jen u „jednoduchých pocitových vjemů“, které jsou sice pro dnešní dobu typické, ale obsahově zcela duté.
Zvláštní pozornost Žantovský věnoval způsobu, jakým byl projev mediálně „prodán“. Upozornil na skutečnost, že prezidentská kancelář uzavřela smlouvu s portálem Seznam o vzájemné propagaci aktivit. To je podle něj u hlavy státu, která je placena z veřejných prostředků, naprosto nepřípustné. „Prezident by měl poskytovat informace všem médiím bez rozdílu, a ne si platit PR jako rocková hvězda,“ kritizuje analytik.
Poukázal na reportáž Seznamu, která se „holedbala“ unikátním zachycením příprav, natáčení i závěrečného šálku čaje. Podle Žantovského tato umělá dramatičnost do státnického vyjadřování nepatří. „Je namístě si klást otázku, zda je třeba, aby si prezident platil jedno médium pro své PR za naše veřejné prostředky. Tímto přístupem se úřad stává komerčním pracovištěm, které ztrácí svou nadstranickou nezávislost,“ varuje Žantovský.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.















