Petříček ocenil „zelenou dohodu“ EU: Ukážeme zbytku světa, že zelená neznamená chudá

13.12.2019 11:53

Evropská unie sama klimatickou změnu nevyřeší, může ale ostatním ukázat, že zelená budoucnost neznamená chudou budoucnost. Zároveň by ale měla unie zajistit, aby se kvůli novým ekologickým pravidlům evropský průmysl nestěhoval jinam, kde bude nadále znečišťovat. V rozhovoru s ČTK to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Petříček ocenil „zelenou dohodu“ EU: Ukážeme zbytku světa, že zelená neznamená chudá
Foto: Hans Štembera
Popisek: Tomáš Petříček
reklama

Podle něj by měla ekologie hrát roli i v zahraniční politice, například při výběru rozvojových projektů.

Evropská komise tento týden představila takzvanou evropskou zelenou dohodu (European Green Deal), podle níž by se Evropa měla do roku 2050 stát prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Plán předpokládá snížení emisí skleníkových plynů v energetice i v dopravě nebo přijímání opatření k tomu, aby se neutralizovala vytvořené emise oxidu uhličitého (CO2), například výsadbou stromů.

„Myslím, že bychom měli tuto politiku podporovat, ale zároveň zajistit, že bude ekonomicky a sociálně spravedlivá,“ řekl Petříček. Česko by podle něj mělo hledat příležitosti, které se mu v ekologickém plánu nabízejí, například možnosti dodávek zařízení pro větrné elektrárny. Ministr zároveň upozornil, že pro dosavadní uhelné a průmyslové regiony bude změna složitá, a je proto třeba hledat evropské finanční zdroje pro pomoc těmto oblastem.

Petříček připomněl, že EU vytváří méně než deset procent světových emisí CO2, a proto sama klimatické změny nevyřeší. „Ale tím, že ukážeme cestu, že zelená budoucnost není chudá budoucnost, že ukážeme i příležitosti, které transformace nabízí, tak to může být inspirace pro státy jako Čína, Indie,“ řekl. „Dřív nebo později uvidí i ony, že klimatické změny mají dopady na jejich obyvatele, a budou usilovat o to, aby přispěly k řešení tohoto problému,“ doplnil.

Podle ministra je třeba zároveň vyřešit problém s hrozícím přesunem evropského průmyslu do třetích zemí. „Bavíme se i o nějakém uhlíkovém clu nebo mechanismu, který by předcházel tomu, aby evropský průmysl odcházel do zemí s nižšími standardy a my jsme pak ty produkty dováželi, protože ze světového hlediska by efekt byl záporný,“ řekl Petříček. „Klimatické neutrality bychom neměli dosáhnout za cenu, že se evropský průmysl přesune do jiných částí světa, kde bude produkovat ještě víc emisí, než dnes produkuje v Evropě,“ doplnil.

Evropská komise by podle Petříčka měla záležitost řešit i ve Světové obchodní organizaci (WTO). „Měli bychom v pravidlech světového obchodu zohlednit také dopady na životní prostředí,“ řekl.

Ekologie by podle něj měla hrát roli i v zahraniční politice. Ministerstvo zahraničí hledá cestu, jak propojit řešení klimatické změny s ochranou lidských práv nebo rozvojovou spolupráci. „Například rozvojová pomoc má pomáhat lidem přizpůsobit se klimatickým změnám v Africe,“ řekl.

Ministerstvo zahraničí se chce k řešení klimatických změn připojit i symbolickými kroky ve vlastním provozu. Rozšíří počet hybridních vozů, které využívá, přestane využívat jednorázové plasty, podpoří zaměstnance k využívání hromadné dopravy místo aut nebo se zapojí do programů na výsadbu stromů. Hodlá také snižovat energetickou náročnost ambasád, což se týká i těch, které se v současnosti rekonstruují, například stálého zastoupení při OSN. „Jedná se především o symboliku toho, že i veřejné instituce nesou svoji odpovědnost,“ řekl Petříček.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: mp
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

A totalitní mašinerie spustila motory. Stačilo, aby Landovský otevřel dopis, ve kterém se psalo o otci Martina Zounara a jeho financích za ztvárnění Klementa Gottwalda

5:05 A totalitní mašinerie spustila motory. Stačilo, aby Landovský otevřel dopis, ve kterém se psalo o otci Martina Zounara a jeho financích za ztvárnění Klementa Gottwalda

CHARTA 77 Podle mnohých odborníků přesvědčivým dokladem o kinematografii první poloviny sedmdesátých…