Pirátský primátor na pietě za Srpen: Byla to invaze, okupace. I dnes čelíme zkoušce. A ruská propaganda...

21.08.2019 18:55

REPORTÁŽ Prezident Miloš Zeman ani žádný z členů vlády premiéra Andreje Babiše uctít výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968 nepřišel. Dorazili ale jiní, například pražský primátor za Piráty Zdeněk Hřib, předseda senátu Jaroslav Kubera (ODS) nebo slovenský velvyslanec Peter Weiss. Přinášíme ve zkrácené formě výtahy z jejich projevů.

Pirátský primátor na pietě za Srpen: Byla to invaze, okupace. I dnes čelíme zkoušce. A ruská propaganda...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pražský primátor Zdeněk Hřib

„Po 23 letech od osvobození Prahy Praha i celé Československo prošlo další těžkou zkouškou. Opět byly v ulicích tanky, tehdejší osvoboditelé byli nyní okupanti, tehdy vítáni, nyní proklínáni,“ započal pirátský primátor Zdeněk Hřib svůj projev na vůbec prvním výročí srpna 1968, kde měl šanci veřejně hovořit.

„Nebyla to mírová operace ani prevence před invazí vojsk NATO, jak to dříve tvrdila sovětská propaganda a dnes se nám to snaží nakukat propaganda ruská,“ varoval Hřib. „Byla to invaze a okupace se vším všudy,“ doplnil a odkázal na četné oběti srpnové invaze roku 1968 a následnou mohutnou emigrační vlnu. Zmínil i strašlivou deziluzi a pokoření českého národa, které srpen 1968 následovalo.

Fotogalerie: - Vzpomínka u Rozhlasu

Vzpomínková akce k připomenutí památky obětí vstup...
Vzpomínková akce k připomenutí památky obětí vstup...
Vzpomínková akce k připomenutí památky obětí vstup...
Vzpomínková akce k připomenutí památky obětí vstup...
Vzpomínková akce k připomenutí památky obětí vstup...
Vzpomínková akce k připomenutí památky obětí vstup...

Věnoval se ale i současnosti. „51 let se může zdát hodně a právě na to lidé, kteří myšlením ustrnuli v normalizaci, spoléhají. Spoléhají na to, že se kvůli neustálému strašení domnělými hrozbami zapomene na srpnovou invazi, na mrtvé, raněné a takzvanou normalizaci poměrů,“ pokračoval Hřib.

„Já tvrdím, že i nyní procházíme zkouškou, zkouškou, zda si necháme ukrást a zdeformovat naši vlastní historii, zda přijmeme relativizaci tehdejších událostí a s ní i relativizaci dneška. A ve jménu těch mrtvých, kteří sovětskou okupaci zaplatili životem, ve jménu budoucnosti našich dětí, i ve jménu naší vlastní důstojnosti to nesmíme připustit,“ upozornil Hřib.

Podle předsedy senátu Jaroslava Kubery patří 21. srpen k nejvýznamnějším a nejsmutnějším výročím českých novodobých dějin.

„Po roce 1989 jsme bezpečně zakotvili ve strukturách NATO a zdálo se, že naše bezpečnost a bezpečnost Evropy jako kontinentu je provždy vyřešena. Ukazuje se ale, že tomu tak není. Východní hranice kontinentu opět čelí rozpínavosti Ruska, jih čelí uprchlíkům a západ čelí oslabování jednotlivých států,“ zahájil Kubera.

„K moci se dostávají politici, kteří vyznávají silová řešení, demokracie a respekt pro ně není nejdůležitější hodnotou v politice,“ pokračoval senátor. „Abychom si uvědomili, jaké následky může mít tento proces, jsme zde, na symbolickém místě před budovou rozhlasu, který sehrál tak důležitou roli v horkých prvních dnech okupace.“

Vyzdvihl i roli rozhlasu. „Vždyť v ony dny potupy, hořkého zklamání a prozření mnohých z nás, ve dnech bezmoci, pomáhali právě lidé v Československém rozhlase zdvihnout hlavu, semknout se a říci jasné ne sovětské okupaci,“ pokračoval Kubera. Rozhlas je podle Kubery „významným prostředkem informovanosti“ i v současnosti, kdy „mediální scéně dominuje internet a televize“. Kubera dále ocenil roli rozhlasu v srpnu 1968 i v současnosti a vyjádřil přání, aby lidé v Česku již nyní nemuseli zažít podobně krvavé události jako tehdy.

Na akci promluvil i slovenský velvyslanec Peter Weiss. Weiss úvodem zdůraznil, že okupace násilně zastavila obrodný proces v Československu, který se těšil obrovské podpoře obyvatelstva.

„Tento reformní proces nebyl jen odpovědí na bestialitu stalinismu, a na tužbu lidí po svobodě a demokracii. Byl i pokusem odpovědět na celosvětové civilizační tužby v zemi, která byla v tehdejším sovětském bloku civilizačně, hospodářsky i kulturně daleko nejvyspělejší a jako jediná měla silné demokratické tradice,“ uvedl Weiss a odkázal i na občanská hnutí šedesátých let.

Uvedl, že tato hnutí se projevovala touhou po změnách a „hlubokým odporem k autoritě v jakékoliv formě“. Weiss připomněl i spisovatele Milana Kunderu a jeho slova o tom, že „Češi a Slováci se v té době ocitli uprostřed světových dějin a adresovali světu i svoji výzvu ukázat, jak obrovské demokratické možnosti leží v socialistickém projektu, které je ovšem možné rozvinout pouze tehdy, pokud se zcela uvolní politická svébytnost jednotlivého národa. 21. srpen, den brutálního zlikvidování Pražského jara okupačními vojsky, se stal historickým mezníkem, pro nás, kteří jsme žili v Československu pak začátkem dvacetiletého období, které nám ukrojil z našich životních možností,“ uvedl Weiss.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: jok

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Profesní zločin v Událostech, komentářích. Moderátor nadržoval Němcové, a pak dokonce sám začal diskutovat. Petr Štěpánek volá po trestu

9:23 Profesní zločin v Událostech, komentářích. Moderátor nadržoval Němcové, a pak dokonce sám začal diskutovat. Petr Štěpánek volá po trestu

Miroslava Němcová z ODS, Barbora Kořanová z ANO a Radim Fiala z SPD ve čtvrtečních Událostech, komen…