Čtenářku, která se podepsala jako „Šarlotka“, zajímalo, jak dlouho Miloslav Ludvík o nabídce stát se ministrem přemýšlel. „Nemyslíte, že posloužíte jako s prominutím užitečný kašpárek, abych byla slušná? Nebo myslíte, že za rok něco dokážete? Co konkrétně jste si předsevzal?“ zajímalo čtenářku.

Ludvík přiznal, že na rozhodování, zda nabídku přijmout, skutečně nebylo mnoho času, řádově to byly pouze dny. „Jedním z důvodů, proč jsem na nabídku kývl, byla právě jistota, že nebudu coby ministr zdravotnictví sloužit jen jako užitečný kašpárek, pokud mohu použít váš termín. Je samozřejmě pravda, že 11 měsíců ve funkci se s plnohodnotným funkčním obdobím ministra nedá srovnat, na druhou stranu vystřídal jsem ve funkci sociálnědemokratického ministra, znám velmi dobře jeho agendu i agendu naší vlády. A v neposlední řadě znám dobře české zdravotnictví. Ten přechod je tím značně ulehčen, legislativní plán je daný a bude jedním z mých hlavních úkolů v tomto roce ho dovést do úspěšného konce,“ odpověděl ministr.

Za největší nebezpečí, které českému zdravotnictví hrozí, považuje plíživou privatizaci a snahy o zvyšování spoluúčasti pacientů. „Zdravotnictví musí sloužit občanům, nikoliv jako jednoduchý zdroj zisku. To je moje hlavní zásada,“ dodal.