Plošné restrikce v boji s covidem-19 jsou vysoce neefektivní a ve svých dlouhodobých důsledcích jsou nebezpečnější než virus samotný, zjistil tým docenta Ševčíka

12.03.2021 10:12

„Plošné vládní restrikce nezabraňují vysokému počtu úmrtí, nepomáhají nemocným a ničí životy zdravých lidí,“ k takovémuto závěru došel tým z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze (NF VŠE) ve složení Dr. Milan Bednář, Dr. Adéla Zubíková, Bc. Lubor Šimůnek, Bc. Pavel Smolák a Marek Koten pod vedením známého ekonomického experta Miroslava Ševčíka. Ekonomové varují, že se vláda ČR „zcela nepochopitelně neřídí studiemi, které by byly podložené přesnými a relevantními daty“, a řídí se modely, jež „pracují pouze s domněnkami tvůrců“. Vše tak podle nich pod vedením vládních činitelů akorát přispívá ke zmatkům a k šíření „strachu, zmaru a beznaděje“. Beze změn pak dobře nevypadá ani další vývoj. V důsledku tvrdých restrikcí může být ohrožen mimo jiné i budoucí chod veřejného zdravotního systému.

Plošné restrikce v boji s covidem-19 jsou vysoce neefektivní a ve svých dlouhodobých důsledcích jsou nebezpečnější než virus samotný, zjistil tým docenta Ševčíka
Foto: Daniela Černá
Popisek: Miroslav Ševčík, vysokoškolský pedagog a ekonomický expert hnutí Trikolóra

Anketa

Hospodařila Babišova vláda v době pandemie dobře s našimi penězi?

60%
40%
hlasovalo: 12235 lidí
Tým pracovníků a studentů katedry hospodářské a sociální politiky pod vedením docenta Ševčíka ve své studii vládních restrikcí upozornil, že se v aktuálním období, které má trvat nejméně tři týdny (tj. do 21. 3. 2021), obyvatelé Česka potýkají s největším omezením základních svobod, práv a činností jednotlivce od konce druhé světové války. Dnešní stav dospěl do paradoxního stadia, kdy za minulého režimu nešlo běžně vycestovat na Západ a teď se ze Zlína ani nedá dostat do Kroměříže.

Vláda ČR tak podle akademiků opět chybovala, stejně jako už u „zavádějícího a zprofanovaného“ protiepidemického ukazatele PES, a podivují se též nad tím, že vláda ČR dosud nebyla schopná za celý rok trvání epidemie v Česku aktualizovat pandemický plán. Aktuální znění tohoto plánu navíc ani nekvalifikuje současnou situaci jako pandemii. Věc označují za „zásadní pochybení“.

„Vláda se zcela nepochopitelně neřídí studiemi, které by byly podložené přesnými a relevantními daty, které by zohledňovaly širší společensko-ekonomické souvislosti. Její rozhodnutí jsou činěna vesměs ad hoc, podle stavu hysterie uměle vyvolané mediokracií a centrálními plánovači z okruhu ‚matematických modelářů‘ a rádoby ekonomickými kapacitami. Používané matematické modely nevycházejí z konkrétních, věrohodných a podložených datových studií. Vesměs pracují pouze s domněnkami tvůrců modelů.  Svou pseudovědeckostí přispívají k čím dál větším zmatkům ve společnosti. Šíří strach, zmar a beznaděj. Ničí životy těch, kteří sice vykazují nákazu, ale nemají žádné příznaky nemoci, zvláště pak ničí životy i zdravých lidí, a hlavně nepomáhají nemocným,“ hodnotí výzkumná studie dále s upozorněním, že v konečném důsledku nezabraňují ani vysokému počtu úmrtí, především u starších a rizikových občanů.

Autoři studie upozorňují, že dochází k opomenutí zásadních souvislostí. České, ale i světové politické a akademické „elity“ a velká část obyvatelstva si vůbec neuvědomují, že plošná restriktivní opatření, ačkoliv mají chránit desítky tisíc lidí, tak v konečném důsledku přímo i nepřímo poškozují životy milionů občanů ČR. Pokud vezmeme v úvahu tento aspekt, nelze plošná restriktivní opatření jakkoliv obhájit.

Na rozdíl od většiny ostatních studií se pro názornost ve svém výzkumu rozhodli nepoužít srovnání potenciálně zachráněných životů s ekonomickými náklady, nýbrž zachráněné roky lidského života. „Srovnáváme dvě veličiny, a to za prvé potenciální počet ztracených let života z důvodu absence plošných restriktivních opatření vedoucích k prevenci přenosu nemoci covid-19 (náklady absence restriktivních plošných opatření) a za druhé počet let života, které v dlouhodobém horizontu na základě aplikace restriktivních plošných opatření ztrácíme (náklady zavedení restriktivních plošných opatření),“ osvětlují tvůrci studie. Vše ilustrují na grafu, který zobrazuje určitý bod optima mezi razantními a volnějšími opatřeními. Jejich kombinace pak tvoří červenou křivku, jež ukazuje nejvýhodnější bod, kdy lidé nepřicházejí o roky svého života zbytečně navíc v důsledku nedostatečných restrikcí proti onemocnění covidem-19, ale zároveň ani kvůli razantním opatřením, jejichž důsledky mohou například být zvyšující se negativní dopady na zdravotní stav populace.

Autoři upozorňují, že lidem se kvůli tvrdým plošným restrikcím sníží délka života, ačkoliv to nemusí být okamžitě patrné. „Dochází ke snížení střední délky života obyvatel z důvodu vyšší prevalence duševních poruch, snížení fyzické aktivity a nižšího počtu sociálních kontaktů.“ Za jednu z negativních příčin ztracených let jmenují rovněž nižší kvalitu výuky, která vede ke snížení průměrné délky dožití obyvatel. Vyplývá to z renomovaných zahraničních studií, tato oblast je zkoumána již desítky let a je podložena věrohodnými statistickými odhady.

Diskuse k jednotlivým parametrům modelu, který používá tým NF VŠE, je k nahlédnutí v plném znění studie na webových stránkách NF VŠE.

Při uvažování aktuální situace v České republice akademici zvolili hned tři scénáře, v rámci kterých vzali v úvahu úroveň smrtnosti na covid-19 a účinnosti restriktivních opatření tak, aby byla pokryta co největší část názorů na pandemii.

První scénář vychází z dolní hranice odhadu smrtnosti v kombinaci s nízkou efektivitou opatření, druhý z horní hranice odhadu smrtnosti v kombinaci s vyšší účinností opatření a třetí scénář byl konstruován jako velice efektivní z hlediska restriktivních opatření a smrtnost onemocnění covid-19 odpovídala situaci totálního kolapsu zdravotního systému ČR.

A jaké byly výsledky modelu? Ve všech uvažovaných scénářích, tedy i v tom s nejvyšší smrtností onemocnění covidem-19 a nejvíce efektivními opatřeními, byly náklady zavedení plošných restriktivních opatření z hlediska zachráněných let lidských životů podstatně vyšší než v případě jejich absence. Z výsledků je tedy patrné, že se nevyplácí plošné restrikce zavádět. I v krajním uvažovaném scénáři pak byly náklady plošných restriktivních opatření téměř čtyřikrát vyšší než jejich přínosy. Scénáře č. 1 a č. 2 podle názoru tvůrců studie reflektují nejpravděpodobnější vývoj situace v ČR. Na základě těchto scénářů jsou náklady realizovaných plošných restriktivních opatření (vyjádřené počtem ztracených let života) mnohonásobně vyšší než v případě jejich nezavedení. Ve scénáři č. 1 tento poměr přesahuje dokonce stonásobek.

Získané výsledky tak podle ekonomů dokládají „naprostou neefektivnost plošných restriktivních opatření zavedených českou vládou“ i přesto, že „byly záměrně zvoleny takové parametry, které navíc pro jistotu nadhodnocují závažnost onemocnění covidem-19“. Autoři též mají za to, že „dalším neoddiskutovatelným faktem je, že se do celkového počtu zemřelých s příznaky onemocnění covidem-19 započítávají i osoby, které nezemřely primárně na tuto chorobu“.

Rovněž prý nebyly přímo zohledněné masivní hospodářské ztráty, které již v roce 2020 vyústily v nejhlubší recesi české ekonomiky od vzniku její samostatnosti. „Tímto způsobem byly v modelu náklady rovněž podhodnocené. Z tohoto důvodu je možné tvrdit, že z hlediska let či počtu zachráněných lidských životů je jednoznačně vhodnějším řešením zvolení cílených opatření namísto plošných, často měněných a mnohdy nelogických nařízení. Zavedením cílených, nikoliv plošných, opatření se vyhneme nebo zmírníme dopady plošných restriktivních opatření na psychické a fyzické zdraví obyvatel,“ myslí si tvůrci výzkumu. Cílená opatření by podle nich ulevila i vzdělávacímu systému.

Pomoci by prý mohlo rozhodování na základě názoru odborníků. „Jsme přesvědčení, že o razanci zaváděných opatření by se mělo rozhodovat na základě věrohodných datových studií, nikoliv na základě negativních emocí, které podněcují média, někteří vládní činitelé a někteří vybraní a pouze úzce profilovaní odborníci, jejichž názory hraničí s alarmismem,“ shrnuje docent Ševčík s týmem autorů.

Anketa

Je Miloš Zeman dobrým prezidentem? (Ptáme se od 10.3.2021)

79%
21%
hlasovalo: 39243 lidí
Výsledky studie, která byla zpracována Katedrou hospodářské a sociální politiky NF VŠE, mohou být pro někoho zarážející. Docent Ševčík spolu s týmem autorů dodávají: „Vzhledem k tomu, že naše studie bere v úvahu dopady plošných restriktivních opatření na miliony občanů ČR, nebyl pro nás výsledek zkoumání nijak překvapivý. Bohužel, mainstreamová média právě tento aspekt milionů lidí často opomíjí a soustředí se pouze na zlomek celé situace. Na první pohled skryté negativní dopady se již začínají projevovat v podobě degradace úrovně vzdělání, nárůstu obezity, masivního nárůstu depresí a celkového úpadku fyzické a psychické kondice.

Autoři závěrem varují, že „každý vnější zásah do spontánního řádu vývoje společnosti s sebou může přinášet vážné a nepředvídatelné problémy spojené s nestabilitou systému a s porušením rovnovážných stavů mezi jednotlivými subjekty působícími v hospodářství“ a hrozí, že může dojít až k destrukci tržních mechanismů. Vše se podle nich pak projeví především v rámci veřejných financí, což může v důsledku ohrozit i funkci veřejného zdravotního systému.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

Předpokládané složení nové vlády:

předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).

reklama

autor: rak

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Jste vůbec očkovanej?“ Zamordovat Babiše, padlo. Ale premiér vrátil úder

8:14 „Jste vůbec očkovanej?“ Zamordovat Babiše, padlo. Ale premiér vrátil úder

Premiér v demisi a šéf hnutí ANO Andrej Babiš odpověděl na další z dotazů, které mu posílají lidé v …