Dokončení Nord Streamu 2 bránily USA několik let uvalováním sankcí na investory a stavitele projektu. Smlouvu před více než týdnem podepsali americký prezident Joe Biden a německá kancléřka Angela Merkelová. Největší pozornost politiků a médií vzbudila pasáž, která se samotného plynovodu netýkala. Jde o kompenzace Ukrajině za to, že ruský plyn nebude proudit do střední Evropy přes její území. Hovoří se tam také o tom, že v případě politického zneužití dodávek energetických surovin obě smluvní strany uvalí na Ruskou federaci sankce.

„Dlužno poznamenat, že Rusko nikdy nezneužilo své postavení téměř monopolního dodavatele plynu k politickému či ekonomickému vydírání svých zákazníků. Naopak to byla Ukrajina, která několikrát v zimě zastavila dodávky plynu do Evropské unie,“ píše Bašta. V tomto ohledu prý byl klíčový leden roku 2009, kdy téměř celou Evropu zasáhly silné mrazy, a Ukrajinci začali svévolně krátit dodávky určené zemím EU.

Ruská federace proto až do vyřešení situace uzavřela potrubí na své straně. Shodou okolností Česká republika se 1. 1. 2009 stala předsednickou zemí Evropské unie, takže energetickou krizi úspěšně vyřešil premiér Topolánek jednáním v Kyjevě a Moskvě.

Původní zdroj ZDE

Protože politická situace na Ukrajině nedávala záruky, že se něco podobného s další vlnou mrazivého počasí nebude opakovat, Ruská federace a Spolková republika Německo se ve stejném roce dohodly na výstavbě nového plynovodu, který povede po dně Baltského moře. Dostal název Nord Stream, a dokončili ho již v roce 2011.

Přibližně ve stejné době se zrodil další projekt, nazvaný Jižní potok (South Stream), který měl také obejít problematickou Ukrajinu a zásobovat státy na Balkáně. Kvůli překážkám a sankcím ze strany EU nakonec Jižní potok změnil podle hlavního odběratele název na Turecký proud. Jedna větev dle původního záměru vede do Srbska a Maďarska. Uvedli ho do provozu v loňském roce.