Sedm let stará událost výbuchu muničního skladu ve Vrběticích zcela změnila česko-ruské vztahy. Dokonce se jedná o tak vážnou příhodu, že zcela zastínila v českém mediálním prostoru koronavirus. Ve stejný den, 17. dubna, co předseda vlády Andrej Babiš a ministr vnitra Jan Hamáček oznámili, že Vrbětice mají ruskou stopu, došlo k též zajímavému odhalení v zemi od České republiky o trochu na východ, a to v Bělorusku.

V létě roku 2020 proběhly v zemi prezidentské volby, které vyhrál dlouholetý autoritativní vůdce země Alexandr Lukašenko. Ve volbách získal 80,08 % hlasů, což podle jeho kritiků byl nepravý výsledek, neboť volby byly zmanipulované. V Bělorusku následně propukly velké nepokoje, které byly mnohdy velmi násilné, avšak režim Lukašenka je zvládl potlačit a v zemi vládne doposud.

Sedmnáctého dubna, tedy ve stejný den, co představitelé vlády oznámili kauzu Vrbětice, ovšem oznámil, že na něj a jeho syny měl být spáchán atentát a mělo dojít k pokusu o státní převrat. Lukašenko též pověděl, že mělo jít o běloruské občany spolupracující s americkou agenturou. Tito lidé byli zadrženi v Rusku. Následně byli oba muži předáni do Běloruska.

V zahraničních médiích se poté objevilo několik možností, jaké by tento pokus o převrat mohl mít příčiny a následky. Podle ruské zpravodajské stanice Russia Today se mělo jednat o atentát nejen na Lukašenka a jeho blízkou rodinu, ale i na vysoce postavené představitele Běloruska. RT dále popsalo několik úniků z komunikační aplikace ZOOM, přes kterou se měli spiklenci domlouvat. Je zde popsaná například komunikace jednoho zadrženého muže, politologa Alexandra Feduty. Feduta byl podle serveru Apnews mluvčím Lukašenka po jeho zvolení v roce 1994. Feduta na zoomové korespondenci zmínil smrt egyptského prezidenta Anwara Sadata jakožto událost, která vedla k „úspěšné rotaci“ vedení země. Sadat byl obětí atentátu během vojenské přehlídky v roce 1981 islamistickými členy egyptských ozbrojených sil.

Dalším zadrženým byl právník Jurij Zenkovič, který na diskuzi na Zoomu napsal: „Pojďme vyřídit Luka (Lukašenka, pozn. red.) a rozhodněme, kdo bude poté vládnout Bělorusku.“ V jiné diskusi měla dvojice podle informací RT diskutovat o tom, jak si zajistit loajalitu v nové běloruské administrativě. Jak již bylo napsáno, Feduta i Zenkovič byli zadrženi v Moskvě.

Fotogalerie: - Zeman jmenoval Kulhánka

Plán diskutovaný během setkání na Zoomu měl obsahovat zabití téměř veškerých představitelů Běloruska a způsobení výpadku elektřiny v hlavním městě země, Minsku. „Bylo navrženo, aby aktivní fázi zahájily některé ozbrojené skupiny (partyzáni), které jsou v současnosti umístěny na tajných základnách,“ psaly RT. K převratu mělo dojít k 9. květnu, kdy je v Bělorusku vojenská přehlídka k příležitosti osvobození země od nacistů.

Lukašenko následně prohlásil, že dvojice měla spolupracovat s cizí agenturou, nejspíše CIA či FBI. O Zenkovičovi dokonce pověděl, že měl být americkým agentem. Zenkovič má dvojí občanství, jak americké, tak i ruské. Běloruský prezident též potvrdil, že již dříve byl zadržen Grigorij Kortusyov, lídr opoziční strany BNF, který měl být též členem této konspirační skupiny. Podle RT měl Zenkovič prohlásit, že puč by měl být pro účastníky finančně výhodný, neboť Lukašenko má prý zcela určitě schovanou peněžní rezervu, kterou lze v případě potřeby jednoduše a tiše vzít.

Schůzek na Zoomu se mělo celkem zúčastnit sedm osob, z nichž tedy tři již byly zadržené. Jedním ze čtveřice byl Pavel Kulaženko, který žije v New Yorku. Ten pověděl běloruskému serveru TUT.BY, že on a ostatní členové skupiny neplánovali puč v Bělorusku, ale jednalo se o on-line diskusní klub, který se scházel od ledna. Uznal, že v diskusích se objevila témata, která prý řeší všechny běloruské rodiny, a to jak uspíšit odchod Lukašenka. Popřel tedy, že by se pokoušeli o skutečný puč. Jiný člověk ze skupiny, Alexandr Perepeško, který též žije v USA, pověděl v Rádiu Svobodná Evropa, že byl překvapen tím, že konverzace na Zoomu se stala záminkou pro hlasité proklamace o terorismu. Petepeško dále pověděl, že během konverzací se probíraly všechny možné a nemožné scénáře na překonání hluboké krize v Bělorusku.

Informace o možném převzetí moci v Bělorusku okomentoval i ruský prezident Vladimir Putin. Informovala o tom běloruská zpravodajská agentura Belta. Putin nejprve pověděl, že západní země zprávu o převratu ignorují. Zdůraznil též, že politicky motivované nespravedlivé sankce a pokusy jednotlivých států vnutit svou vůli ostatním se staly běžnou praxí. „Ale dnes tato praxe roste v něco nebezpečnějšího. Mám na mysli nedávný přímý pokus uspořádat státní převrat v Bělorusku a zavraždit prezidenta této země. Říká se, že ani tyto nehorázné činy takzvaný kolektivní Západ neodsuzuje. Zavřeli oči a předstírali, že se vůbec nic nestalo,“ řekl Putin.

Poznamenal také, že přiznání účastníků spiknutí svědčí o přípravě masivního kybernetického útoku na zemi. „Bude stačit zmínit přiznání zadržených účastníků spiknutí o uzavření Minsku včetně městské infrastruktury a komunikačních prostředků, celé energetické sítě hlavního města Běloruska.“ To prý ukazuje, že probíhaly přípravy na masivní kybernetický útok. „Nemůžete to udělat jinak, například přepnutím jednoho spínače,“ řekl Vladimir Putin. „Zdá se, že ne nadarmo západní kolegové vytrvale odmítají početné ruské návrhy na navázání mezinárodního dialogu v oblasti informací a kybernetické bezpečnosti,“ pokračoval Putin. „Nabídli jsme to mnohokrát. Nechtějí o této otázce ani diskutovat,“ dodal.

Fotogalerie: - Zrádná Aljaška

Ruská tisková agentura TASS následně vydala komentář náměstka ředitele Institutu Společenství nezávislých států Vladimira Zharikhina, že Západ na to přece jen zareagoval po svém. „Odpověděli tím, že přinutili Čechy, aby si vzpomněli na incident před sedmi lety (o explozích muničních skladů v obci Vrbětice v roce 2014), aby pro ně nějakým způsobem informačně zakryli tento hanebný příběh (pokus o puč),“ pověděl.

V této souvislosti Zharikhin připomněl, že jedním z podezřelých z vládního pučistického spiknutí v Bělorusku byl americký občan Jurij Zinkovič, který přišel ze Spojených států speciálně pro údajné setkání s běloruskými generály. „Nejedná se o nic vymyšleného o ruském zasahování do amerického politického procesu. Jedná se o konkrétní a zcela bezprecedentní akci, ve skutečnosti pro plánování teroristické činnosti ve státě spojeném s Ruskem. To nelze v těchto příbězích spojovat s pracovníky GRU, kteří údajně něco vyhodili do vzduchu před sedmi lety,“ dodal Zharikhin.

Fox News dále poukázal na to, že mluvčí Bílého domu Jen Psaki odmítla, že by USA bylo nějak do převratu zapojené. „Mohu potvrdit, že ve skutečnosti neexistuje žádný důkaz,“ řekla, když byla dotázána na obvinění. V úterý se americká velvyslankyně v Bělorusku Julie Fisherová setkala s vůdkyní běloruské opozice Svjatlanou Tsichanouskou v Litvě. Tsichanouská je v dobrovolném exilu v sousední zemi. „Je důležité, aby mezinárodní společenství promluvilo a promluvilo o tom, co se děje, abychom věnovali zvláštní pozornost a abychom vyzvali k okamžitému propuštění všech politických vězňů v Bělorusku,“ uvedla Fisherová podle agentury Reuters.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová řekla v neděli, že vývoj v České republice, tedy výstup vlády k zapojení ruských agentů do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích, má zakrýt pokus o puč v Bělorusku. „Akce Prahy je naprostou karikaturou. Včera tedy prokázala nedostatek jakékoli nezávislé politiky v mezinárodních záležitostech, a zejména v bilaterálních vztazích s naší zemí,“ uvedla mluvčí.

Zajímavé vysvětlení údajného pokusu ovšem poskytl americký think-tank v oblasti mezinárodních vztahů Atlantic Council. Podle něj má tento „puč“ všechny znaky klasického kremelského dramatu. „Zprávy o puči přišly v době, kdy se Lukašenko připravoval na návštěvu Moskvy na jednání s vůdcem Kremlu Vladimirem Putinem 22. dubna. V předvečer Lukašenkovy návštěvy, 21. dubna, Putin přednesl zprávu o údajném spiknutí ve svém projevu o stavu národa a tvrdí, že to, co nazval nespravedlivými sankcemi vůči Bělorusku, se stupňuje v něco nebezpečnějšího: pokus o puč v Bělorusku,“ psal Atlantic Council.

Když se spekulovalo o nadcházejícím setkání v Moskvě, vydal Lukašenko 17. dubna na státní skupině v aplikaci Telegram prohlášení, ve kterém oznámil, že učinil „nejzásadnější rozhodnutí svého čtvrtstoletí předsednictví“, že „to bude vážné“ a on brzy „formalizuje“ rozhodnutí. To podle webu vedlo ke spekulacím, že by mohla bezprostředně hrozit nějaká forma hlubší integrace mezi Ruskem a Běloruskem.

Atlantic Council dále upozorňuje na širší kontext kolem nedávného zatčení a obvinění z převratu. „Odhalení údajného spiknutí přichází v době, kdy Rusko viditelně rozšiřuje svoji politickou, ekonomickou a vojenskou stopu v Bělorusku s jasným cílem dosáhnout dlouhodobého cíle Moskvy, kterým je přeměna jejího menšího, ale strategicky důležitého západního souseda na poddajného a poslušného vazala. Rovněž přichází, když se běloruská společnost stále více distancuje od Ruska a objímá Západ uprostřed nebývalé vlny prodemokratických protestů,“ psal server.

Cílem Moskvy má být tedy údajně větší izolace Běloruska od Západu a zvýšení závislosti na Rusku. Lukašenko před letními volbami a následnými protesty lavíroval mezi Ruskem a Západem. Cílem Moskvy má být tedy prý i to, aby k tomu již nedošlo. „Hlavním cílem zde mohlo být vyslat jasnou a jednoznačnou zprávu běloruskému silákovi: nyní jste v ruské sféře vlivu a nemáte kam se obrátit. Soudě podle jeho následných komentářů se zdá, že Lukašenko zprávu dostal nahlas a jasně. Lukašenko ve svých veřejných prohlášeních nejen přijal ruské vyprávění o zatčení a spiknutí, ale také na nich nadšeně stavěl. Podle informací na jeho účtu bez důkazů se jednalo nejen o spiknutí podporované USA o svržení běloruské vlády, ale také o spiknutí s cílem zavraždit jeho a jeho děti,“ psal dále.

Lukašenko dále pověděl, že Putin zdvihl otázku zadržení lidí zapojených do převratu v Bělorusku během telefonátu s americkým prezidentem Joem Bidenem. „Jsem vděčný Putinovi. Když mluvil s Bidenem, zeptal se ho na tuto otázku,“ pověděl Lukašenko.

„Běloruské ‚spiknutí o puči‘ vychází přímo z kremelské příručky o používání dramaturgie, lsti a dezinformací ke kalení vod, vytváření falešných příběhů o rovnocennosti a vytváření skutečností k prosazování imperiálních a revanšistických geopolitických cílů Moskvy. Je důležité, aby západním politickým činitelům zůstal bystrý pohled uprostřed této mlhy generované Kremlem. Podstatou konfliktu mezi Ruskem a Západem je normativní boj mezi západním systémem založeným na vládě zákona a odpovědnosti proti alternativě prosazované Putinovým režimem, založené na kleptokracii a autokracii. Je to bitva, která se odehrává v sousedních ruských zemích včetně Běloruska, a uvnitř samotného Ruska. Západ je v tomto boji na správné straně historie a nesmí se nechat od této zásadní pravdy odvrátit dramaturgií a lstí Kremlu,“ dodává Atlantic Council.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.