Polsko oznámilo historicky první úplné uzavření hranic s Běloruskem. Premiér Donald Tusk rozhodnutí zdůvodnil především bezpečnostními riziky – mimo jiné sestřelením ruských dronů, které narušily polský vzdušný prostor, a především probíhajícím vojenským cvičením Západ-2025, kterého se účastní přibližně třináct tisíc vojáků.
Cvičení, která probíhají od 12. do 16. září, zahrnují simulované obranné operace, odrážení útoků i testování nových vojenských technologií. Na cvičištích poblíž polských hranic Rusko a Bělorusko trénují využití dronů, umělé inteligence a letecké podpory. Podle Tuska jde o „velmi agresivní cvičení“ a o jasný signál ze strany Minsku a Moskvy.
Polský ministr vnitra Marcin Kierwiński dodal, že hranice zůstanou uzavřeny, dokud vláda nebude přesvědčena o bezpečnosti svých občanů. „V našem regionu převládá logika bezpečnosti nad logikou obchodu,“ uvedl podle informací serveru firstpost.com.
Klíčová tepna pro čínské zboží
Největší dopad má toto rozhodnutí na Čínu. Uzavření se totiž týká nejen přechodů pro osobní a nákladní automobily, ale především tří železničních spojení, přičemž Terespol–Brest je pro čínské exportéry zcela zásadní. Přes tuto trať proudí většina čínského zboží do Evropské unie. Až 90 % železniční nákladní dopravy mezi Čínou a Evropou vede právě přes Bělorusko a Polsko. Jen v roce 2024 hodnota čínsko-evropské železniční přepravy dosáhla téměř 30 miliard dolarů, což představuje meziroční nárůst o 85 %.
Železnice se v posledních letech stala páteří čínského projektu „Pás a stezka“. Pro Peking je atraktivní především rychlost – zásilky se dostanou do Evropy výrazně rychleji než po moři, a zároveň levněji než letecky. Zboží směřující do Polska, Německa, Česka či Francie využívají především platformy jako Temu nebo Shein, které stojí na masivním dovozu spotřebního zboží.
Náklady prudce rostou
Pokud bude hranice delší dobu uzavřená, čínské společnosti čekají zásadní problémy. Podle odhadů expertů by až 30 % zásilek muselo být přepravováno letecky, což znamená navýšení nákladů o třetinu. Zbytek by se přesunul na lodní dopravu – ta je sice levnější, ale znamená zpoždění o několik týdnů.
„Pokud uzavření hranic potrvá jen několik dní, nebude to velký problém. Vlaky přijíždějící z Číny budou přeloženy v Bělorusku a tam budou čekat na otevření hranic,“ uvedl prezident společnosti PKP Cargo Connect Piotr Sadza. Pokud by se ale blokáda protáhla, varuje, že „neexistuje žádná dobrá alternativa k železniční trase mezi Čínou a EU“.
Marek Różycki, šéf doručovací společnosti Last Mile Experts, dodal, že dlouhodobé narušení provozu zásadně ohrozí kvalitu dodavatelských řetězců. „To bude mít dopad na náklady a kvalitu provozu,“ dodal.
Diplomatický tlak Pekingu
Čínská strana reagovala okamžitě. Nejvyšší diplomat Wang Yi přijel do Varšavy, aby se setkal s ministrem zahraničí Radosławem Sikorským. Po tříhodinovém jednání ale čínská delegace odjela s nepořízenou. Polsko odmítlo výjimky a zopakovalo, že bezpečnostní hrozby mají přednost.
„Toto rozhodnutí není namířeno proti žádnému z partnerů, kteří přepravují zboží,“ zdůraznil mluvčí ministerstva zahraničí Paweł Wroński. „V Bělorusku se v současné době odehrávají velmi agresivní manévry a Polsko je na svých východních hranicích vystaveno hybridní válce.“
Peking však varuje, že dlouhodobá blokáda může podkopat samotné základy projektu „Pás a stezka“. Čína podle dostupných informací hledá alternativní trasy přes Pobaltí či Balkán, žádná z nich ale zatím nedokáže nahradit kapacitu polsko-běloruského koridoru.
Dopady na Evropu
Uzavření hranic má přesah i na evropské spotřebitele. Přerušení dodavatelských řetězců ohrožuje plynulost zásobování především v oblasti elektroniky, textilu a drobného spotřebního zboží. Očekává se, že pokud blokáda potrvá déle než několik týdnů, projeví se značnými výpadky v dodávkách a růstem cen.
Evropské státy sledují vývoj se znepokojením. Zatímco pro Polsko jde o otázku bezpečnosti a obrany hranic NATO, pro Čínu i část evropských firem je uzavření životně důležité trasy vážnou obchodní hrozbou.
Dopadu uzavření polsko-běloruských hranic na čínský export si všímá i bývalý šéf ukrajinské Národní banky Kyrylo Shevchenko, který připomíná, že Čína je nyní odříznuta od obchodní tepny v hodnotě 25 miliard eur ročně.
„Přibližně 90 % železniční nákladní dopravy mezi Čínou a EU prochází Polskem, které je nyní zmrazené kvůli cvičení Zapad-2025 a vpádu ruských dronů. Peking požádal Varšavu o obnovení trasy, ale po tříhodinových jednáních ministr zahraničí Sikorski řekl ne. Vzhledem k pomalejším námořním trasám a až o 30 % dražší letecké dopravě hrozí evropským dodavatelským řetězcům v oblasti elektronického obchodu vážné narušení,“ zhodnotil situaci Shevchenko.
Poland refuses to reopen its border with Belarus, cutting China off from a €25B/year trade artery. Some 90% of China-EU rail freight moves through Poland, now frozen amid Zapad-2025 drills and a Russian drone incursion. Beijing asked Warsaw to restore the route (vital for… pic.twitter.com/MNG0vuO1CZ
— Kyrylo Shevchenko (@KShevchenkoReal) September 17, 2025
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Mělo by Polsko opět otevřít hranice?
autor: Jakub Makarovič
