EU je projekt, který stojí za to, za každou cenu uchovávat. „Představa, že by Řecko nebylo v eurozóně, ale bylo pouze jakýmsi trpěným členem EU, je pro mě nepředstavitelná.“
Stojí to za to i přesto, že to bude například Slováky, ale i nás stát velké peníze. „Protože je to určitý signál toho, jak se Evropa chce chovat. To znamená, že je schopna překonat i něco, co je pro běžného člověka nepředstavitelné. Tedy dlužníka, který nevrací peníze. A to v zájmu zachování myšlenky, která je patrně velká nejenom jako idea, ale i prakticky nepostradatelná. Evropa se nemůže roztříštit, protože by nečelila světu rozumným způsobem,“ uvedl filozof.
Vinu na situaci Řecka nese i EU
Nicméně přiznal, že v pořádku to není, dlužník má peníze vracet a dluhy se mu odpouštět nemají. „Je třeba si ale uvědomit, že to řešení mělo přijít dřív. Dostali jsme se do situace, kdy už není žádné jiné východisko. Určitou vinu na tom nese i EU,“ dodal.
K tomu, že nejprve řečtí občané v referendu odmítli přísné požadavky věřitelů na úspory a řecká vláda následně odsouhlasila ještě přísnější požadavky věřitelů, řekl, že vlády se někdy musí rozhodnout v souladu s menšinovým názorem, který je v dlouhodobém horizontu nejlepší řešení. „S demokracií se naprosto nevylučuje to, že vláda někdy koná tak, že s tím většina projevuje nesouhlas,“ prohlásil Petříček.
Moderátor Martin Veselovský ale namítl, že v případě lidu Řecka bylo s jeho vůlí naloženo nepěkně. Jednak byla jeho vůle vyjádřena ve volbách, jednak v referendu, ale dopadlo to jinak, než si lid přál. „Jsou to problémy, ve kterých se ocitá stát. A ty musejí mít nějaké racionální řešení. Jestliže se ukáže, že většina, v případě Řecka ne příliš velká, není pro racionální řešení, tak co má vláda dělat?“ řekl Petříček s tím, že demokracie si musí být vědoma toho, že většinové názory jsou ty, které byly kdysi velmi menšinové. „Je třeba v případě nutnosti, kdy se ukazuje, že řešení je velmi složité a že s ním mnoho lidí nebude souhlasit, dokonce většina lidí nebude souhlasit, aby vláda byla od toho, aby je prosadila,“ myslí si.
Cokoliv se vejde do naší ústavy, je v souladu s demokracií
Veselovský namítl, že posledních deset let zaznívají názory, že současný demokratický model není ten, že si lidé skrze volby mohou sáhnout na ovlivňování věcí veřejných, ale že to daleko víc než demokracie je jakýsi korporativismus. Nějaká vláda korporací, které si de facto svým vlivem nebo penězi kupují politiky a politické strany. „To tak je. Ale je to pořád ve formě nebezpečí nebo extrému, který hrozí a kterému by se demokracie měla snažit vyhnout. Když vezmu příklad našeho státu, pro mě je strašně důležité, že v něm je ústava, ta je jasná, a Ústavní soud. To je nejobecnější rámec. A cokoliv se do něj vejde, je v souladu s demokracií,“ odpověděl filozof.
Veselovský namítl: „I kdyby to měly být nějaké výstřelky extremistů?“ Petříček si na to posteskl, že se někdy zdá, jako by stát proti radikálním extremistům nezasahoval. A dokonce to občas vypadá, že jim prostřednictvím represivních složek fandí. „Ale to není v souladu s Ústavou,“ upozornil. Moderátor k tomu podotkl, že to vypadá, jako by s tím ale nikdo z politiků nic nedělal. Podle Petříčka je důležité politiky dotlačit k tomu, aby s tím něco dělali. „Je to podobně důležité jako volby,“ myslí si. „Nesmíme se chovat jako ti, kteří jsou povoláni se demokraticky chovat jen v den voleb,“ dodal.
České represivní složky sympatizují s extrémní pravicí
Řeč pak přišla na demonstraci proti imigrantům, která proběhla v Praze první červencový den a na které byly neseny jejími účastníky makety šibenic a na to, že policie zakročila proti těm, kteří se této demonstraci postavili do cesty. Petříček podotkl, že se mu o tom těžko mluví, protože jednou z osob, které takto policie odvedla, byla jeho doktorandka. „Když mi líčila, jak jí to ideologicky líčili na policejní stanici, tak jsem se zděsil. Snažili se jí vysvětlit, jak Putin to má v rukou a Kaddáfí že byl docela dobrej vůdce. To jenom ukazuje, že tady je patrná určitá sympatie k extrémní pravici ze strany represivních složek,“ řekl Petříček s tím, že právě díky těmto zadrženým aktivistům nakonec musela vláda nějak reagovat.
Strach z muslimů není rozumná reakce
Podle Petříčka není normální, pokud běžný občan, který čte noviny, pocítí fyzický strach, když potká na ulici někoho, kdo má na sobě oblečení s atributy islámu. „To není nic přirozeného. To je proto, že denně čte v novinách o atentátech, o teroristech a podobně. To není přirozená, to není rozumná reakce,“ řekl Petříček.
Hrozí nám dva tisíce utečenců. Co to je pro zemi s 10 miliony obyvatel?
Na námitku Veselovského, že tak, jak to říká, to vypadá, jako by příčinou toho byla média, uvedl, že za to sice média nemohou, ale že by proti tomu měla média bojovat. „V uvozovkách nám hrozí nějakých dva tisíce utečenců. Co to je pro zemi s deseti miliony obyvatel? To je nesmysl. Pak říkáme, že budeme přijímat jen křesťanské uprchlíky v zemi, která neprojevuje křesťanské hodnoty, jako je třeba soucit,“ uvedl Petříček.
Moderátor podotkl, zda reakce Čechů na muslimy netkví v tom, že jsme jako národ ustrašení, xenofobní a rasističtí. „Já myslím, že míra xenofobie je v každém národu víceméně stejná. Záleží jen na tom, jak se toleruje její zveřejňování. V kulturnějších zemích se xenofobové mohou bavit maximálně v restauracích čtvrté cenové skupiny o svých xenofobních názorech. A skoro se neodváží s tím vyjít na ulici. To je ideální stav, že nelezou na veřejnost,“ konstatoval s tím, že ale bohužel u nás se stalo projevování těchto názorů téměř společensky přijatelné.
Ať jsme jakkoliv kulturní, v naší mentalitě je stále kus pračlověka
Veselovský mu ale oponoval tím, že ve Francii byla velice úspěšná strana Le Penové, přitom byla rasistickou a xenofobní, teď ale ubrala na rétorice. To samé je prý v Nizozemí, xenofobní prohlášení jsou slyšet i z Velké Británie, ze Skandinávie, z Dánska atd. „A to jsou všechno kulturní země,“ podotkl moderátor.
„Ať jsme jakkoliv kulturní, v naší mentalitě je stále kus pračlověka. Uvnitř v jeskyni je dobře, venku je nebezpečno. Tahle mentalita troglodyta, jeskynního člověka, to je něco, s čím se kultura snaží bojovat, více či méně úspěšně. Je to velmi obtížné, protože pak se objeví politici, kteří zjistí, že tohle je obrovský kapitál, dovolávat se strachu z vnějšku. Protože to musí zapůsobit. Ale není to racionální argument, je to dovolávání se pračlověka v nás,“ prohlásil filozof Miroslav Petříček.
Celá videonahrávka je ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
