V současné době Palouš pracuje na univerzitě v Miami, Florida International University. Tam učí a navíc je ředitelem programu Václav Havel pro lidská práva a demokracii. „Nyní zde pracujeme všichni na dálku, semestr jsem musel v polovině přerušit. Je zde riziko, ale není dramatické,“ popsal úvodem, v jakém módu v době koronaviru funguje floridská mezinárodní univerzita. Opatření se tam prý aktuálně rozvolňují podobně jako v Česku.
Na Floridě vládne aktuálně daleko větší zmatek kvůli rasovým protestům kvůli smrti George Floyda, popsal Palouš náladu tamního obyvatelstva, které z velké části tvoří Hispánci. „Lidé se dostali do jiné situace, vědí, že svět bude trochu jiný. Koronavirus se tu teď potkává s rasovým výbuchem, který následoval po hnusné vraždě Floyda. Celá ta věc dostává nový intenzivní rozměr. Americká společnost si s tím neví zcela srozumitelně rady,“ komentoval Palouš nepokoje.
Americký prezident podle bývalého velvyslance v USA velmi riskuje, když se rozhodl pro „tvrdou pěst“. „Riskuje poměrně hodně, protože zdravý rozum by zde velel k hledání konsensuálního řešení. Tedy vytvořit most mezi různými tábory. To ale Trump neumí, je zařízen na vyvolávání konfliktů. Domnívá se, že tím získává podporu svých věrných,“ kritizuje Palouš kroky amerického prezidenta, který varoval, že proti protestujícím nasadí armádu.
„Nyní zde běží o budoucnost Spojených států. Lidé se jeho jednáním cítí být napadeni. Došlo to skutečně tak daleko, že pátráme po kořenech v té věci, v samotném založení Spojených států. Nyní se federální vláda, guvernéři, tedy ti, co mají na starost jednotlivé státy, a místní starostové složitě dohadují o tom, kdo má jakou kompetenci a kdo má co financovat,“ poukázal na složitou diskusi, která na těchto úrovních nyní probíhá.
Zdůraznil, že celé věci „prazvláštním způsobem“ přispívá i to, že za pět měsíců se budou konat volby.
Má vůbec prezident USA kompetenci poslat armádu tam, kde se mu nezdá, jak si s bezpečností poradili guvernéři? „Jeho kritici ho upozorňují na to, že armáda, kterou má pod svým velením, není od toho, aby zasahovala do vnitrostátních konfliktů,“ podotkl Palouš.
Je však třeba najít skutečně rozumné východisko, jelikož na jedné straně jsou zde mírumilovní protestující, kteří vystupují proti rasismu. Ti pouze využívají svých ústavních práv. Jsou zde však i lotři, kteří toho využívají ke kriminálním účelům. Města, kde je situace nejvážnější, zakazují lidem v noci vycházet na ulici.
Lidé se proto začínají bát o své svobody. „Situace zde připomíná demonstraci v Praze ze 17. listopadu 1989. Vidíte policejní kordon s plexisklovými štíty a obušky, a proti nim řadu klečících lidi s prázdnýma rukama nad hlavou. Otázka je, do jaké míry jsou tyto protesty a hlas veřejnosti transformovatelné v nějakou rozumnou politickou akci,“ sdělil Palouš.
„Nakonec stejně všichni ve Spojených státech řeknou, že se to musí rozhodnout v nějakých volbách. Ať už v listopadových prezidentských volbách, nebo ve volbách všech těch místních orgánů, například i policejních,“ hovořil někdejší velvyslanec o tom, že právě rasismus se stane hlavním tématem voleb.
„Je jasné, že společnost není schopna nadále existovat tímto způsobem, protože to vede k chaosu, násilí a destrukci. Velká otázka je, jaká politika bude ta dobrá,“ shrnul bývalý velvyslanec v USA Martin Palouš.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
