Česká Ústava zná v zásadě jen dvě cesty, jak dosud úřadujícího prezidenta zbavit funkce. Jednou z nich je obžaloba z velezrady a druhou je zbavení funkce pro nezpůsobilost k jejímu vykonávání. Právník Jan Kysela z Univerzity Karlovy si v rozhovoru pro Českou pozici posteskl nad tím, že Ústavní soud ČR neprojednal žalobu podanou na Václava Klause v závěru jeho funkčního období. Možná bychom dnes měli víc vodítek, jak s institutem velezrady pracovat.
Takhle ona vodítka nemáme a můžeme vycházet jen ze samotného ústavního textu, kde se hovoří o hrubém porušení demokratického řádu či jinak definovaném hrubém poškození zájmů státu. Ničeho takového se ale podle Kysely Zeman nedopustil. Hodně navíc záleží i na tom, v jakých souvislostech si ustanovení Ústavy lidé vykládají. Zda v souvislostech se zvyklostmi či jen jako holý text.
Jak posoudit, jestli prezident stačí na svou funkci
Druhou možností by tedy bylo zbavit prezidenta úřadu z důvodu nemožnosti vykonávat funkci. „Primárním účelem je vzor Ludvík Svoboda – prezident je nezpůsobilý, těžce nemocný, v kómatu, dementní. Ale otázka je, zda nelze uvažovat i o jiných situacích, že když se prezident chová divně, každý to vidí, on si toho není vědom, není korigován okolím, protože to je na něm existenčně závislé – i tehdy mohou komory zvažovat reakci," podotýká Kysela.
Co tím myslí? Představme si, že by se dobře známé věty z Hovorů staly standardem prezidentových projevů, a to třeba i v zahraničí. Pak by byl zákrok obou komor možná na místě. Ale pokud jen nesouhlasíte s názory, které prezident vyjadřuje, na odvolání to není.
Odvolání v referendu
Kysela nenechává stranou ani možnost posuzování činů prezidenta po skončení jeho volebního období, kdy imunitu ztrácí. Teoreticky by se tak prezident Zeman mohl dostat před soud např. pro zneužití pravomocí úřední osoby. Právník by však tuto cestu nepovažoval za právě šťastnou.
Ve vyjádření pro server Aktuálně.cz pak Kysela nabízí ještě jednu cestu - odvolání prezidenta prostřednictvím referenda. S touto možností pracují např. na Slovensku či v Rakousku, kde je také zavedena přímá volba prezidenta, takže o tom lze uvažovat i v Česku. Otázkou je, jak by se k tomu postavili čeští politici.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
_profil_top.jpg)
