V pátek 12. června vstoupí v platnost tzv. migrační pakt Evropské unie. Vládní kruhy tvrdí, že Česko na migrační pakt připraveno. „My jako Česká republika unijní zákony dodržujeme. Vyhradili jsme se proti principu solidarity a to platí, protože pro nás to není řešení migračních tlaků. Pro nás je řešením důsledná ochrana vnějších hranic, boj proti nelegální migraci a samozřejmě efektivní návraty cizinců, kteří nesplňují naše podmínky,“ cituje ministra vnitra Metnara Ekonomický deník. Podle Metnara patří Česko v otázce implementace bezpečnostních opatření souvisejících s paktem mezi připravenější státy. 

Migrační pakt zahrnuje i tzv. princip solidarity, který Česko vytrvale odmítá. Mechanismus solidarity je základním pilířem Migračního paktu. Jeho cílem je rozložit migrační zátěž, které čelí země na vnějších hranicích EU jako Řecko, Kypr, Itálie a Španělsko, rovnoměrněji mezi všechny členské státy. Nový systém je takzvaně flexibilní - státy si mohou vybrat, jestli zemím pod migračním tlakem poskytnou finanční prostředky, nebo přemístí část žadatelů o azyl na své území. Státy mají v rámci mechanismu solidarity povinnost přijmout alokovanou kvótu žadatelů o azyl, nebo přispět zhruba 20 tisíc eur za každého odmítnutého migranta. Jak informuje ministerstvo vnitra, částka za uprchlíka není fixní, jak často mylně v mediálním prostoru zaznívá, ale finanční rezervoár migračního paktu počítá s minimální sumou 600 milionů eur. Nařízení o řízení azylu a migrace (AMMR) obsahuje indikativní číslo v podobě minimálního počtu 30 tisíc relokací. Přepočtem na hlavu získáme částku zhruba 20 tisíc eur.

Pro tuto chvíli se nás mechanismus solidarity netýká. Česko kvůli velké migraci z válkou zasažené Ukrajiny momentálně spadá do kategorie zemí s „významnou migrační situací“ a má od Evropské komise výjimku na další přijímání migrantů. Nejde o trvalé řešení migračního problému, je to pouze dočasná úleva, závislá na schválení Evropskou komisí. Komise  se na podzim usnese, které země dál zůstávají pod migračním tlakem a bude jim udělena výjimka i pro příští rok. Česko je jednou ze zemí, které údajně splňují kritéria pro udělení výjimky i pro rok 2027. Nic však nezaručuje, že ji Česko opravdu získá.

Pokud by se velká část ukrajinských uprchlíků na území Česka rozhodla odcestovat zpět domů, nebo by přešla do standardního cizineckého pobytu, Česko o výjimku přijde. „Pokud cizinci přejdou na jiný typ pobytového oprávnění, jako migrační zátěž již posuzováni nebudou. Předpokládá se však, že přechod bude pozvolný a většina osob v režimu dočasné ochrany setrvá,“ uvádí ministerstvo vnitra.

V roce 2025 Evropská unie registrovala 669 365 prvožadatelů o azyl. Celkově o azyl požádalo 797 760 osob. Největší zastoupení mezi žadateli měli občané Afghánistánu, Sýrie, Venezuely a Bangladéše. Zhruba dvě třetiny všech žadatelů tvořili muži. V Česku tvořili 18 % žadatelů Vietnamci, 15 % Ukrajinci, 10 % Uzbekové a po 6 % shodně Moldavci a Rusové.

Zavedení migračního paktu působí mezi politiky pnutí. „My s migračním paktem rozhodně nesouhlasíme,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz poslanec Josef Nerušil (SPD). Pokud by Česko další výjimku od Evropské komise nezískalo a EU by po nás začala vymáhat povinnosti vyplývající z takzvaného principu solidarity, Nerušil by si přál, aby se ministr Metnar tlaku Evropské unie postavil. „Doufám, že by ministr Metnar šel do konfliktu s EU, pro hnutí SPD se jedná o jednu z programových priorit,“ uvedl. 

Mgr. Josef Nerušil

• SPD
• poslanec

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Psali jsme:

Green Deal, snaha o zničení evropského způsobu života. Svědectví ze zákulisí

Rakušan: V EU jsem byl za „jestřába migrace“. Solidarita je základ

Migranti pro ČR povinně. Je jasno, co Rakušan podepsal, hrozí Kotzian

Hrozba Fiala? Opatření před zásadním jednáním v Bruselu jsou tu