Předposranost, totalita, rakovina, umíráček svobodné žurnalistiky, strašili Wollner, Kmenta a další kvůli kritice reportáže Janka Kroupy o Agrofertu. Přečtěte si, co se skutečně dělo na jednání rozhlasové rady...

1. 2. 2018 15:48

Na prvním letošním zasedání Rady ČRo se generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral ostře vymezil proti práci redaktora Janka Kroupy k tématu hospodaření na půdě s nevyjasněným vlastníkem. Využil k tomu analýzu Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, v níž byly nedostatky konkrétně uvedeny. Radní Vítězslav Jandák se pozastavil nad atmosférou strachu, v níž se tento bod veřejné schůze projednával. Vyzval také, aby se postupovalo stejně jako vůči normálnímu zaměstnanci, i když podle výše platu jde v tomto případě o výsostného pracovníka.

Předposranost, totalita, rakovina, umíráček svobodné žurnalistiky, strašili Wollner, Kmenta a další kvůli kritice reportáže Janka Kroupy o Agrofertu. Přečtěte si, co se skutečně dělo na jednání  rozhlasové rady...
Foto: Hans Štembera
Popisek: U budovy Českého rozhlasu bylo přípomenuto 69. výročí pražského povstání proti německým okupantům

Anketa

Která strana nejlépe hájí prezidenta Zemana?

6%
3%
80%
1%
10%
hlasovalo: 11796 lidí

S drtivou kritikou práce redaktora Janka Kroupy k tématu hospodaření na půdě s nevyjasněným vlastníkem vystoupil generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral na první letošní veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu. Pro posouzení daného zpravodajského tématu využil analýzy, kterou pro Český rozhlas zpracoval Institut komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Na Kroupovu reportáž upozornil na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu dne 29. listopadu místopředseda Tomáš Kňourek, který z ní cítil účelovost. Už tehdy šéf ČRo René Zavoral přiznal, že ho Kroupa nepřesvědčil, že zmíněná reportáž o tom, že koncern Agrofert neoprávněně hospodaří na 1700 hektarech půdy a ještě za to pobírá dotace, není „účelovým antibabišovským tažením“.

Na obranu svého profesního kolegy se tehdy ozval šéf publicistiky České televize Marek Wollner, jenž na sociálních sítích tvrdil, že kauza je ukázkou zvláštních ohledů, které se berou na vítěze voleb, což by mohl být umíráček svobodné žurnalistiky v Českém rozhlase. Přidal se i novinář Jaroslav Kmenta. „Říkám tomu předposranost. Šíří se to ve společnosti jako rakovina. Kritické prostředí nesmí vymizet. Jinak spějeme zpátky k totalitě. Od šéfa Českého rozhlasu bych spíš očekával, že se za své redaktory postaví. Může mít výhrady ke způsobu zpracování kauzy kolem Babiše, to je v poho. Ale zpochybňovat investigativní práci jako takovou mi přijde neprofesionální a amorální. Je to spíš projev slabosti a strachu z hypotetických politických problémů,“ uvedl novinář.

Vyjádření dvou právníků mohla být účelová

Šéf ČRo se ve své kritice soustředil především na skutečnosti, na něž upozornila zmíněná analýza. Ta zpochybňuje nestrannost reportáže na webu iRozhlas i vystoupení redaktora Janka Kroupy v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Lze to ilustrovat například na tom, že se opakovaně mluví o „řadě právníků a specialistů“ a je uváděno, že „ti právníci se vlastně shodují“ apod., ale jmenováni a citováni jsou stále pouze právníci dva, advokát Petr Toman či advokát Václav Vlk. „Autoři už ale neinformují, že v případě Petra Tomana – může to být přítomnost, ale minulost určitě – jde o člena vůči ANO konkurenční ODS. V případě Václava Vlka pak jde údajně o právního zástupce jednoho zemědělce, který se společností Agrofert vede právní spor. Zejména ve druhém případě, pokud by se tato informace – uvádí ji Agrofert ve své stížnosti – ukázala jako validní, jde podle mě o zásadní střet zájmu a o zásadní nesoulad s konkrétními ustanoveními Kodexu ČRo,“ prohlásil generální ředitel René Zavoral.

Za hrubou chybu považuje také skutečnost, že reportáž byla rozdělena do dvou dnů a v příspěvcích z prvního dne je hodnocení postaveno na jednostranném výkladu právě těchto dvou oslovených právníků. „Až druhý den se v agendě objevují stanoviska a aktéři, kteří problém interpretují s odlišnou perspektivou jako například ministr zemědělství Marian Jurečka. Reportáže se první den – 28. listopadu minulého roku – věnovaly pouze holdingu Agrofert a osobě Andreje Babiše, až následující den je téma kontextualizováno jako problém rozsáhlejší, týkající se více subjektů, a složitější. V rozhlasové žurnalistice není možné se vracet zpět a odkazovat na už vydané zprávy, neboť poslech rádia neumožňuje zpětné listování historií. Nelze také přinášet informace na etapy. Z toho je zřejmé, že má-li být informace objektivní a vyvážená, musí být objektivní a vyvážená v rámci jedné reportáže,“ upozornil generální ředitel Českého rozhlasu.

Nebyly uvedeny všestranné a relevantní informace

Vadí mu také, že autoři nerozlišovali podstatné rozdíly v jednání, spočívajícím v hospodaření bez právního důvodu na pozemcích, a v jednání, spočívajícím v získání dotací, a zcela nesprávně je slučují do závěru, že kdo hospodaří na pozemku bez toho, že by k němu měl právní titul, a čerpá na něj dotace, dopouští se trestného činu dotačního podvodu. „K takové kvalifikaci ale lze dospět pouze poté, když bude najisto postaveno, že subjekt v žádosti o poskytnutí dotace uvedl nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčel. Z tohoto pohledu se mi jeví stanoviska právníků jako poněkud povrchní hodnocení bez znalosti a přihlédnutí ke všem relevantním skutečnostem. V žádném z dotčených příspěvků není explicitně veřejnosti podána informace o tom, v jaké žádosti o dotaci a zejména jaký údaj byl uveden nesprávně nebo hrubě zkreslen nebo jaký podstatný údaj byl zamlčen,“ poukázal René Zavoral.

S odvoláním na uvedené skutečnosti lze podle něj konstatovat, že v dotčených reportážích a příspěvcích nejsou uvedeny všestranné a relevantní informace, na základě kterých by veřejnost mohla sama dospět k závěru, zda je či není pravdivé tvrzení, resp. konstatování jejich autorů, dalších oslovených osob včetně právníků, že se společnost Agrofert dopustila dotačního podvodu. „Tím spíše je pak nutno hodnotit jako zcela zavádějící stanovisko investigativního novináře Kroupy, že jedna třetina zemědělců by mohla být pozavírána za obdobné jednání, kterého se dopouští společnost Agrofert. Zásadní otázkou, která však v žádném příspěvku nezazněla a nebyla zodpovězena, by mělo být, proč a za jakým účelem se dotace poskytují a kdo a na základě jakých skutečností a údajů o ně může žádat, aby mu byly následně poskytnuty. A v neposlední řadě, i když to pro oprávněnost podání žádosti není rozhodující, zda poskytnuté dotace byly užity k danému účelu,“ poznamenal šéf ČRo.

Kroupova obhajoba v médiích měla skandalizační charakter

Kromě výše uvedeného a především toho, že v reportáži zazněly hlasy jen dvou právníků, jejichž vyjádření by se k výše uvedenému dala brát jako účelová, a první část reportáže je postavena na jednostranném výkladu, vidí problém i v tom, jak se pracovalo se zdroji. Ve zkoumaných příspěvcích se totiž vyskytuje nepřesné a zavádějící odkazování na zdroje – podle všech důkazů, řada právníků, oslovili jsme všechny, existují judikáty – přičemž je zřejmé, že nebyli osloveni všichni ani předloženy všechny důkazy. „Práce nezávislých analytiků potvrdila moje pochybnosti o tom, že způsob zpracování daného tématu redaktorem Jankem Kroupou nebyl kvalitní a nesplňoval vysoké standardy novinářské práce, na které musí ČRo jako médium veřejné služby dbát. Podotýkám, že právě způsob zpracování ve mně od počátku vzbuzoval pochybnosti. Nikdy jsem nezpochybňoval téma samotné, které považuji za závažné,“ zdůraznil René Zavoral.

Po zhodnocení samotných reportáží se na veřejné schůzi Rady ČRo věnoval i tomu, co se k této kauze následně objevilo ve sdělovacích prostředcích. „Medializace případu redaktorem Jankem Kroupou, která následovala po mé výtce, vyřčené na zasedání Rady ČRo v listopadu loňského roku, šla daleko za rámec obhajoby kvality práce zaměstnance. Měla naprosto neoprávněně skandalizační charakter vůči Českému rozhlasu jako nezávislému médiu veřejné služby. Dehonestovala bezdůvodně dobré jméno ČRo a způsob, jakým plní veřejnou službu. Redaktor při komunikaci s médii nehájil zásady Kodexu ani zákona o Českém rozhlase. Choval se dle mého názoru egoisticky, bez špetky sebereflexe a tolik důležité objektivity, která by měla být redaktorům veřejnoprávního média vlastní,“ tepal generální ředitel Českého rozhlasu Kroupovy mediální výstupy.

Reportáž bude na školeních sloužit k ukázce, jak objektivita nevypadá

V nich zaznívala i ostrá kritika právě na hlavu šéfa veřejnoprávního rozhlasu. „Samotná urážlivá vyjádření, která pan Kroupa pronesl na moji adresu, ponechávám bez komentáře. Uvedu k tomu pouze to, že jako generální ředitel Českého rozhlasu zodpovídám plně za chod tohoto média a je mojí prací i povinností dbát na to, aby vysílání ČRo bylo kvalitní a počínalo si v souladu s platnými zákony i Kodexem ČRo. Jako statutární zástupce nesu kromě jiného odpovědnost jak za obsah, tak i formu našeho vysílání. Tvrzení, že by se generální ředitel neměl zabývat obsahem vysílání je absurdní a nesmyslné. Ostatně, například zavedení úspěšných tematických týdnů ve vysílání ČRo jsem inicioval zrovna právě já a nezaznamenal jsem, že by to vzbudilo nějakou nevoli,“ poznamenal René Zavoral s tím, že jako generální ředitel vždy hájil práci svých zaměstnanců, ale vždy jen v oprávněných případech.

Tím zdůvodnil, proč nehodlá obhajovat tuto konkrétní práci Janka Kroupy, která byla objektivně nekvalitně odvedená a která obsahuje faktické chyby, což prokazuje jak nezávislá analýza Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, tak jeho další podkladové materiály shrnující konzultace s interními i externími právníky a mediálními odborníky. „Vůči zaměstnancům i veřejnosti jsem byl vždy otevřený – a proto hodlám být otevřený nejen, když chválím, ale také když kritizuji. Z nedostatků je totiž naopak třeba vyvodit důsledky a poučit se z nich. Budu tak mimo jiné iniciovat i školení, při kterém vedení Zpravodajství ČRo tuto kauzu ukáže našim redaktorům jako modelový případ, aby se z již uvedených nedostatků poučili. Zavírání očí nad případnými vlastními pochybeními a nekritické lpění na vlastní dokonalosti pak mohou být pro Český rozhlas výrazně kontraproduktivní a mohou vést k poklesu důvěryhodnosti rozhlasu veřejné služby,“ dodal generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Investigativce naštvalo, že ze tří analýz byla použita jen jedna

K jeho vystoupení se později pro média vyjádřil i Janek Kroupa s tím, že si ředitel ČRo vybral z analýz tu, která se mu hodila. Do budoucna také zváží své působení v této instituci. „Je to úplně absurdní, protože pan generální ředitel si objednal tři analýzy. Ty, které se mu nehodily, tak zjevně úplně ignoroval,“ uvedl investigativní novinář. Nutno dodat, že od René Zavorala zaznělo v úvodu dost podrobné zdůvodnění, proč za bernou minci bral analýzu zpracovanou Institutem komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, a nikoli tu od společnosti Newton nebo tu zpracovanou na žádost vybraných zaměstnanců zpravodajství ČRo Karlem Hvížďalou. Analýza Newtonu se podle něj nevyrovnala se skutečností, jakým způsobem jednotliví mluvčí kauzu hodnotí, ani s rozdělením mediálního prostoru na samotné rozhlasové vysílání a články na webu iRozhlas.cz, ani nebere zřetel na to, kdy byly jednotlivé příspěvky zveřejňovány a spojuje je do jednoho časového období. Práci Karla Hvížďaly hodnotí jen jako subjektivní zamyšlení.

Z toho, v jak vzrušené atmosféře se tento bod jednání veřejné schůze Rady Čro probíral, byl evidentně zaskočen její služebně nejmladší člen Vítězslav Jandák. „Já jsem tady krátce, ale nerozumím té atmosféře strachu. Já se ptám: Kdo je pan Kroupa? Ono to vypadá, jak když sestřelujete prezidenta,“ řekl bývalý poslanec ČSSD s tím, že Rada ČRo je od toho, aby chránila veřejnoprávní instituci, ale ochrana musí stát na naprosté profesionalitě lidí, kteří v ní pracují. „Ať ty informace, které z rádia vycházejí, jsou potom sebetvrdší vůči komukoli, ale musí stát skutečně na pevných základech. Mně teď ale připadá, že jsme tu všichni nějak zděšeni z toho, že si někdo troufl říci, že někdo nedělá něco dobře. Ale my jsme se s kolegou pouze na tu reportáž ptali, když jsme na ni byli upozorněni,“ připomněl Vítězslav Jandák, že kauzu odstartovaly dotazy na listopadové schůzi Rady ČRo.

Možná to není normální zaměstnanec, ale výsostný pracovník

Ještě poznamenal, že Rada nemůže generálnímu řediteli nařídit, jak má postupovat, přesto s doporučením přišel. „I když nemůžeme zasahovat do vašeho rozhodování, tak byste s ním měl konat jako s normálním zaměstnancem. Já nevím, možná že to není normální zaměstnanec. Aspoň podle výše platu, kterou jsem slyšel někde v Brně, to je výsostný pracovník. Tak bacha. Ale jinak tomu nerozumím. Ten lapsus tady je, byla nedobře odvedená práce, je tu vynikající analýza Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, akademickou půdu snad nikdo nechce zpochybňovat. A tam jsou jasně řečená fakta, k čemu došlo, co bylo špatně. A z toho se vychází. Já v tom nevidím žádnou tragédii. Pro mě běžný případ,“ dodal Vítězslav Jandák. „My řešíme práci Českého rozhlasu, ne to, kdo ji odvedl, nebo kdo si na ni stěžuje. Měřme rovným metrem. Já jsem se z médií dozvěděl, že na tomto tématu se pracovalo půl roku. Tak by mě jenom zajímalo, že po půl roce vznikne takový paskvil. To naprosto nechápu,“ doplnil místopředseda Rady ČRo Tomáš Kňourek.

Ke kauze Kroupových reportáží pak radní přijali usnesení, které přečetla předsedkyně Hana Dohnálková: „Rada Českého rozhlasu v návaznosti na prezentaci tématu hospodaření společnosti Agrofert na pozemcích neznámých vlastníků v příspěvcích vysílaných na stanicích Českého rozhlasu od 28. listopadu do 30. listopadu 2017, dále v návaznosti na stížnosti posluchačů k tomuto tématu, následná zjištění prezentovaná například v nezávislé odborné analýze Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a ve stanovisku RRTV z 23. ledna 2018 vyzývá vedení Českého rozhlasu, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech zajistilo dodržování zásad objektivity a vyváženosti dle platných zákonných norem a Kodexu Českého rozhlasu. V tomto případě tomu tak zcela nebylo.“

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Říkat někomu, že je hloupá, paní Černochová... Klaus ml. vrátil urážku jako bumerang

3:57 Říkat někomu, že je hloupá, paní Černochová... Klaus ml. vrátil urážku jako bumerang

Sněmovní jednání o návrhu na vyslovení nedůvěry vládě ANO a ČSSD se protahuje, zhruba půl hodiny po …