Diskusi premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) a ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera, rovněž z ČSSD, a dalšími pamětníky spolu se studenty na půdě Právnické fakulty UK vedl moderátor Jan Pokorný.
Poté, co zazněla česká hymna i Óda na radost, hymna Evropské unie a Rady Evropy, připomněl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima události roku 1939 i ony z listopadu 1989. Děkan právnické fakulty Jan Kuklík rovněž připomněl propojení mezi rokem 1939, kdy studenti vystoupili proti nacismu a požadovali návrat k masarykovským tradicím. I vystoupení studentů v listopadu 1989 podle něj znamenalo vyslovení nesouhlasu s totalitou.
Premiér Bohuslav Sobotka zmínil, že v roce 1989 byl osmnáctiletým studentem gymnázia a počítá se proto mezi pamětníky. Byl podle svých slov na náměstích spolu s dalšími, kteří cinkali klíči.
„Listopad 1989 byl okamžikem, kdy došla naplnění touha lidí po svobodě a demokracii. Byla to také touha po zdravém životním prostředí, touha svobodně cestovat, touha po prosperitě, jakou jsme viděli v západních zemích a bylo to i znechucení stagnací ekonomiky,“ uvedl mimo jiné o motivech těch, kteří v listopadu plnili náměstí.
„Hnutí proti tehdejšímu režimu mělo dlouhou historii. Nesmíme zapomenout na ty, kteří se nesmířili s příchodem nesvobody a zaplatili za to chudobou, snášením perzekucí a někdy i životem,“ vysvětloval přítomným studentům premiér. Neopomněl zmínit alespoň několik disidentských organizací, které postupně vznikaly a vymezovaly se proti komunistickému režimu. Podle něj v nich byl už zárodek příštích levicových i pravicových stran.
Na tak velkou změnu jsme nebyli připravena a čekaly nás i slepé uličky
„Ačkoli komunistický režim padl v Československu jako poslední, nebyla společnost připravena na tak velké změny. Proto je třeba ocenit první politické reprezentace, které pracně hledaly správnou cestu. Prošli jsme si řadu slepých uliček,“ uvedl Sobotka. Jako příklady toho, co vzalo lidem iluze a vyčerpalo veřejnost, uvedl kupónovou privatizaci, výroky o tom, že neexistují špinavé peníze, a že by bylo třeba na chvíli zhasnout a také socialistické bankovnictví.
„Je velký problém zavádět formálně demokracii do společnosti, která ji nezažila,“ uvedl Sobotka a zdůraznil, že v Československu neexistovala demokratická struktura ani občanská společnost. Zdůraznil následné formování politických stran. „Ti první byli idealisté a nadšenci, ale v polovině devadesátých let už začali přicházet do stran političtí podnikatelé,“ popisoval některé nešvary polistopadového vývoje.
Sobotka s jistou lítostí konstatoval, že dnes lidé mají malou vůli chodit k volbám. Tato situace podle něj nahrává politickým populistům a oligarchům a tím i vzniku privátních politických stran. Vše však není beznadějné, jen je třeba se opět spojit a navázat na to nejlepší z naší demokratické historie. Věřili jseme, že lepší svět je možný a myslím, že jistého sjednocení jsme schopni i nyní. Rok 1989 patří k tomu nejlepšímu, co máme ze svých dějin k dispozici." Sobotka také zmínil svobodu slova a médií a naše současné pevné zakotvení v EU a NATO.
Dalšími diskutujícími jsou podnikatel Martin Klíma, dříve studentský vůdce a také polistopadový poslanec federálního shromáždění Petr Kučera či novinářka Lída Rakušanová, dříve redaktorka Svobodné Evropy a také někdejší premiér Petr Pithart.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
